Skokový růst, první akné, zvětšující se ňadra a také první menstruace. Tak vypadají projevy dospívání u dívek – přichází v různém věku, u někoho ve dvanácti, u jiného ve čtrnácti, ale někdy i o několik let dříve. Výjimečně třeba už v šesti letech.
Pokud se první krvácení dostaví před 11. narozeninami, hovoří lékaři o předčasné menstruaci a ta už není zcela bez rizik a může například ovlivnit zdraví dívky v budoucnu.
Rodiče i lékaři si přitom toho, že by dívka mohla mít předčasnou pubertu, mohou všimnout několik let dopředu – typickým projevem je například zvětšování prsou už v sedmi či osmi letech. Někdy se to sice děje dívkám s nadváhou, někdy za to ale mohou právě hormony. A někdy spolu předčasná puberta a kila navíc souvisí.
Předčasná puberta
Není to moc častá potíž. Skutečná předčasná puberta se objevuje zhruba u 0,6 procenta dětí – tedy u šesti dětí z každé tisícovky – zhruba polovina z nich je mladších šesti let. Předčasnou pubertou může trpět i batole.
Může na to upozornit i pediatr při běžné prohlídce – pokud vyšetření vzestup hladin hormonů potvrdí, mohou lékaři pomocí léků jejich produkci na čas zastavit.
Ani lékaři zatím nemají jasno v tom, proč u někoho puberta propukne mnohem dříve. Jen výjimečně za to mohou například cysty nebo nádory, pak jsou projevy připisované pubertě vlastně druhotným příznakem choroby. Rozdíl mezi normální a centrální předčasnou pubertou spočívá pouze v době nástupu pubertálních změn,
vysvětluje docentka Marta Šnajderová z pražské fakultní nemocnice v Motole, autorka publikace na toto téma.
Aby lékaři vyloučili, že jde o něco jiného než o samotnou předčasnou pubertu, měl by praktický lékař dítě odeslat na další vyšetření, například na endokrinologii. Vhodné je rovněž rentgenové vyšetření hlavy, počítačová tomografie nebo magnetická rezonance.
Léčba se většinou doporučuje do dvanácti let, kdy už je čas na normální pubertu. Většinou bývá úspěšná, následující puberta úplně normální a ohrožena není ani budoucí plodnost nebo pohlavní život.
Čím dál dříve. Proč?
Na druhou stranu, jedenáctiletá menstruující dívka není až takovou výjimkou, protože pravidelné krvácení začíná ve stále nižším věku. Zatímco dnes se jako norma nástupu první menstruace bere rozpětí mezi dvanácti až patnácti lety, například ve viktoriánské době to bylo v průměru kolem šestnáctého roku života dívky. Ke snižování průměrného věku dívek při první menstruaci dochází i nadále, mnohé první krvácení zažijí třeba již v devíti letech,
říká gynekolog Pavel Turčan. To potvrzuje například studie z roku 2014, která sledovala dívky ve Francii. Průměrný věk při menarche se zde za pouhých 15 let snížil z 12,78 let na 12,6 let – odkaz na odbornou práci zde.
Příčinou může být výživa
Předčasnou první menstruací, známou také jako předčasná menarche, označujeme podle lékařů stav, kdy dívka dostane první krvácení ještě před dovršením jedenácti let. Existuje celá řada teorií, které se snaží předčasný příchod menarche objasnit. Nejčastěji se skloňuje vliv výživy a životního stylu, případně i tukové vrstvy. Vynechat samozřejmě nelze ani genetiku.
Lidé dnešní doby se mají v oblasti výživy rozhodně lépe, než tomu bylo v případě jejich předků. Můžeme proto uvažovat o vlivu dostatku na načasování menstruace. Lze například říci, že dívky s vyšším množstvím tělesného tuku mohou očekávat příchod měsíčků dříve. Důvodem je vyšší hladina estrogenů, které jsou více tvořeny v tukové tkáni,
vysvětluje lékař.
Předčasná menstruace vadí
Brzký nástup menstruace může být pro příliš mladé dívky psychicky náročnější než pro ty o pár let starší, navíc může do budoucna zvyšovat některá zdravotní rizika.
Podle gynekologa Turčana dívkám, které začnou menstruovat před jedenáctým rokem, v dospělosti více hrozí například kardiovaskulární choroby, diabetes druhého typu, rakovina prsu, a dokonce i psychické problémy, jakými jsou deprese a úzkosti. Podle studií mají dívky s brzkou menarche také v období dospívání a dospělosti častěji sklony k obezitě.
Z historie menstruace
Zatímco ve starověku někteří myslitelé přisuzovali menstruujícím ženám až nadpřirozené schopnosti, ve středověku byly považovány často za „nečisté“ a tento přístup trvá například v některých částech Asie dodnes.
Starověké Egypťanky využívaly jako obdobu dnešního tamponu stočený papyrus, středověk ženám povoloval maximálně ústřižek látky absorbující unikající krev. Často však ani to, a ženy pod šaty volně menstruovaly do svého oděvu. Traduje se, že proto nosily váčky naplněné vonnými bylinami, aby překryly zápach krve. Ve viktoriánské době v 19. století se objevily první pomůcky zaměřené na zachycení menstruační krve, a to menstruační pásy s omyvatelnými vložkami.
Pokud by se dívce předčasná puberta rozjela v nízké věku, hrozí například, že moc nevyroste, protože by se jí předčasně uzavřely růstové štěrbiny. Dalším důvodem je fakt, že puberta s sebou přináší změny v psychice a chování, přičemž sotva devítileté dítě má například ještě dost času na to, aby se zajímalo o druhé pohlaví a zabývalo se vlastní sexualitou. Děti, u kterých puberta vypukla předčasně, navíc mívají problémy s chováním a soustředěním ve škole. Může jít o důsledek toho, že mezi vrstevníky moc nezapadnou.
Normálně začíná puberta u dívek mezi desátým a třináctým rokem a většinou – stejně jako puberta předčasná – o sobě dává vědět zvětšováním prsů, pak následující chloupky, zhruba do roka se pak přihlásí menstruace. Předčasnou pubertou mohou trpět i chlapci, i když je to u nich ještě méně časté než u dívek. A taky je na to těžší přijít, protože projevy jsou ještě méně nápadné.
U chlapců vše začíná zvětšením varlat, následuje zvětšení penisu a pak se přidává i ochlupení. To vše začíná mezi jedenáctým a čtrnáctým rokem, vousy a změna hlasu se obvykle objevují až po patnáctých narozeninách – u kluků je puberta navenek dlouho ve srovnání s dívkami méně nápadná. A proto u té předčasné, kdy by se podobné projevy objevily už v osmi, devíti letech, hrozí, že se její známky snáze přehlédnou, na rozdíl od dívek. Větší šanci na odhalení tak má paradoxně lékař třeba při devítileté preventivní prohlídce.