Jak známo, náprava nějaké situace trvá minimálně stejně dloupo, jako trvala ona situace. Takže pokud jsme tady měli 50 let diktatury (39-89), těžko čekat, že za 25 let tu bude společnost svobodných, samostatných a odpovědních občanů. Na to si ještě pár desítek let počkáme.
A k tomu jídlu. Vzpomínáte si třeba na tlačenku za komunistů, z které lezly dvoucentimetrové štětiny? Tenkrát se takové věci jako tlačenka či jitrnice kupovaly jen z naprostého zoufalství, když už nic jiného nebylo. Dnes se nemusíte kupované tlačenky ani jitrnice či jelita bát.
Když jste tenkrát koupil pytlík rýže, tak jste z toho musel vybrat kameny, abyste nepřišel při jídle o zuby. Teď už jsem ale hezky dlouho o kamínek v rýži nezavadil.
Když jste tenkrát koupil pytlík krup, bylo to celé kropenaté od koukole. Koukol v kroupách jsem už také dlouho neviděl.
Ve zprávách tenkrát vyzdvihovali masokombináty, kde zavedli linky na strojní separaci masa a chválili je za 100% zpracování suroviny. Ten samý separát, který za komunistů byl převratnou a žádanou novinkou, je dnes fuj fuj.
A tak se to dá brát jedna položka za druhou. Nekvalitní jídlo je jen ve vaší hlavě. Ale odtud se to dostává opravdu těžko.