Zdravý člověk by měl bez problémů vydržet několik hodin, aniž by měl pocit, že musí neodkladně na toaletu, respektive vyprázdnit močový měchýř. Urologové uvádějí interval mezi jednotlivým močením zhruba tři až čtyři hodiny.
Co se dozvíte v článku
Nikdo nechce řešit potřebu ve městě
Přesto mnozí z nás neopustí domácnost, dokud si preventivně neodskočí, a to i v případě, kdy jdou ven jen na krátký nákup nebo třeba vyzvednout dítě ze školky. Tedy na dobu, kdy by měli bez problémů vydržet bez ohledu na to, jak velký přísun tekutin předtím přijali.
Ostatně učíme to mnohdy i malé děti. Stejně tak, jako si musejí před jídlem umýt ruce, před odchodem je vyzýváme k preventivní návštěvě toalety. Důvod je jasný, nechceme ve městě nebo v dopravě řešit neodkladnou potřebu.
Když člověk nedoběhne…
Problém pak může nastat v případě, pokud nás čas strávený mimo „bezpečný“ domov, školu nebo zaměstnání, kde si můžeme odskočit téměř kdykoli, stresuje natolik, že před odchodem navštívíme toaletu z preventivních důvodů hned několikrát.
Může to být vypěstovaný strach z toho, že to na nás přijde a nebude žádná toaleta nablízku, nebo dokonce negativní zkušenost, kdy už jsme to nestihli a nedoběhli.
Ačkoli se může zdát, že jde pouze o intimní problém, rozhodně bychom měli své obavy konzultovat s lékařem a nechat se vyšetřit u urologa. Může jít o nějaké závažné onemocnění, nejčastěji však za potížemi stojí hyperaktivní močový měchýř, což je poměrně rozšířené onemocnění, kterým trpí jak ženy, tak muži, a zdaleka tu nemluvíme pouze o seniorech.
Před odchodem třikrát na toaletu
K jednomu z mnoha příznaků onemocnění patří častý pocit na močení, někdy dokonce ihned po návštěvě toalety. To byl i případ paní Barbory: „Cítila jsem strašnou potřebu čurat, ale když jsem si sedla, moč netekla a trvalo hrozně dlouho, než se to samo spustilo,“ říká pacientka, které byl diagnostikován nejen hyperaktivní močový měchýř, ale současně i spastický svěrač a porucha vyprazdňování.
Jako operátorka skladu potřebovala být stále k dispozici a co nejrychleji odbavovat papíry pro řidiče. Ti na ni však museli často čekat, protože někdy na toaletu chodila každých dvacet minut, navíc přes celou halu. Řešení nakonec našla v podobě sakrální neuromodulace ve Fakultní nemocnici Motol, kde jí pod kůži v pánevní oblasti zavedli malý neurostimulátor, který dokáže řešit příčiny, které jsou spojené s narušeným fungováním systému nervů, které ovládají vyprazdňování.
Jak funguje neurostimulátor?
Zavedení neurostimulátoru umožňuje obnovit ovládání vyprazdňování a problém řešit dlouhodobě, účinně a bez nutnosti užívání léků.
„Pomocí slabých elektrických impulzů, které neurostimulátor vysílá do nervového okruhu, se obnoví funkce močového měchýře a ten začne fungovat tak, jak má. Výhodou je, že nastavení intenzity a četnosti impulzů můžeme upravovat pomocí aplikace na mobilním telefonu, takže si pacient může stimulaci řídit podle potřeby,“ vysvětluje urolog Michal Rejchrt z 2. LF UK a FN Motol.
Léčba má 95procentní účinnost a je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, mnoho lidí o ní ale stále neví.
Může vést preventivní močení k potížím s močovým měchýřem?
Nemůže to být i naopak, tedy že dlouhodobé časté močení naruší komunikaci mezi nervovým systémem a dolními močovými cestami a povede tím k pozdějším zdravotním potížím?
Podle urologa Michala Rejchrta se toho obávat nemusíme: „Má zkušenost z praxe je, že pacienti přizpůsobují časování močení a realizují preventivní močení i v situaci, kdy nemají potřebu, spíše až na základě nepříjemných zkušeností s projevy symptomů hyperaktivního měchýře, tedy obtěžující frekvence a naléhavosti močení. Jde tedy o jednání, které vyplývá z obtíží spojených s hyperaktivním měchýřem, než že by k rozvoji tohoto syndromu vedlo.“
Odborná spolupráce
MUDr. Michal Rejchrt
Od roku 2001 působí na Urologické klinice 2. LF a FN v Motole a od roku 2016 je v pozici externího specialisty se zaměřením na terapii a výzkum v oblasti funkční urologie a neuromodulace.
ČLÁNKY DO MAILU