Světový den astmatu se letos v Brně koná ve středu 24. 5. ve dvoraně Českého rozhlasu. Přináší informace k problematice, umožní měření funkce plic i diskuze s odborníky. Bronislava Novotná z Fakultní nemocnice Brno je jedním ze specialistů, kteří budou na místě k dispozici zájemcům o informace k astmatu, ale i alergiím.
Světový den astmatu
Více informací o průběhu Světového dne astmatu v Brně a celý rozhovor najdete na webu www.fnbrno.cz.
Paní doktorko, popište prosím základní projevy astmatu.
Astma se projevuje pocity dušnosti (nedostatku vzduchu), pískoty na průduškách zvláště při výdechu, někdy tíží na hrudníku a kašlem (v době mimo nachlazení). Astmatické záchvaty se projevují náhlou těžkou dušností.
Existuje vztah mezi alergií a vznikem astmatu?
Astma je chronické onemocnění průdušek, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici. