Přeslička patří mezi živoucí fosilie. Některé její druhy jsou léčivé, jiné naopak jedovaté

Co je přeslička

Přesličky (latinsky Equisetum) představují vytrvalé výtrusné zelené rostliny, které se řadí mezi kapraďorosty. Jedná se o fosilní rostliny, jež se dle výzkumů objevovaly již ve středním devonu a největší rozmach zaznamenaly v karbonu. Od konce prvohor však došlo k jejich postupnému ústupu a v současné době botanici evidují zhruba 32 taxonů této převážně suchozemské rostliny, avšak uvedené číslo zahrnuje i vymřelé druhy a křížence.

V angličtině se pak přeslička nazývá horsetail či snake grass a v českém jazyce má kromě oficiálního názvu také řadu dalších lidových pojmenování, jako je například plivačka, přáska nebo šmirglová tráva. S touto rostlinou se také pojí různá lidová moudra a pověry. Dříve se například věřilo, že píšťalka vyrobená ze stonku přesličky dokáže přilákat svým zvukem hady z blízkého okolí.

Důležité je také vědět, že některé druhy přesliček jsou jedovaté, zatímco jiné se považují za léčivky. Přeslička rolní patří k rostlinám využívaným v alternativní medicíně i kosmetickém průmyslu. Nejčastěji se užívá pro podporu zdravých močových cest, jater, cév, srdce a dýchacího ústrojí. Pozitivní účinek má však údajně také na vlasy a pokožku. Vedle ní pak stojí její pravý opak, kterým je přeslička bahenní, jež obsahuje jedovatý alkaloid, u nějž bylo zjištěno, že u dobytka způsobuje průjmy, hubnutí a v některých případech i ochrnutí svalstva. [1, 2, 3, 4, 5]

Jak vypadá přeslička

Co se týká vzhledu přesliček, tak jejich lodyhy jsou přímé a mohou být buď přeslenitě větvené, nebo nevětvené. Rostlina nemá pravé kořeny, ale z oddenků, které se nachází pod zemí, vyrůstají takzvané pakořínky neboli rhizoidy. Jedná se o speciální příchytná vlákna, kterými se rostlina drží v zemi. Stonek je dutý s okrouhlým průřezem a na jeho povrchu se často vyskytují tvrdá křemičitá tělíska. Některé druhy přesliček pak mají odlišené sterilní (tzn. nereproduktivní) a fertilní (nosící výtrusy) lodyhy.

Listy přesliček jsou redukované, šupinovité a uspořádané v přeslenu. Ve své spodní části jsou srostlé a obklopují uzlinu, která se nachází na lodyze. V horní části jsou pak oddělené a tvoří zuby. Přesličky se rozmnožují spory umístěnými ve sporangiích, která se nacházejí ve výtrusných klasech. Ty se u některých taxonů vyskytují na konci zelené lodyhy. U jiných druhů zase nejdříve vyrůstá nezelená fertilní lodyha s výtrusným klasem, která zezelená až později. V případě přesličky rolní a přesličky největší jsou však fertilní lodyhy nezelené po celou dobu jejich existence. [6, 7, 8]

Druhy a výskyt přesličky

V současnosti je odborníky po celém světě zmapováno zhruba 15 druhů přesliček a k tomu dalších 15 kříženců. Kromě toho jsou známy také dva druhy, které již vyhynuly, a to přeslička Braunova (Equisetum braunii) a přeslička Parlatorova (Equisetum parlatorii). Na území České republiky se přitom vyskytuje 10 druhů této rostliny, mezi které se řadí:

• přeslička rolní (Equisetum arvense),
• přeslička luční (Equisetum pratense),
• přeslička největší (Equisetum telmateia),
• přeslička bahenní (Equisetum palustre),
• přeslička lesní (Equisetum sylvaticum),
• přeslička jižní (Equisetum x meridionale),
• přeslička poříční (Equisetum fluviatile),
• přeslička pobřežní (Equisetum x littorale),
• přeslička různobarvá (Equisetum variegatum),
• přeslička zimní (Equisetum hyemale).

