Předčasnou ejakulací se lidově řečeno nazývá stav, kdy je muž „hotov dřív, než by chtěl“. Nejen gender, ale jak se nyní říká i politicky korektní, by bylo přihlédnout i k druhé straně. Tj. i k hodnocení prožitku jeho partnerky či partnera.
Namítnout samozřejmě lze, že protějšek může být náročná (ý) spotřebitel-ka. Nastává-li situace, kdy k uspokojení protějšku desítky minut nejsou žádná míra, nelze posléze uvažovat o předčasném zemdlení.
Kdy je příliš brzy?
Reálný, neoddiskutovatelný problém nastává, pokud vyvrcholení u muže nastává velmi rychle i po mírné sexuální stimulaci, eventuálně „ante portas“ (před branami), během nebo velmi brzy po proniknutí. Vždy to je rychleji, než by si dotyčný přál. Názory na to, za jak dlouho to je, se u odborníků poněkud liší.
Utrápené chlapce zřejmě potěší údaje sovětských vědců. Např. Mjasisčev považuje za dostatečnou časovou dotaci pro uspokojivý pohlavní styk 1–2 minuty. Po té je již zřejmě možno přesunout libidozní touhu k budování lepších – komunistických – zítřků. S. Kratochvil se v této souvislosti zmiňuje o intervalu 3–10 minut. Leč v poradenské praxi se lze setkat s dámami, pro něž je „čtvrthodinka pouhá“ spíše ouverturou než katarzí.
Potíž bývá i v tom, že do rámce uvedených minutových intervalů zahrnují někteří rychlíci i dlouhou milostnou předehru.
Předčasná ejakulace je nejčastější mužskou sexuální dysfunkcí
Nejde tu o zlozvyk, poživačnost, důsledky onanie v mládí, nezájem o protějšek, následek nezřízeného pohlavního života v minulosti, ba ani o důkaz počínající impotence. Procentuální zastoupení stavu v mužské populaci odpovídá zhruba počtu voličů nejpopulárnějších stran – kolem 20 %. Tj. jde o vůbec nejčastější mužskou sexuální dysfunkci. Coby choroba je uznávána ve všech dostupných manuálech.
V druhdy oblíbeném svěžím spisku páně Batisty o strašlivých následcích onanie byl předčasný semenotok spojován nejen se strašlivou bledostí obličeje, ale i s blížící se impotencí. Dnes je vše jinak. Lze dokonce mluvit i o přeznačkování – ne předzvěst impotence, ale naopak známka mimořádné potence. Inu, když je něčeho příliš…
Ejakulaci řídí mozek
I když to na první pohled tak nepůsobí, ejakulaci řídí mozek. Podstatnou roli tu hraje chemická látka serotonin. Jde o tzv. neuropřenašeč, jenž má na výron semene odkladný užitek. Jeho nízká hladina bývá spojována s ledasčím. Namátkou třeba i s depresí. Dále např. s předčasnou ejakulací.
Někteří muži jsou v této sféře sprintéry, co pamatují. Jde o takřka celoživotní problém vyskytující se od prvních až po poslední sexuální zážitky. Předčasná ejakulace takříkajíc nechodí po horách, ale po lidech. Může se objevit poměrně náhle po době bez nesnází. Svou roli zde mohou hrát nejrůznější tělesné a zejména psychické zdravotní problémy i jejich kombinace.
Podstatný může být i návyk, kdy bylo v minulosti po muži požadováno ukončení „honem, honem“. Pochopitelně i sexuální předrážděnost charakterizovaná oběťmi slovy: „Jsem nadržený jako vodovod,“ má význam.
Neříkejte: Nic se nestalo
V daných souvislostech to nemá těžké jen muž, ale velmi výrazně i jeho partnerka. Ztráta sebedůvěry, napětí, stres bývají na obou stranách. Ty vedou mimo jiné i k partnerským neshodám. Tak se završuje jakýsi začarovaný kruh. Dobře vychované paní i dívky vědí, že tzv. scéna není nejlepší odpovědí na ono řekněme selhání. Jak nejlépe reagovat je již méně jasné. „Nic se nestalo“ – to ví muž tak jako tak. „Nevadí,“ není to pravé uklidnění, zvláště když z tónu hlasu, ba leckdy i slziček je zřejmé, že vadí. Žárlivecké výčitky vše jen zhorší.
Poznanou nutností může být bez zbytečného studu ke kýženému, orgastickému cíli směřující milostná hra. To vyžaduje přiměřenou souhru. Nedávno mi v rámci stesků na „rychlovky“ manžela sdělila jistá dáma: „Já vím, že penis má jedenáct náhradních dílů, ale přece jen originál je originál.“ Pak se zarazila, jako by se zasnila, a dodala: „Ono je těch náhradních dílů mnohem víc, ale originál je jen jeden.“
Volně prodejné léky nejsou dobré řešení
Jak již uvedeno, předčasná ejakulace není prokletím sudiček, ale nemocí, jež se dá léčit. Když jsem v poradenství před mnoha lety začínal, spočívala léčba v předpisu patřičné, poněkud znecitlivujícímasti, v doporučení dvou prezervativů navlečených na sebe a v konstatování: „Hlavu vzhůru, jsou horší věci.“ Od té doby učinila lékařská věda velký pokrok. Platí to i v, ehm, diskrétních nesnázích.
Současné léčebné možnosti jsou s minulostí nesrovnatelné. Obvykle kombinují farmakoterapii se systematickou psychoterapií, poučením a s nácvikem vhodných postupů. Jednoznačně ale nedoporučuji léčebnou samoobsluhu volně prodejnými léky nebo dobrými radami spolustolovníků po (více než) třetím pivu. K erudovanému sexuologovi se lze objednat bez doporučení jiným lékařem.
ČLÁNKY DO MAILU