Mezi typické mýty o kouření patří podle lékařů právě informace, že pomáhá ve stresu, při depresi nebo obecně zlepšuje psychický stav. Velké množství studií, které proběhly po celém světě, i analýza výsledků téměř čtyř tisíc pacientů Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK (VFN) prokazují naopak zmírnění depresivních příznaků, když pacient přestal kouřit.
Diagnóza: kuřák
Závislost na tabáku má svoji diagnózu – F17. Způsobuje ale celou řadu dalších diagnóz, zejména v onkologii, kardiologii a především v psychiatrii. Po cigaretě se kuřákovi zvýší hladina stresových hormonů. Vyplavení dopaminu znamená krátký příjemný pocit uvolnění, ale pak se nálada opět zhoršuje. Více než polovina kuřáků, kteří jsou zároveň psychiatrickými pacienty, by raději žilo bez cigaret, ukázala analýza VFN.
Přestat kouřit není snadné. Pokus bez pomoci má asi čtyřprocentní úspěšnost (= rok abstinence), intenzivní léčba, tedy intervence a léky, může šanci na úspěch až zdesetinásobit. Paradoxní však je, že se kuřáci často obávají léků, jež pomáhají závislost překonat, ať už se jedná o volně prodejné formy náhradní léčby nikotinem nebo léky vázané na recept. „To, že nikotin vdechují z cigaretového kouře spolu s několika tisíci látek vesměs toxických, jim nevadí, cigareta totiž nemá příbalový leták, který by popisoval možné nežádoucí účinky. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák nejspíš ani neunesl,“ vysvětluje prof. Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku.
Lékařka uvádí nedávnou velkou studii, kterou vědci ze šestnácti zemí realizovali s osmi tisíci kuřáky, mezi nimiž byly čtyři tisíce pacientů s psychiatrickou diagnózou. Výsledky studie vyvrátily obavy z léků proti závislosti na tabáku. Žádný ze tří léků, které byly ve studii sledovány, významně nezvyšoval nežádoucí účinky a to ani u psychiatricky nemocné skupiny pacientů. Přestat kouřit přineslo pacientovi vždy jen benefit.
Přestal kouřit – a co na to deprese?
Abychom se vrátili k titulku článku, podle lékařů je to přesně naopak: Zmírnění depresivních příznaků po zanechání kouření prokázalo ve světě již velké množství studií i zmíněná analýza VFN. „V této rozsáhlé skupině našich pacientů došlo po úspěšném zanechání kouření ke statisticky významnému poklesu symptomů deprese. Zlepšení deprese bylo nejvýraznější právě u skupiny pacientů, kteří měli nejvíce příznaků deprese na počátku léčby,“ uvedla Lenka Štěpánková z Centra pro závislé na tabáku.
Statisticky významné zlepšení psychického stavu, měřeného jeden rok po zanechání kouření, bylo doloženo ve všech sledovaných podskupinách pacientů. Toto zjištění je zcela v souladu se závěrem rozsáhlé metaanalýzy z roku 2014, že zanechání kouření je spojeno se snížením míry úzkosti, deprese a stresu a vede ke zvýšení přítomnosti pozitivní emotivity a kvality života ve srovnání s těmi, kdo nadále kouří.
Psychiatrie – poslední místo v nemocnici, kde se smí kouřit
„Kouření tabákových výrobků je hlavní odstranitelnou příčinou nemocnosti a předčasných úmrtí v současném světě, a proto věnujeme v posledních desetiletích metodám a dostupnosti léčby závislosti na tabáku stále více pozornosti,“ říká doc. Martin Anders z Psychiatrické kliniky VFN. Mezi pacienty trpícími psychickým onemocněním bez ohledu na typ se vyskytuje vysoké procento kuřáků. Tito pacienti zároveň vykouří v průměru více cigaret než ostatní kuřáci, jsou více závislí na nikotinu a častěji i na dalších drogách. Problém závislosti na nikotinu mezi psychicky nemocnými je tedy všeobecně známou a klinicky nesmírně významnou záležitostí.
„Mezi našimi pacienty je zhruba třikrát víc kuřáků než v populaci, a tak nepřekvapuje, že nemoci způsobené kouřením jsou nejčastější příčinou jejich úmrtí. V průměru ztrácejí kolem dvou desítek let života oproti nekuřákům,“ dodává doc. Anders. Psychiatrická oddělení byla všude ve světě těmi posledními, kde se přestalo kouřit. Ve většině vyspělých zemí se už však ani na těchto odděleních kouřit nesmí. Například na slavné Mayo Clinic v USA byl vydán zákaz kouření v roce 1992. Naproti tomu v České republice se v uzavřených psychiatrických odděleních kouřit stále může.
I mezi lékaři je považováno za samozřejmost, že jsou psychiatrická oddělení vybavena kuřárnami. Jedním z důvodů je i fakt, že čeští lékaři nemají možnost nabídnout svým pacientům kuřákům náhradní léčbu nikotinem k potlačení abstinenčních příznaků, protože není u nás prozatím hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. V současnosti Psychiatrická společnost ČLS JEP usilovně pracuje na tvorbě reformy psychiatrické léčby a problematika závislostí je jednou z oblastí, na kterou se chce zaměřit. „Věřím, že i naši psychiatři ve všech typech péče začnou závislosti svých pacientů na nikotinu věnovat pozornost,“ uzavírá doc. Anders.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Eva Králíková
Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK
Zabývá se epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku.
MUDr. Lenka Štěpánková, Ph.D.
Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK
Zaměřuje se na psychobehaviorální podporu kuřáků při léčbě a odvykání nikotinismu.
doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.
Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK
Specializuje se na biologickou diagnostiku a terapie depresivní poruchy aj., šéfredaktor České a slovenské psychiatrie.
Zdroj: TZ Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
ČLÁNKY DO MAILU