Server Vitalia.cz oslovil praktické lékaře z celé republiky. Podle nich už kolem nemoci COVID-19 dezinformace příliš nepanují a fake news či konspirační teorie o čipech pacienti komentují spíše s úsměvem. Co je ale na denním pořádku, jsou otázky kolem očkování. A tady je vidět, že máme zatím málo informací.
Co se dozvíte v článku
Nedostatek informací nahrává nesmyslům
„Obecně si myslím, že lidé mají málo informací, a proto někdy podléhají smyšlenkám,“ komentuje praktická lékařka z Prahy Ludmila Bezdíčková současnou situaci. „Ministerstvo informace nepodává vždy srozumitelně, a když se někde stane chyba, nedokáže ji většinou dobře vysvětlit. Z toho pak pramení klesající důvěra lidí v informace a opatření a potřeba shánět informace jinde – na místech, která nejsou spolehlivá.“
„Nedostatek relevantních informací logicky nahrává různým spekulacím,“ potvrzuje i praktický lékař z Brna Vladimír Marek.
Praktici tak nabádají, aby se pacienti ptali na vše, co potřebují vědět, právě jich. Ale často zatím ani oni potřebné informace nemají. Nesmysly však vyvrátit umí. A alespoň o to, co již vědí, se s námi podělili. Zde jsou nejčastější dotazy a reakce praktických lékařů:
Kdy se mohu nechat očkovat?
Asi nejběžnější dotaz se týká termínu očkování samotného – lidé se už chtějí zapisovat do pořadníků u svých praktických lékařů, někteří velmi aktivně:
„Řada lidí má enormní zájem se očkovat prakticky hned, a to i když COVID-19 v nedávné době prodělali,“ říká Vladimír Marek.
„I v naší ordinaci se lidé už nyní chtějí objednat na očkování, tak řešíme především toto téma,“ potvrzuje i praktický lékař z Moravské Nové Vsi Jiří Bartoš.
Praktičtí lékaři by měli podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví začít očkovat své pacienty od března, měli by naočkovat až 50 000 osob denně. To znamená asi 10 pacientů u jednoho praktického lékaře.
Do té doby budou ti, kteří to budou zvládat zároveň s chodem svých ordinací, pomáhat očkovat v domovech pro seniory a očkovacích centrech v krajích. Svou pomoc zde očkovacím centrům nabídli i praktičtí lékaři pro děti a dorost.
Vakcína byla vyvinuta moc rychle, je bezpečná?
Tenhle typický dotaz zmiňují téměř všichni oslovení lékaři, například Cyril Mucha, praktický lékař z Prahy:
„Lidé mají největší strach z toho, že vakcíny nejsou dostatečně vyzkoušené, tím pádem jsou nebezpečné. Také často mluví o obavách z očkování.“
Obavu z příliš rychlého vývoje vakcín komentuje na svých stránkách i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Poukazuje na to, že výzkum koronavirů trvá již mnoho let včetně vývoje vakcín (SARS, MERS) a že leccos z předchozího výzkumu bylo nyní využito, protože vakcíny jsou na podobném principu.
„Rychlý vývoj vakcíny tedy navazoval na detailní znalost základních obecných komponent. Díky tomu bylo možné vakcínu ‚zkompletovat‘ v relativně krátkém čase insercí pro COVID-19 specifických genových molekul,“ uvádí SÚKL. „Další faktor ovlivňující rychlý vývoj COVID-19 vakcíny je vážnost celospolečenského dopadu COVID-19 na život lidí po celém světě. Na rozdíl od ostatních vakcín byl vývoj dostatečně financován, probíhal v úzkém kontaktu s regulačními autoritami, které poskytovaly řadu vědeckých odborných stanovisek nejen k výrobě vakcín, ale i k provádění klinických studií. Registrační proces byl z pozice regulačních autorit zkrácen, co se týče administrativních kroků, na minimum.“
Nežádoucí účinky vakcíny proti COVID-19
Údaje z klinických studií pro vakcínu Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech.
- Některé nežádoucí účinky se po očkování objevují velmi často (tj. u několika osob z deseti očkovaných) – např. bolest v místě injekce se projevuje u více než 80 % očkovaných.
- Tyto nežádoucí účinky jsou však převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odezní během několika dní.
- Patří sem také únava – u více než 60 % očkovaných, bolest hlavy – u více než 50 %, bolest svalů a třesavka – u více než 30 %, bolest kloubů – u více než 20 %, horečka a otok v místě injekce – u více než 10 %. Horečka se vyskytovala častěji po 2. dávce vakcíny.
- Další nežádoucí účinky se vyskytovaly v klinických studiích s nižší frekvencí – nauzea a zarudnutí v místě podání injekce u několika osob ze 100 očkovaných, zvětšení uzlin, nespavost, bolest v končetině, malátnost a svědění v místě injekce u několika osob z tisíce očkovaných, dočasná obrna obličeje u několika osob z 10 000 očkovaných, ojediněle byly hlášeny případy reakce z přecitlivělosti (včetně závažných).
- Bezpečnost vakcíny byla sledována v klinických studiích u 21 744 osob, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny (z toho přes 20 000 osob dostalo dvě dávky). 4000 osob bylo ve věku 56 let a starších, 545 očkovaných osob mělo pozitivní protilátky proti viru SARS-CoV-2, bezpečnostní profil byl u nich podobný jako u ostatní populace.
Zdroj: SÚKL – očkování proti COVID-19, informace k vakcíně Comirnaty (Pfizer-BioNTech)
Mám se nechat očkovat, i když jsem nemoc prodělal?
Vzhledem k tomu, že se u nás s koronavirem potýkalo nebo potýká už téměř milion lidí, vyvstává otázka i pro ně: má smysl nechat se očkovat?
„Pacienti si často třeba myslí, že pokud nemoc prodělali, tak už očkování nebude doporučováno,“ podotýká Ludmila Bezdíčková. „Dle informací, které s námi dosud sdílela Česká vakcinologická společnost a profesor Roman Chlíbek (epidemiolog a vedoucí pracovní epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví, pozn. red.) bude osobám, které prodělaly onemocnění před dobou delší než 90 dní, taktéž doporučováno očkování.“
Tohle doporučení se ale podle lékařky stále vyvíjí. Nové informace z České vakcinologické společnosti totiž zmiňují při dostatku vakcín dokonce jen sedm dní jako dobu, za kterou lze od prodělání nemoci očkovat.
Co si myslíte o očkování?
Osobní komentář praktického lékaře k očkování žádá také mnoho pacientů, to se neliší od jakéhokoliv jiného očkování, které pacienti zvažují.
Roman Houska potvrzuje, že se jej pacienti na jeho názor ptají: „Také je zajímá, jak se vše bude vyvíjet. Bojí se hlavně toho, že vakcína není vyzkoušená a že přece není možné vakcínu tak rychle vyvinout. Tak se snažím pacientům vysvětlovat, že to možné je, hlavně proto, že se dalo dohromady ohromné množství prostředků a ‚chytrých hlav‘, které na vývoji mohly pracovat. Díky moderním technologiím je také výzkum mnohem dál než v 70. nebo 80. letech. I proto je možné za rok vyrobit bezpečnou vakcínu,“ popisuje lékař z Mostu.
„I já pacienty uklidňuji tím, že vakcíny samozřejmě vyzkoušené jsou a prošly stejným testováním jako jakékoliv jiné. Navíc ani farmaceutické společnosti, ani stát by si netroufly na trh vypustit nevyzkoušené a nebezpečné vakcíny,“ dodává Cyril Mucha.
ČLÁNKY DO MAILU