Předčasně narozené děti jsou více ohrožené duševními problémy. Nejčastěji depresí a úzkostí

„Tato skupina se každoročně rozroste zhruba o 7500 dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství s porodní váhou pod 2500 gramů, pozn. red.), které často vyžadují dlouhodobý specifický přístup nejenom ze strany zdravotnického, ale i školského a sociálního systému. Přestože se část dětí může vyvíjet bez obtíží, neurovývojové odchylky se v různé míře mohou vyskytovat až u 70 procent této rizikové populace,“ vysvětluje vedoucí lékařka Centra komplexní péče pro děti s perinatální zátěží Daniela Marková z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN.

Problémy se často projeví až ve škole

Řada neurovývojových a psychosociálních odchylek zpočátku není patrná. Neprojeví se v raném věku, ale až později po nástupu dítěte do předškolního či školního kolektivu.

Čím dřív se přitom možné odchylky a potíže zjistí, a hlavně čím dřív se začnou řešit, tím snáz a účinněji je možné se vyvarovat negativních dopadů v budoucím životě dítěte i celé jeho rodiny. Nebo je alespoň zmírnit.

Péče by měla trvat déle než současné dva roky

Problém je, že dosud se předčasně narozené děti pravidelně sledují jen do dvou let věku. Ukazuje se, že je to zapotřebí po mnohem delší dobu.

„Psychiatrickým poruchám předčasně narozených dětí ve školním věku se musíme intenzivně věnovat. Zásadní výstup našeho projektu potvrzuje celosvětové doporučení, že ‚křehká populace‘ předčasně narozených dětí by měla být sledována po celý dětský věk až do adolescence,“ upozorňuje doktorka Marková s tím, že domněnka, že ve dvou nebo třeba v pěti letech mají děti to nejhorší a nejtěžší období za sebou, se opravdu ukazuje jako mylná. Ve chvíli, kdy je na ně kladen nárok, například tedy ve škole, jsou děti křehčí, mají úzkostné a leckdy i depresivní stavy.

Čím menší porodní váha, tím více v ohrožení?

„Předčasný příchod dítěte je velká zátěž pro rodinu, ale zejména pro samotného novorozence. Potýká se s celou řadou komplikací v době, kdy by se za normálních okolností ještě pohupoval v maminčině bříšku. Proto každý zásah zvenčí, každý zdravotnický zákrok, každá procedura zasahuje do jeho přirozeného vývoje. Vlastně se neustále nachází v pro něj nepřirozeném a umělém prostředí,“ popisuje Lucie Žáčková, ředitelka neziskové organizace Nedoklubko, která s rodinami předčasně narozených dětí pracuje a pomáhá jim.

Přečtěte si také:

Nedonošená miminka u Apolináře zachraňují díky speciálnímu lůžku ještě před přestřižením pupečníku

Vyšším rizikem rozvoje duševního onemocnění a neurovývojových odchylek a řadou chronických onemocnění jsou nejvíce ohroženy děti narozené s porodní váhou pod 1500 gramů. Jejich potíže se mohou projevovat například oslabením zrakového vnímání, selektivní pozornosti a dyspraxií nebo sníženou schopností plánování a organizace učení i každodenních aktivit.

Až pětina dětí trpí úzkostmi nebo depresí

Charakteristickým rysem je rovněž horší pracovní paměť, snížená kontrola vlastního chování a obtížnější komunikace včetně složitějšího zařazení mezi vrstevníky.

„Náš předchozí projekt prokázal známky duševního onemocnění či závažné neurovývojové odchylky až u 20 procent těchto dětí. Jednalo se o deprese, úzkostné stavy, hyperkinetické a pervazivní poruchy, poruchy autistického spektra a poruchy chování. Tyto vývojové odlišnosti vycházející z perinatální zátěže pak často vyúsťují nejenom v odklad školní docházky, ale i v potřebu speciálního intervenčního pedagogického přístupu či pomoc asistenta. V řadě případů bývá potřebná psychoterapie nebo i dlouhodobá psychiatrická léčba,“ popisuje doktorka Marková.

„U více než třetiny dětí jsme diagnostikovali psychiatrickou poruchu, se kterou se ale dá dále pracovat. To je to důležité,“ doplňuje psychiatrička Fakultní nemocnice Motol Iva Dudová.

Přečtěte si také:

Rodiče patří k miminku, i když je nedonošené, učí se zdravotníci zásady nulové separace

Šetrná péče je základ

Podle Lucie Žáčkové z Nedoklubka je pro minimalizaci pozdějších potíží zásadní šetrná a laskavá péče o předčasně narozená miminka v prvních dnech a měsících jejich života. Konkrétně mluví o využití prvků vývojové péče.

„Snahou je zajistit vhodné prostředí pro nezralé novorozence na jednotkách intenzivní a intermediální péče. Patří sem kontrola nepříjemných podnětů, jako je hluk, světlo, doteková stimulace. Nejedná se však jen o přístup zdravotníků, ale též rodiny jako partnerů péče o nedonošené novorozence. Správná poloha, manipulace, kojení, podpora vztahu matka/otec–dítě je základní součástí prevence následných komplikací v dospívání,“ vypočítává pro Vitalii.cz Zuzana Tomášková, sestra školitelka, která kurzy vývojové péče vede a vzdělává v rámci nich zdravotníky neonatologických oddělení, ale i rodiče po celém Česku.

„Důležitý je kontakt dítěte s rodičem a prostředí, které se nejvíce podobá tomu v bezpečí maminky co se týče eliminace světla, hluku a nepřirozených, ale mnohdy život zachraňujících zákroků,“ shrnuje ještě Žáčková.

Co ukázal výzkum

Výzkumný tým sledoval po dobu 3 let skupinu 110 dětí ve věku 10 až 14 let narozených kolem 26. až 27. týdne těhotenství s průměrnou porodní váhou kolem 880 gramů. Každé z dětí během výzkumu absolvovalo čtyři vyšetření – pediatrické, psychologické, psychiatrické a vyšetření motoriky. Děti indikované k psychoterapii se navíc během této doby podle potřeby zúčastnily 1 až 10 psychoterapeutických sezení.

Psychiatrická porucha byla zjištěna u více než třetiny dětí ze sledovaného souboru, přičemž vyšší je mezi nimi podíl chlapců než dívek,

• z poruch byla nejvíce zastoupena HKP (hyperkinetická porucha a poruchy pozornosti/ ADHD) s podílem 19 %, PAS (porucha autistického spektra) se potvrdila u 4 % dětí souboru,
• výskyt HKP a PAS byl 3–4× vyšší než v běžné populaci,
• psychiatrická porucha byla spojena s nižším intelektovým výkonem,
• u téměř poloviny dětí byla přítomna komorbidita,
• mentální opoždění zjištěno u 6,5 % dětí souboru,
• obtíže v motorickém projevu odhaleny u 38 % dětí, projevy dyspraxie u 23 % dětí,
• následná péče byla doporučena u cca poloviny dětí v souboru (u 53 dětí ze 110),
• psychiatrická péče doporučena u 22 % dětí, psychoterapie u 24 % dětí,
• specializovaná péče pedagogického centra nebo SPC poradny u 40 % dětí.