Největší druh, který je rozšířen v České republice, pak představuje Equisetum telmateia neboli přeslička největší, jež dorůstá až do výšky 2 m. Nicméně na světe existuje ještě větší druh přesličky, který nese název Equisetum giganteum. Tato přeslička roste v jižní Americe a její výška se pohybuje v rozmezí od 5 do 8 m. Co se týká výskytu přesliček, tak je v současnosti najdete prakticky na celém světě s výjimkou Antarktidy, rovníkové Afriky a některých oblastí Amazonie. [9, 10, 11, 12]

Jedovatá přeslička bahenní

V České republice je poměrně hojně rozšířeným druhem jedovatá přeslička bahenní (Equisetum palustre). Ačkoliv ji u nás nepotkáte tak často jako přesličku rolní, objevuje se prakticky na celém území naší země i po celé Evropě, a to nejvíce v nížinách, ale i v pahorkatinách. Najdete ji pak také na Kavkazu a dále na východ přes Mongolsko, Severní Čínu až po Japonsko, a stejně tak se vyskytuje i v Severní Americe.

Lodyhy této přesličky jsou zelené, hluboce rýhované, 10 až 50 cm vysoké a tlusté přibližně 1 až 3 mm. Větve jsou přímo vzhůru nebo obloukovitě zdvižené a jejich první článek je vždy kratší než lodyžní pochva, což je jeden z hlavních determinačních znaků, kterým lze tento druh odlišit od jiných druhů přesliček.

Tato rostlina obsahuje jedovatý alkaloid palustrin, který je účinný jak u čerstvých, tak u sušených rostlin. Představuje proto riziko zejména pro skot a jiný pasoucí se dobytek. Přeslička bahenní roste na vlhkých loukách a rašeliništích, na březích potoků a rybníků, v olšinách, ale také na polích či jiných trvale zamokřených půdách. [13, 14, 15, 16]

Léčivá přeslička rolní

Přeslička rolní (Equisetum arvense) je invazivní, vytrvalý plevel, který se rychle šíří a vytlačuje v zahradách méně silné rostliny. Jakmile se na ploše objeví, je velice těžké se jí zbavit. Nicméně přesto, že je mnoha lidmi považována za plevel, jedná se také o oblíbenou léčivku, která nachází uplatnění v lidovém léčitelství, farmaceutickém průmyslu i v kosmetice. Pro své léčivé účinky se pak obvykle využívá zelená nadzemní část rostliny.

Tuto rostlinu využívali léčitelé již ve starověkém Římě a antickém Řecku k léčbě křehkých kostí, plicních chorob, tuberkulózy a potíží s ledvinami. V dřívějších dobách se také aplikovala na lehké omrzliny či méně závažné rány a sloužila údajně také k posílení nehtů. V současné době nachází v lidovém léčitelství využití především při léčbě onemocnění ledvin, močových cest, trávicího ústrojí, revmatismu a dalších nepříjemných zdravotních stavů.

Tento druh přesličky se vyskytuje po celé Evropě a dále v mimotropických oblastech Asie, v Severní Americe a jako invazivní druh už také na Novém Zélandu, v jihovýchodní Austrálii, Jižní Americe, na Madagaskaru a Mauriciu. V České republice i na Slovensku se jedná o nejhojnější druh přesličky, který roste od nížin až po hory.

Přeslička rolní se dá zaměnit s některými dalšími druhy, které jsou rozšířené na území České republiky. Nezelené lodyhy jsou charakteristické také pro přesličku největší, která je však podstatně mohutnější. Její stonek dosahuje tloušťky od 5 do 15 cm, zatímco letní lodyhy přesličky rolní jsou široké maximálně 7 mm a jarní lodyhy 5 mm. Další možná záměna je pak s přesličkou lesní nebo přesličkou luční. [17, 18, 19, 20, 21]

Účinky přesličky rolní

Pokud chcete vědět, jaké má přeslička rolní účinky, pak se v lidovém léčitelství využívá zejména pro své diuretické schopnosti, které pomáhají při léčbě onemocnění močového měchýře a ledvin včetně ledvinových kamenů. Podle některých studií má tato rostlina právě díky uvedeným vlastnostem potenciál také v rámci terapie pro močovou inkontinenci a nykturii.

