Darování kostní dřeně Češi považují za nejhodnotnější dobročinnou aktivitu. Přesto je však u nás dárců mnohem méně než v jiných zemích. Podle odborníků je to mnohdy kvůli zbytečným předsudkům. Snaží se na to upozornit Světový den dárců kostní dřeně, který letos připadá na sobotu 16. září. Zároveň je příležitostí, jak poděkovat všem, kteří do registru dárců již vstoupili.
Nedáváte rovnou dřeň, jen „kapku“ krve
Stát se dárcem a později tím třeba i zachránit lidský život nezabere mnoho času a prakticky to nebolí. Přitom se více než každý pátý Čech mylně domnívá, že jde o zákrok velmi bolestivý, jak ukázal výzkum agentury STEM/MARK. I proto registry dárců v Česku čítají jen asi sto tisíc dobrovolníků, což je v porovnání se zahraničím velmi málo. Z výzkumu rovněž vyplývá, že více než třetina Čechů (34 %) o dárcovství kostní dřeně zatím ani neuvažovala.
První rozšířený omyl ohledně dárcovství stojí hned na začátku. Lidé se někdy domnívají, že je okamžitě čeká darování kostní dřeně. Tak to ale není, nedáváte rovnou kostní dřeň, nejprve jste zařazeni do registru dárců. K zařazení do registru je potřeba kromě splnění vstupních kritérií jen běžný odběr krve. K vlastnímu darování kostní dřeně dochází až v případě, kdy je identifikována vhodná dvojice dárce – pacient.
Každý dárce dává šanci na život a uzdravení. Transplantace kostní dřeně může být totiž pro některé pacienty s onemocněním krve poslední nadějí na záchranu.
Stát se dárcem prakticky nebolí
Pro darování kostní dřeně existují dva rovnocenné způsoby odběru a dárce si z nich může vybrat.
V prvním případě je odebrána z oblasti lopaty kosti kyčelní (pánve) a zákrok se provádí v celkové anestezii. Odběr tak prakticky nebolí, trvá přibližně pětačtyřicet minut a dárce je obvykle z nemocnice propuštěn den po výkonu. Následující týdny čeká dárce období rekonvalescence, kdy se mohou dostavit mírné bolesti a on by se měl šetřit.
Druhý způsob představuje odběr kmenových krvetvorných buněk po předchozí stimulaci růstovými faktory pro bílé krvinky pomocí separátoru z periferní krve. Krev je z žíly vedena do přístroje, kde se z ní oddělují cirkulující kmenové buňky. Zbývající krev je dárci průběžně vracena zpět do krevního oběhu. Dárci stráví na odběrovém sále přibližně čtyři hodiny, když vše probíhá bez problému, mohou jít v den odběru domů.
Kde kostní dřeň pomůže? Nejde jen o leukemii
Lidé také často netuší, kde všude může jejich kostní dřeň pomáhat. Nejznámější nemocí krve je leukemie, na kterou si vzpomene většina lidí. Leukemie však není jedno onemocnění. „Jedná se o celou skupinu onemocnění krvetvorby, která je charakterizována nekontrolovaným množením leukemických buněk, jež utlačují tvorbu zdravých buněk v kostní dřeni. Dnes dokážou lékaři rozeznat několik typů leukemií lišících se rychlostí rozvoje onemocnění, příznaky, prognózou i způsobem léčby. Část těchto leukemických onemocnění je plně léčitelná a pro některé pacienty je jedinou možností právě transplantace kostní dřeně,“ říká lékařka Jacqueline Soukupová Maaloufová.
Leukemii mohou předcházet jiná onemocnění, jedním z nich je primární myelofibróza. „U tohoto onemocnění nejprve organismus čelí nadprodukci krevních elementů. Postupně ale dochází k náhradě kostní dřeně vazivem, což vede k nedostatečné tvorbě krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, které však na tento velký úkol nestačí. Některé pacienty trápí častá únava až letargie či náchylnost k infekcím, jindy to mohou být bez příčiny vznikající modřiny,“ doplňuje lékařka informace, jak také může vypadat onemocnění krve.
Odborná spolupráce:
MUDr. Jacqueline Soukupová Maaloufová
Vedoucí lékařka ambulance Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.
ČLÁNKY DO MAILU