Totiž pro změnu přeučeného praváka... Bylo to v rodině mého kamaráda, kde byli všichni shodou okolností (asi i genetiky) leváci. Nejmladší syn se ale narodil jako pravák, ovšem jak známo, děti se ovlivňují a když od malička viděl, jak starší bratr i rodiče kreslí levou, tak je sám od sebe napodoboval, až se totálně přeučil.
Jelikož to bylo před rokem 1989, tak si asi umíte představit, do jakého šoka padla psycholožka při nástupu do školy, když toto posléze zjistila :-)
Ještě jedna poznámka - ta změna přístupu k levákům je trochu i dána "technologií". Ono totiž dokud se prakticky výhradně psalo inkoustem (plnící a dříve dokonce namáčecí pero), tak to byl opravdu šílený handicap, levák prakticky nemohl psát, protože si to rozmazával a jeho použitelnost pro řadu povolání byla opravdu řádově menší.
Právě v době mé školní docházky (od poloviny 70tých let) se to ale začalo měnit, už se dalo psát "propiskami" a leváci na to měli výjimku (ostatní psali plnícím), to už nebyl takový problém. A dnes už je tohle v pohodě úplně. Ale skutečně to není "odjakživa", ještě někdy v 60tých letech měl levák skutečně zásadní problém a snahu o jejich přeučování nelze brát jen jako šikanu, mělo to své důvody.
No nevím, ještě za první republiky bylo po psaní dokonce běžné (ne-li nutné) text osušit (existovalo na to takové udělátko) a tehdy bych toho leváka fakt politoval... Pokud jste totiž používal pero s kalamářem, do kterého se namáčelo, tak inkoust prostě nějak extra rychle schnout nemohl.
Plnící pera už se obvykle plnila inkousty schnoucími daleko rychleji. Tohle pamatuji z dětství já, a v té době by asi problém leváků byl lépe zvládnutelný, ale o tom, že to asi pořád nebylo až tak idylické, nejlépe svědčí právě to, že leváci měli tehdy ve škole jako jediní výjimku na "čínská pera", tedy defakto trochu lepší propisovačky.
Dnes už tento problém neexistuje, ale nedělejte si iluze, že to takto jednoduché bylo vždy.
Takže v Číně nebo v arabských státech, kde se píše zprava doleva se všichni přeučují na leváky? Snad ne.
Jsem levák a píši inkoustovým plnícím perem. Oblíbil jsem si ho, protože je osobité a je vše vidět, každý tah, každý záměr. Uvažuji, že se naučít lépe i kaligrafii.
A nijak mi nevadí, že jsem levák.
Stejně tak, jako mi to nevadilo v psaní plnicím perem v 1. třídě.
Takže přeučování leváků lze brát jen a pouze jako čistou šikanu, nic více.
Tak to jsme dva, i já těsně unikl přeučování.
Je zajímavé, jak předřečníci nahoře jsou si jisti, že leváci nejsou schopni normálně psát inkoustem. Což je o to větší ptákovina, že třeba v Číně je kaligrafické umění dokonalého psaní velmi vysoce ceněno jako umění, a neznám jedinou zmínku, kdy by kvůli tomu nutili někoho přeučovat ruku. Tedy nároky Číňanů na dokonalost psaní jsou o 20 řádů výše, než nároky jakéhokoli nejnáročnějšího krasopisného požadavku v evropských zemích.
Podle mého bude internet podobně plný planého řečnění a „zdůvodňování“ od lidí, kterým je vše jasné, jak tomu předřečníkovi výše o levácích a rozmazávání. Škoda, že nebyli u toho, když bůh tvořil zemi, mohli by poradit.
V poslední době uvažuji, že internet jako zdroj informací stojí totálně za starou belu. Doby, kdy se na internetu dala najít seriózní informace je dávno pryč.
Pokud vím, Čínani píší odshora dolů, takže tam pravá nebo levá ruka nehraje roli.
Nejsem kaligraf, ale co jsem viděl filmy kde lidé psali čínsky nebo arabsky, tak vždy drželi ruku nad papírem a to po celou dobu psaní, zatímco u nás je běžné, že ruka leží na papíře a během psaní se po něm posunuje.
Tedy v době, kdy u nás nebylo (a ve školách už vůbec) běžné psaní propiskami (nebo jinými rychleschnoucími nástroji), tak psaní levou rukou bylo možné jen při úplně odlišném (a dle mého názoru velmi namáhavém) držení pera, proto přeučování určitou logiku mělo.
Arabové i Židé píší zprava do leva, ale rozhodně ne levou rukou. Takže to je především kulturní záležitost.
Já v osmdesátých letech psala v prvních třídách plnicím perem a s trochou rozmazávání to šlo. A pak jsem se naučila psát i perkem a tuší. Taky to jde. Jen dá víc práce najít tu správnou techniku. Takže jako výmluva k přeučování to neobstojí. To má spíš historické a kulturní kořeny. Ono je to dodnes vidět na některých výzkumech, které automaticky hledají patologické příčiny leváctví. A na každou takovou se najde jiná, která dokazuje opak.
Jen dotaz (samozřejmě netuším, jestli si to pamatujete) - tím plnícím perem jste psala proto, že jste chtěla nebo musela? Ptám se proto, že já do školy šel tuším 1978 a vím zcela jistě, že v té době už tam byla možnost zmíněné výjimky pro leváky, aby plnícím perem nemuseli, tak by mne zajímalo, zda to někde ještě na začátku 80tých let nerespektovali či neměli zavedeno anebo zda to mělo jiný důvod...
Důvod je celkem kuriózní. Paní (tedy tehdy ještě "souška") učitelka řekla, že jako jedinému levákovi ve třídě se mi dle osnov nemusí věnovat a ať se rodiče (oba praváci) nějak zařídí. Ale plnicím perem pasli všichni, takže já taky. Tak naši nakoupili literaturu a co nešlo odkoukat ve škole jsme pak trénovali doma. :D