Mezi další pozitivní vlastnosti, kterými přeslička rolní disponuje, patří dle některých zdrojů schopnost zastavovat krvácení a urychlovat hojení ran. Jeden z výzkumů pak uvádí, že má tato rostlina také pozitivní vliv na léčbu psoriázy nehtů, která se projevuje prohlubněmi v nehtové ploténce. V kombinaci s dalšími látkami zpevňujícími nehty tak údajně dokáže zmírnit příznaky tohoto onemocnění.

Přečtěte si také:

Kostival urychluje hojení otoků a mírní bolest. Rozhodně ho ale nejezte, může způsobit rakovinu

V jedné experimentální studii provedené na potkanech bylo mimo jiné zjištěno, že přidání přesličky rolní do směsi základních kostních mineralizujících živin obsahujících L-lysin, L-prolin, L-arginin a kyselinu L-askorbovou zvýšilo tvorbu kostní hmoty u zvířat s odstraněnými vaječníky. Na základě tohoto výzkumu se tak předpokládá, že by přeslička rolní mohla mít pozitivní vliv také na osteoporózu v menopauze, což by vysvětlovalo, proč se ve starověku používala tato rostlina k léčbě křehkých kostí. Avšak toto tvrzení je ještě potřeba doložit mnoha dalšími studiemi.

Jiné výzkumy pak naznačují, že přeslička rolní může prospívat lidským vlasům, a to pravděpodobně díky obsahu křemíku a antioxidantů. Antioxidanty představují látky, které pomáhají snižovat záněty a stárnutí vlasových vláken způsobené volnými radikály. Vyšší obsah křemíku ve vlasových vláknech má pak za následek zase nižší rychlost vypadávání vlasů.

Na druhou stranu ale může mít přeslička nežádoucí účinky, jelikož ještě není zcela prozkoumána. Existuje případ, kdy se u ženy, která užívala čaj z této rostliny, objevila pankreatitida. Poté, co daný čaj přestala konzumovat, potíže ustaly. Kromě toho některé zdroje uvádí, že dlouhodobý nebo vysoký příjem přesličky rolní může zapříčinit nedostatek vitamínu B₁ v organismu. [22, 23, 24, 25, 26]

Jaké má přeslička rolní využití

Produkty z přesličky si buď můžete koupit v lékárně či v obchodech se zdravou výživou, nebo si je sami vyrobte doma. Je však potřeba dbát na to, abyste věděli jistě, co sbíráte. Pokud si nejste jisti, zda jste natrhali přesličku rolní, nebo přesličku bahenní, raději si výrobky z této rostliny zakupte, abyste se náhodou nechtěně neotrávili. V lidovém léčitelství se pak můžete setkat s přesličkou rolní v následujících podobách:

• čaj z přesličky,
• odvar z přesličky,
• tinktura z přesličky,
• přesličkové zábaly a obklady,
• přesličkové sedací koupele,
• masti z přesličky,
• kosmetika s přesličkou,
• sirup z přesličky.

Nadzemní zelené části přesličky rolní, kterým se přisuzují výše uvedené blahodárné účinky, se sbírají vždy od května až do konce září. Posbírané rostliny je poté potřeba usušit, a to při teplotě 40 °C. Zda je bylina správně usušená, poznáte tak, že nijak nezapáchá, má stále zelenou barvu a je bez chuti.

Pro uskladnění nasušené rostliny se hodí uzavíratelné nádoby, aby se k ní nedostal žádný nežádoucí hmyz nebo prach. Uložit byste ji pak měli ideálně v tmavé a suché místnosti, jako je například spíž. Dejte si pozor zejména na vyšší vlhkost vzduchu, která by mohla způsobit, že vám pracně nasbíraná a usušená rostlina zplesniví. [27, 28]