Prase se hojně využívá v medicíně. Je podobné člověku

Majitelé prasečích miláčků v domácnostech se shodují na tom, že jde o velmi inteligentní a společenské zvíře. Pokud zvažujete pořízení prasete coby domácího mazlíčka, nečekejte, že to bude jen „jiný“ pes. „Prase se vnímá na stejné úrovni s člověkem, nepřijme submisivitu jako pes. Majitel musí správně vědět, jakou má prase ´náladu´, jak běžně reaguje a jak se může náhle zachovat,“ popisují články Společnosti pro zvířata. Prase je, zjednodušeně řečeno, osobnost a v mnohém připomíná člověka.

Možná i víc, než by se na první pohled dalo říct. Své o tom vědí v pražském IKEMu: „Prase domácí je pro své anatomické podobnosti s člověkem jedním ze zvířat používaných při experimentech, kterými se ověřují nové léčebné postupy a operační techniky, případně diagnostické metody,“ říká tisková mluvčí nemocnice Veronika Velcová.

Prase v medicíně

Nejčastěji jde o endoskopické zákroky, tedy vyšetřovací metody tělních dutin a dutých orgánů. Dále je vhodné pro zkoušení nových léčebných postupů u septických stavů po břišních operacích. Prasata lze diagnosticky využít pro rentgenové snímkování a angiografická (vyšetření cév zobrazovací metodou) vyšetření.

Většina zákroků se provádí v rámci výukových programů pro získání dovedností v intervenční medicíně.

„Ročně se na našem pracovišti využije okolo padesáti prasat, která se vybírají z ověřeného chovu. Zvířata jsou převezena a umístěna do chovných prostor Centra experimentální medicíny, kde se zkontroluje jejich zdravotní stav. Zvíře se aklimatizuje v místním prostředí, a pokud je vhodné, proškolený tým provede experiment podle ministerstvem zdravotnictví a veterinární správou předem schváleného projektu pokusu,“ dodává Veronika Velcová.

Pro podobnost svých orgánů s lidskými je prase ve vyspělých zemích jedním z nejpoužívanějších laboratorních zvířat. Zkoumá se jejich metabolismus, obezita nebo třeba cukrovka. Jiná prasata mají geneticky zvýšený tlak a zkoumá se u nich funkce ledvin.

Spekuluje se o tom, že v budoucnu budou lékaři běžně schopni vyměnit nemocné lidské srdce, játra nebo jiný orgán za zdravý orgán ze zvířete.

Víte, které části těla může člověk nabídnout k dalšímu použití? Zjistíte to v článku Prodej se za živa.

Vepřové sádlo na jizvy a na ekzém

Kromě závažných zdravotních problémů lze prase domácí využít i jinak. Tedy jen část ze zvířete. Konkrétně sádlo. „Vepřové sádlo je ideální pro regeneraci zjizvené tkáně, neboť svou strukturou je nejbližší lidské kůži, dobře se vstřebává a napomáhá rychlé regeneraci tkáně. Chemickým složením je neutrální a dobře se snáší,“ říká dermatoložka Petra Petrovská.

Vepřovému sádlu se nemusí vyhýbat ani lidé s citlivou atopickou kůží (atopický ekzém je velmi rozšířené zánětlivé onemocnění). Naopak, je vhodné i tehdy, existuje-li u atopika tzv. polyvalentní, tedy kombinovaná alergie – zvláště na nejrůznější látky přidávané do průmyslově vyráběných zvláčňovadel. „Nesetkala jsem se s kontaktní alergickou reakcí na vepřové sádlo,“ dodává lékařka.

K tématu: Alergické reakce mohou být někdy velmi neobvyklé. Třeba alergie na nový gauč a na montérky.

Průdušky mají sádlo rády

Kromě k promazávání kůže je vepřové sádlo vhodné i na průduškové obklady. Kousek vepřového sádla naneste na nahřáté plátýnko nebo flanel a přiložte si obklad na hrudník pod klíční kosti. Překryjte jej igelitem a další vrstvou látky, třeba malým ručníkem nebo látkovou plenou. Na místě vám obklad udrží např. těsnější tričko. Ideální je použití obkladu na noc. Teplé vepřové sádlo se vpije do těla, rozežene zahlenění, což poznáte hned druhý den ráno, až se poprvé nadechnete.

TIP serveru 120na80.cz: Průdušky – co pomůže, když vám chrčí na hrudníku

Ať použijete sádlo k promazávání kůže nebo na obklad, vždy je vhodnější si je doma vyškvařit. Tak si můžete sami zaručit, že sádlo nebude obsahovat sůl ani další přidané konzervační látky.

Vyškvařte si sádlo doma

Sádlo určené k promazávání nebo k obkladům samozřejmě nesolíme.

Na pánvi:

1. Koupené sádlo nakrájejte zhruba na centimetrové kostičky.
2. Vložte do vyšší pánve nebo do kastrolu a podlijte trochu vodou.
3. Škvařte při nízkých teplotách, aby se sádlo nepřipálilo.
4. Počkejte si, až sádlo přestane „šumět“, to se z něj vypařila voda. Nyní můžete odebrat tekuté sádlo. Ideálně přes cedník.
5. Zbylé škvarky můžete zužitkovat v kuchyni.

V mikrovlnné troubě:

1. Koupené sádlo nakrájejte zhruba na centimetrové kostičky.
2. Vložte do uzavřené nádoby, která je vhodná do mikrovlnné trouby. Například varné sklo.
3. Mikrovlnou troubu zapněte na nejvyšší výkon a škvařte zhruba 8 až 10 minut.
4. Hmotu zamíchejte a nechte ještě asi pět minut škvařit.
5. Hotové sádlo sceďte.
6. Zbylé škvarky můžete zužitkovat v kuchyni.