Vlákno názorů k článku Praktický lékař: Na lidi na venkově se zapomíná, jsou bráni jako méněcenní od tsd - A vy si opravdu myslíte, že vám bude...

A vy si opravdu myslíte, že vám bude pan doktor říkat tu drsnou pravdu? On moc dobře ví, že to co napsal v článku není tak úplně pravda a trochu si to přibarvil na růžovo a přidal trochu té romantiky. Přece si jako předseda sdružení nebude kálet do vlastního hnízda. Realita je posunuta od růžové směrem k temným barvám. Něco hodně o tom vím, ale nebudu vám brát iluze.

Minulý čtvrtek se podepisovalo, jak je článek realisticky temný. No a dnes ráno už byl přibarven na růžovo a překypoval romantikou.

Tak uvidíme. Jsem celý napjatý, jak to nakonec dopadne :-)

Podepisoval se diskuzní příspěvek, ne článek. Ten příspěvek už tak růžový nebyl a s problémy v něm napsanými jsem vyjádřil souhlas.

Omlouvám se za svou nechápavost. Mně hned nedocvaklo, že podepsat příspěvek popisující článek jako realistický vlastně hodnotí článek jako romantickou iluzi, resp. že fráze "podepisuji vše" znamená částečný souhlas a částečný nesouhlas ;-)

Zřejmě se neshodneme, zda je v článku popsána realita nebo romantika. S tím se nějak vyrovnám. V podstatě je pro nás venkovany mnohem lepší žít v růžovém snu, že komunitní život existuje a venkovský lékař v něm má nějakou roli. I když dobře informovaní lufťáci z Prahy znají drsnou pravdu o venkovské realitě.

Daleko horší by to bylo obráceně. Kdyby si víkendoví lufťáci mysleli, jak si tady na venkově krásně užíváme, zatímco my bychom tady měli deprese z temných stránek venkovského života.

Omlouvám vaši nechápavost, mýliti se je lidské. Kromě poděkování autorovi, které jsem nekomentoval, protože plést se do dialogu je neslušné, obsahoval příspěvek téměř samá negativa včetně negativního hodnocení lékařské péče. Bylo to snad vykompenzováno tím, že děti umějí pozdravit, jak dojemné. Toto jsem okomentoval vlastní negativní zkušeností. Autor líčil život lékaře jako idylku při hledání hub a nádherné soužití s místní komunitou. To opravdu nekoresponduje s první příspěvkem, ani s realitou, ani s mojí zkušeností. To že autorka příspěvku je nekonzistentní, je její problém. Několik mých spolužáků, kteří ordinují na venkově to vidí úplně jinak. Jsou to lidé s praxí 30 let.
Idylka v komunitě čítající obyvatele pěti vesniček střediskových jaksi nefunguje, ba je to ještě horší než v Praze na sídlišti.
Že nemáte deprese z venkovského života je asi dáno tím, že člověk si zvykne a spokojí se s málem. Ale když vám to vyhovuje, prosím, proti gustu žádný dišputát.
Když pražáka chytnou o víkendu zuby má to na pohotovost pár kilometrů a může si vybrat i mezi soukromými klinikami. Když se vám to stane na Vysočině jedete pár desítek km do Jihlavy, kde je na celý kraj jediná ordinace. Jak krásná komunitní idylka, nemyslíte? S pohotovostí praktika to sice není tak kritické, protož můžete i do nemocnice např. v Pelhřimově. V článku byl vesnický lékař popsán jako polobůh, robot, který nespí, nepotřebuje odpočinek o víkendech, nepotřebuje dovolenou, ale jen se soustavně stará o blaho a zdraví komunity a je kdykoli k dispozici. Ale takto to ve světě dospělých nefunguje pane JB. A pan doktor to moc dobře ví.

Jaká je všeobecná realita viděná v souvislostech a ne vašimi subjektivními růžovými brýlemi popisuje tento článek zdravotnických novin: http://www.zdravotnickenoviny.com/venkovske-lekarstvi-myty-a-fakta-v-roce-2016/ . Pak není divu, že předseda skupiny venkovského lékařství to prezentuje tak růžově a optimisticky. Vždyť tato skupina lékařů vznikla právě proto, že situace zdravotnictví na venkově je neúnosná a v podstatě narazila na dno. Datum vzniku - podzim 2016. Za tak krátkou dobu se mnoho udělat nedá a pokud se vůbec začne něco zlepšovat, bude to trvat léta. Všechna čest panu doktorovi a jemu podobným, ale to, jak vylíčil život vesnického lékaře, je spíše vize budoucnosti než smutná realita dneška.

Já bych pod nekonzistentní příspěvek určitě nepsal větu "podepíši vám vše".
Ale každý tu naši krásnou češtinu používáme trochu jinak ;-)

Problémy popsané v odkazovaném článku ve zdravotnických novinách se řeší i zde v rozhovoru. Pokud někdo ty odstavce přeskočí, ze smysluplné diskuse o článku se tím vyloučí a nezbývá mu než utíkat od tématu pryč, např. ke stížnostem na nedostatek zubařů.

Jedná se o rozhovor a o romantických chvilkách se ve zřejmé nadsázce pojednává zejména v odpovědi na přímou otázku o venkovské idylce. Ještě na konci stejného odstavce jsou zmíněny i odvrácené stránky idyly.

Do jisté míry souhlasím s tím, že méně depresí mají lidé z venkova prostě proto, že jsou zvyklí přistupovat k životu a ke zdraví jinak a "spokojí se s málem". Např. pokud jde o spotřebu chemických léků v naší rodině, tak se to málo limitně blíží nule.