Konec práce za barem, konec šicht v zahradnictví. První ukrajinští lékaři se budou moci zase obléci do bílého pláště a pracovat v oboru, který vystudovali. Pomáhají jim v tom kolegové praktici ze Společnosti všeobecného lékařství v rámci Projektu Ukrajina.
Zapojení ukrajinských lékařů mimo jiné pomůže přetíženým ordinacím, i když by jich samozřejmě bylo potřeba mnohem více. Tito lékaři dosud mohli pracovat jen v pomocných profesích nebo úplně mimo zdravotnictví.
Projekt Ukrajina měl od začátku války pomoci zařadit emigrující lékaře do českého zdravotnictví a umožnit jim dělat jejich práci. V tuto chvíli vím o kolegyni z Ukrajiny, která je velmi blízko složení atestace. Další čtyři lékařky jsou v různé fázi aprobačního procesu, který je nutný, aby se mohly v Česku své profesi samostatně věnovat,
říká lékař Cyril Mucha, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství.
Projekt běží přes dva roky, zapojilo se do něj více než padesát ukrajinských lékařů a asi dvacet ordinací českých praktiků. Původně lékařská společnost v rámci projektu vyčlenila milion korun na finanční příspěvek ordinacím, které lékaře z Ukrajiny zaměstnávaly jako pomocnou sílu. Nyní plyne podpora přímo těm lékařům, kteří se zapojili do procesu přípravy na českou atestaci. Při něm se totiž dostávají do situace, která může být pro uprchlíka prakticky neřešitelná.
Z čeho by měl žít, není jasné
Systém je nastavený tak, že přibližně rok a půl trvá, než proběhne jen nostrifikace neboli uznání diplomu a lékař se rozkouká natolik, aby mohl jít k aprobačnímu testu. Ten je velmi náročný, poté musí lékař absolvovat půlroční stáž v akreditovaném zdravotnickém lůžkovém zařízení. Tu si ovšem většinou platí sám a k tomu zdarma pracuje na plný úvazek. Z čeho by měl žít, pak není jasné,
pozastavuje se nad situací lékař Mucha. Až poté může podle něj lékař k atestační zkoušce. Potíž vidí praktici i v tom, že alespoň část stáže nemohou ukrajinští lékaři absolvovat v ambulancích.
Pravidla jsou tedy velmi tvrdá a nevypadá to, že by se měla změnit, ačkoli o to lékařská společnost usilovala. Domnívám se, že je potřeba celý proces zjednodušit, tak aby ukrajinští lékaři mohli rychleji začít pracovat,
míní docent Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství. Ta se hned po vypuknutí války na Ukrajině snažila státní správu přesvědčit k alespoň dočasnému uvolnění pravidel pro uprchlíky, například ve formě výjimky u aprobační stáže, ale bez odezvy.
Přestože nových lékařů již do Česka z Ukrajiny příliš nepřichází, objevují se ti, kteří tady již delší dobu žijí, a nově se hlásí o zaměstnání ve zdravotnictví.
Galerie: Kde chybí lékaři a jakým tempem ubývají
Měli jsme tady lékařky, z nichž jedna pracovala v zahradnictví, druhá zase v baru. Souvisí to samozřejmě i s jazykovou bariérou. Dokud nemluví plynně česky, tak se pochopitelně trochu bojí. Je velká škoda kvalifikovanou pracovní sílu nevyužít, a to jak pro nás lékaře, tak pro české i ukrajinské pacienty,
dodává lékař Mucha.
Odhaduje, že v Česku v tuto chvíli na různých pomocných pozicích pracují desítky lékařů, lékařek a dalšího zdravotnického personálu. Lékařů přitom v Česku chybí ještě více.
Pro představu, podle seznamů lokalit, které letos zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna s tím, že v nich lékaři dostanou přednostně smlouvy, je v zemi například 96 oblastí, v nichž chybí dětští praktici. V 90 místech hledají zubaře a v 57 obcích by chtěli otevřenou ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
ČLÁNKY DO MAILU