Základní povinností řidiče je přizpůsobit styl jízdy stavu vozovky a svým schopnostech, nikoho přitom neohrožovat a vyjma zákonem vyjmenovaných situací nikoho neomezovat. Má tedy tak jako tak povinnost jet tak, aby před přechodem stihl zabrzdit, pokud to bude nutné.
A měl by brzdit, jestliže k tomu je důvod. Například proto, že nevidí dostatečně daleko před sebe, nebo proto, že se přes přechod šourá stařenka.
Zákon sice chodcům zakazuje páchat sebevraždu náhlým vstoupením do vozovky, ale neúprosné zákony fyziky jsou proti nim. Zatímco chodec je schopen zastavit, dát se do pohybu nebo změnit směr prakticky okamžitě, brzdný manévr auta trvá několik sekund.
Zákon je nesmyslný ze dvou důvodů:
1. Zatímco všichni ostatní účastníci silničního provozu jsou povinni dávat své úmysly najevo včas a zřetelně, a jasně říká jak, u chodců tomu tak není. Naopak, zákon zde dává řidiči povinnost číst úmysly chodců. (Povinnosti řidiče jsou tedy závislé na nevyjevených úmyslech ostatních účastníků silničního provozu.)
2. Zákon nechává posouzení bezpečné brzdné dráhy vozidla na chodci. (Přestože by to měla být jasná povinnost řidiče.)