Předčasná menopauza se objevuje zhruba u půl až jednoho procenta žen mladších 40 let. „V posledních letech má však výskyt těchto případů narůstající tendenci. Prozatím není jasné, proč k tomu dochází. Roli však může hrát kombinace faktorů, například stále více stresující způsob života či třeba dopady znečištění životního prostředí,“ popisuje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
Předčasná menopauza se projevuje v podstatě stejně jako přechod v pozdější době. Žena přestane menstruovat a začne jí v těle kolísat hladina estrogenu. To s sebou nese typické návaly horka či noční pocení. Pacientky mohou začít také pociťovat problémy s koncentrací a pamětí, přibírají, hůř spí, jsou více unavené a sníží se jim libido, mají tedy podobné příznaky jako ženy s klimakteriem v očekávaném věku.
Ženy jsou v šoku
„Ženy s předčasnou menopauzou navíc procházejí těžkou psychickou tísní, protože nejsou ve svém věku na takovou diagnózu emočně připraveny,“ dodává doktorka Hana Hrušková z Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Řada žen před čtyřicítkou totiž něco takového nečeká a často ještě mohou plánovat rozšíření, anebo dokonce teprve založení rodiny. Informace, že už nebudou moci mít dítě, je pro ně proto velký šok.
„Věk menopauzy je ovlivněn rodinnou dispozicí, prodělanými chorobami, stavem výživy, gynekologickými operacemi, kouřením, rasovými a etnickými faktory, socioekonomickým stavem a tělesnou aktivitou. U předčasné menopauzy musíme myslet také na genetickou poruchu a na syndrom autoimunitního polyglandulárního selhání (poškození endokrinních žláz),“ přibližuje Hrušková s tím, že zatímco věk při první menstruaci klesá, věk menopauzy se naopak posouvá do stále vyššího věku. „Ve středověku byla kolem 40. roku života, dnes je průměrný věk nástupu menopauzy 49–55 let,“ uvádí lékařka.
Menopauza jako taková je nedílnou součástí ženského reprodukčního stárnutí. Klíčovou roli v tomto období hraje vyčerpání hormonální zásoby vaječníků.
Příčiny předčasné menopauzy nejsou jasné
Konkrétní důvod, proč se u ženy menopauza objeví předčasně, se málokdy podaří odhalit. „Jasné je to vlastně pouze v případech, kdy je vyvolána uměle, například v důsledku léčby onkologického onemocnění, případně u žen, jimž bylo nutné vaječníky chirurgicky odebrat. V těch zbylých případech jde spíše o předpoklad,“ popisuje Turčan.
Roli podle odborníků hraje mimo jiné genetika: pokud předčasnou menopauzu prodělala matka, babička i sestra pacientky, velmi pravděpodobně potká i pacientku samotnou. Dále patří mezi rizikové faktory také váhové extrémy. Vyšší riziko mají obézní ženy s nezdravou životosprávou, ale zároveň i velmi štíhlé ženy s velmi nízkou váhou.
Kouření jako nejrizikovější faktor
Jako jeden z nejvíce rizikových faktorů ale lékaři zmiňují kouření. „Uvádí se, že kuřačky mají nástup menopauzy zpravidla o rok až dva dříve než nekuřačky. To je výsledek negativního vlivu alkaloidů, polycyklických uhlovodíků a nikotinu v tabákovém kouři. Způsobují totiž deficit ženských hormonů estrogenů působením na vaječník, který postupně vyčerpávají,“ vysvětluje gynekoložka Hana Hrušková.
Víte, kdy měla vaše matka menopauzu?
Předčasnou menopauzou také více trpí ženy s vysokou mírou stresu nebo ty, které se léčí s depresí. „Deprese, jako i jiné emocionální faktory, může způsobovat předčasnou zástavu menstruačních cyklů. Tyto psychické stavy, stejně jako užívání antidepresiv nebo léků zmírňujících pocit úzkosti a duševního napětí, můžou ovlivnit hormonální osu, která je řízena z hypofýzy v mozku, a zastavit produkci ženských hormonů ve vaječníku,“ dodává Hrušková.
Menopauza také dřív přichází u žen, které mají kratší délku menstruačního cyklu, stejně jako u těch, které nikdy nerodily, a to z jednoduchého důvodu – rychleji vyčerpají zásoby vaječníků. Těhotenství a užívání hormonální antikoncepce potlačující ovulaci proto přechod oddalují. V tomto případě ale není řeč o předčasné menopauze, nýbrž o té přirozené.
Nedostatek hormonů ženy ohrožuje
Předčasná menopauza je pro mladou ženu zdravotní problém kvůli nedostatku ženských hormonů a jeho škodlivému vlivu především na kosti. Riziko osteoporózy je totiž příliš vysoké. „Zatímco kostní denzitometrie se v rámci prevence provádí až u žen od padesáti let v přibližně dvouletých intervalech, u těch s předčasnou menopauzou je třeba ji zahájit prakticky od momentu stanovení diagnózy,“ říká Turčan.
Pacientky proto podstupují hormonální terapii, která nahrazuje ztracené vaječníkové hormony. „Kromě hormonální terapie se doporučuje příjem vápníku 1200–1500 mg denně, každodenní fyzická aktivita a přísun vitamínu D,“ radí Hrušková.
Nicméně ani hormony podle ní nemohou nahradit zdravý životní styl a nedokážou zvrátit důsledky toho nezdravého. Důležitá je tedy jak zdravá strava, tak dostatek pohybu, dobrý spánkový režim a vyhýbání se stresu.
Testy odhalí, jestli se menopauza blíží
Vzhledem k tomu, že ženy čím dál častěji odkládají početí dítěte do pozdějšího věku, doporučují lékaři vyšetření, která mohou ukázat, kolik času ještě ženě pro založení rodiny zbývá. Nejčastěji zmiňují AMH (tzv. Anti-Müllerian hormon) a FSH (folikuly stimulující hormon) testy.
Tyto testy sledují funkci vaječníků a hladinu estrogenu v těle. Výsledky tak alespoň přibližně ukážou, zda ženě v nejbližší době menopauza hrozí, nebo ne.
Pacientka pak může zvážit, jestli je v jejím případě možné těhotenství o pár let odložit, nebo by jej, pokud opravdu někdy v životě chce vlastní děti mít, neměla odkládat už raději vůbec.
ČLÁNKY DO MAILU