Prášky na učení? Studenti berou léky užívané při demenci

Ti, kteří jsou již plně vtaženi do pracovního procesu, často s nostalgií vzpomínají na idylická vysokoškolská léta. Ale studenti, kterým začal semestr, mají mnohdy jiné pocity. Čekají je cvičení, semináře, průběžné testy a hlavně na konci semestru zkoušky. Stohy skript a učebnic se postupně kupí a kdo se to má vše naučit. Asi nezbude nic jiného, než se to poctivě nadrtit, našrotit, nabiflovat.

Někteří (a není jich rozhodně málo) ale hledají i jiné cesty. Vědí, že se naučit musí, ale proč tomu trochu nepomoct, že?

Studenti berou léky užívané při demenci, aby zlepšili svůj výkon při učení

Studenti hledají často pomoc v lékárně. Vždyť právě tam se dnes vedle skutečných léků dají koupit zázračné pilulky téměř na vše. Na hubnutí, zažívání nebo odčervení psa a rovněž i plno přípravků na zlepšení paměti.

Studenti často sahají po tzv. nootropikách a kognitivech. Co jsou tyto dvě skupiny léčiv zač? Na to jsem se zeptala Heleny Šťastné Koblihové z Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce a vedoucí Poradny Ústavu lékového průvodce. „Nootropika jsou definována jako léky zlepšující činnost mozku a jeho metabolismus. Příznivě působí na metabolismus neuronů, využití kyslíku, mají antihypoxický účinek, mnohdy působí antiagregačně (protisrážlivě) či vazodilatačně (rozšíření cév), popřípadě účinkují proti kyslíkovým radikálům,“ představuje první skupinu léčiv farmaceutka a dodává, že tato léčiva jsou nejčastěji využívána k léčbě akutních či subakutních stavů spojených s poruchami vědomí: „Například při některých formách demence, akutních poruchách vědomí, po úrazech hlavy.“

Nootropika, která v lékárnách studenti zakupují, jsou nejčastěji na bázi piracetamu. Jsou také označována jako „chytré drogy“ (smart drugs). Piracetam najdeme na pultech lékáren pod obchodními názvy Piracetam AL, Geratam nebo Pirabene. Obdobně působí též pyritinol (pod obchodním názvem Enerbol, který není na našem trhu dostupný).

Kognitiva jsou látky působící příznivě na kognitivní funkce, tedy na schopnost vnímání, učení a paměť. Jsou jimi léčeny chronické stavy demence. Mezi kognitiva, která se využívají pro podporu učení, patří léčiva na bázi ginkgo biloby – jinanu (pod obchodními názvy Tanakan, Tebokan, Gingio). Na posílení paměti lze použít přímo listy jinanu.

„Léky jsou určeny k léčbě nemocí,“ varuje odbornice

Možná nejen mě napadá otázka – nemůže to být i na škodu? Může lék, který se užívá při léčbě demence, prospívat zdravému mladému člověku? „Léky by ze své podstaty měly být užívány k léčení nemocí,“ říká Helena Šťastná Koblihová. „Pokud je užívají zcela zdraví lidé, není to racionální. Je třeba si uvědomit, že užívání každého léku je spojeno s určitým rizikem výskytu nežádoucích účinků. U potravních doplňků je situace jiná, neboť nejsou primárně určeny k léčení nemocí.“

Takovými doplňky, které jsou rovněž využívány na podporu výkonu při učení, jsou například přípravky na bázi guarany, kofeinu či lecitinu.

Je nutné podotknout, že kognitiva a nootropika je nutné užívat dle určitých pravidel stejně, jako jakékoliv jiné léky. Ví to mladí lidé, kteří si je kupují? „Pokud se student rozhodne užívat např. piracetam, je třeba ho užívat delší dobu, zpravidla po celé zkouškové období,“ upozorňuje Mgr. Šťastná Koblihová. U potravních doplňků je to naopak – kofein, guaranu a další podobné přípravky je lepší užívat pouze v čase potřeby.

Stejně jako u jiných léků hrozí i u těchto nebezpečí předávkování. Dle slov odbornice může „koktejl“ různých doplňků a léků znásobit jejich působení nebo prohloubit nežádoucí účinky. Krom toho je nutné upozornit na to, že tyto přípravky zpravidla zvyšují prokrvení mozku, jsou tedy naprosto nevhodné pro pacienty s prodělanou krvácivou cévní mozkovou příhodou.

Účinky léků a doplňků při učení jsou sporné

Poslední otázka se nabízí – funguje to vůbec? Účinky na schopnosti studentů naučit se danou látku nejsou vůbec jednoznačné. „Například piracetam byl zkoušen u dětí s dyslexií. Po deseti týdnech podávání u nich nebyl prokázán efekt v žádné oblasti,“ uvádí odbornice.

U doplňků stravy je účinek rovněž sporný. „Lecitin slouží v těle jako zdroj mediátoru acetylcholinu, který přenáší impulsy mezi nervovými buňkami. Problémem je to, že se z požitého množství do mozku dostane jen velmi malá část. Výzkumy prokázaly jeho účinnost až při dávkách několika desítek gramů denně, což je cenově nepřijatelné,“ upozorňuje Mgr. Šťastná Koblihová a dodává, že v takových případech hraje často svoji významnou roli i psychika a placebo efekt.

Odborná spolupráce:

Mgr. Helena Šťastná Koblihová

Vedoucí Poradny Ústavu lékového průvodce, www.lekovypruvodce.cz

Vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, připravuje se na atestaci z klinické farmacie. Pracovala jako lékárník ve veřejné lékárně, od roku 2007 nejprve jako redaktorka a později šéfredaktorka časopisu Remedia (dvouměsíčník pro lékaře a farmaceuty zaměřený na farmakoterapii). Od roku 2013 pracuje na Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce. Od roku 2015 působí také jako vedoucí Poradny Ústavu lékového průvodce.