Všeobecně oblíbená koupel v zahradním bazénu může, především v letošním suchém a velmi teplém počasí, představovat kromě vítaného osvěžení také nevítaná zdravotní rizika. V podobných podmínkách se totiž do vody dostává častěji než obvykle uschlé a ve velké míře padající listí z usychajících stromů, což je jev, se kterým se obvykle setkáváme především na počátku podzimu, kdy se ale většinou již tak často nekoupeme.
Listí je „potrava“ pro bakterie
Napadané listí je přitom zdrojem organických látek, které využívají různé, i pro člověka rizikové bakterie, ke svému růstu a množení. Tím se zvyšuje riziko expanze (nejen) hygienicky rizikových mikroorganismů, které ovšem pouhým okem většinou nevidíme, na rozdíl například od vodního květu (sinic) v přírodních koupalištích.
TIP: Sinice ve vodě odhalíte jednoduchým testem
Mikroorganismy ze zahradního bazénu ale mohou, především na jedince s citlivější pokožkou, působit obdobně jako toxické sinice. Mezi možná rizika patří především různé vyrážky, ale i gynekologické potíže v podobě kvasinkových infekcí. Riziko nicméně představuje také společné koupání s lidmi, kteří trpí kožními infekcemi nebo třeba plísní na nohou, koupání navíc může jejich problémy zvětšit. Naopak pro lidi trpící lupénkou koupání v bazénu nebezpečí nepředstavuje.
Jak mít bezpečný bazén
Kyselost vody v zahradním bazénu by měla mít neutrální hodnoty a měla by se tak pohybovat mezi pH 7,0 až 7,5. Jak kyselejší, tak zásaditější voda organismu neprospívá, kromě toho, že narušuje pokožku a dráždí také oči a sliznice, pomáhá jiné než neutrální prostředí růstu vodních řas.
Pokud není voda v bazénu pravidelně čištěna, daří se v ní pro člověka rizikovým bakteriím
Kombinace vody a vysokých teplot, spolu s nadměrným znečištěním vody v zahradních bazénech intenzivně padajícím listím, v praxi znamená, že je třeba vodu pravidelně ošetřovat. Dezinfekčních prostředků na trhu je celá řada. Nejznámější jsou různé varianty přípravků Savo, které lze mimo jiné použít také k dekontaminaci vody v zahradních studních. Správné dávkování je uvedeno na obalech výrobků, takže při nákupech bychom měli číst nejen nápisy na potravinách, ale i na dezinfekčních prostředcích – a tam možná ještě pozorněji. Dávkování se totiž liší podle toho, k jakým účelům chceme dezinfekci použít, a také, jaké množství vody hodláme dezinfikovat.
Studená voda osvěží, ale svaly v ní tuhnou
Nakonec ještě poznámka k plavání v zahradních bazénech. Respektive k těm, které jsou dostatečně velké, aby se v nich skutečně plavat dalo, což patrně platí pro menší počet bazénů. Tak či tak, pokud velikost bazénu plavat umožňuje, je vhodné vědět, že nesprávným stylem plavání toho moc pozitivního pro tělo neuděláme. Nejvíce rozšířený způsob plavání s hlavou nad vodou stylem prsa totiž přetěžuje krční páteř. Daleko lepším zdravotním řešením pro páteř je tak plavání stylem znak, pokud ovšem i při tomto stylu neustále nezvedáme hlavu, abychom se orientovali v prostoru.
Galerie: Které plavecké pomůcky jsou nevhodné?
A ještě k teplotě. I když bývá voda, hlavně v mělkých a vodou se nedoplňujících bazénech, pocitově teplá a představuje v porovnání s horkým vzduchem osvěžení, lidský organismus je přirozeně zvyklý na teploty vyšší. I při teplotách kolem 29 stupňů Celsia tak může při dlouhých pobytech ve vodě docházet k postupnému tuhnutí svalstva. Naopak k uvolnění svalů, také jako prevence bolesti zad a kloubů, vedou teploty 30 a více stupňů Celsia.
ČLÁNKY DO MAILU