Přemíra nápojů s ovocným cukrem škodí

Jen před několika dny to potvrdily výsledky výzkumu prováděného při Dětské nemocnici v Los Angeles. Z nich vyplývá, že těhotné a kojící ženy, které v dobré víře pro své zdraví hojně konzumují džusy a nápoje s fruktózou, ovlivňují tímto způsobem budoucí náchylnost svých dětí k obezitě, ale také míru jejich kognitivních schopností. Lidově řečeno – správný vývoj mozkových funkcí.

Pití sladkých nápojů matkou se projeví na dítěti – zhruba po dvou letech

„Maminky, které během prvního měsíce po porodu kojí a denně konzumují džusy a nápoje (byť jde o produkty, u nichž výrobce na etiketě sděluje, že ‚obsahují pouze ovocný cukr‘), mohou počítat s tím, že jejich dítko bude ve věku dvou let, vzhledem k vrstevníkům, nejspíš zaostalejší. Alespoň co se skóre vývoje na stupnici testu Bayley-III týče,“ uvádí se v článku publikovaném na populárně-vědeckém portálu Osel.cz.

Ze studie zveřejněné v časopise American Journal of Clinical Nutrition totiž vyplývá, že konzumace sladkých nápojů během období kojení má tendenci se projevit na dítěti s prodlevou zhruba dvou let.

Otázkou samozřejmě je, jaký druh ovocných cukrů mají autoři studie na mysli. O rizicích nadměrného příjmu fruktózy nejen v ovocných nápojích se totiž mluví také u nás, především však v souvislosti s glukózo-fruktózovým sirupem, což je obdoba vysokofruktózového kukuřičného sirupu s obsahem fruktózy ve výši pětapadesáti procent. Právě ten se hojně používá v Severní a Jižní Americe, také proto, že je v porovnání s řepným cukrem levnější, a sladí se jím celá řada kolových nápojů, džusů a limonád. Rizika glukózo-fruktózového sirupu potvrzuje i přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové profesor Jan Krejsek, stejně jako skutečnost, že struktura stravy, ale i nápojů, které těhotné a kojící ženy konzumují, se přenáší, pozitivně nebo negativně, na další generace.

Vhodným zdrojem fruktózy je čerstvé ovoce, typicky jablka

Démonizovat řepný cukr sacharózu tak není podle prof. Krejska vhodné, samozřejmě ale platí, že s cukrem obecně se to nemá přehánět. Tak či tak je zřejmé, že nejpřirozenějším zdrojem fruktózy je čerstvé ovoce, a dodávat do organismu ovocný cukr touto formou je tak nejlepším řešením pro všechny – a zejména právě pro těhotné a kojící ženy.

Na to ostatně upozorňuje i projekt „Zrozeno v EU“ doporučující v současné době zvýšenou konzumaci jablek, a to nejen kvůli fruktóze, ale vzhledem k vysokému obsahu vitamínů a dalších látek. Tuzemských jablek je sice podle statistik Ovocnářské unie ČR (OU ČR) letos meziročně méně, spotřebitel má ale na výběr z celé řady odrůd různých chutí i rozdílné trvanlivosti. Podle OU ČR se v našich sadech nejvíce pěstují odrůdy Idared, Golden Delicious, Jonagold, Gala a další (oblíbené odrůdy najdete v Atlasu jablek na Vitalia.cz).

„Výhoda první zmíněné odrůdy Idared je, že dozrává o něco později. Má sladkou, ale zároveň příjemně nakyslou chuť. Golden Delicious jsou při správném vyzrání plodů sladká a měkká, proto se doporučují k přímé konzumaci. I přesto, že Jonagold je poměrně novou odrůdou, svou oblibu si získala velmi rychle. Sklízí se obvykle v období října, ale také dozrávají až v období Vánoc. Jsou vhodné na skladování. Ve vhodných podmínkách vydrží až do konce března a hodí se zejména na odšťavnění či pečení. Odrůda jablek Gala je zase sladká a aromatická a díky tomu se z ní připravují vynikající sušené křížaly,“ radí ovocnáři.

Fruktózu netřeba dodávat sladkými nápoji

Každopádně, právě jablka patří mezi nejlepší zdroje fruktózy, stejně jako hrušky, třešně nebo vinné hrozny, ze zeleniny jsou na fruktózu bohatá například rajčata nebo cibule, nejvyšší koncentrace fruktózy je pak v medu, kde jí může být obsaženo až čtyřicet procent. To znamená, že přírodních zdrojů ovocného cukru je kolem nás docela dost, a není tak třeba cukry, ať už jakékoli, dodávat do organismu sladkými nápoji. I když podle etikety obsahují „pouze ovocný cukr“.

Mimochodem, i vůči ovocnému cukru existuje, stejně jako vůči mléku (laktózová intolerance), fruktózová intolerance, což je v praxi vrozená neschopnost organismu fruktózu metabolizovat. Onemocnění je způsobeno nedostatek enzymu aldolázy B, která štěpí fruktózu na monosacharidy, projevem je pak nadýmání, plynatost, zvracení, bolesti břicha až hypoglykemie. Naštěstí touto intolerancí trpí málokdo.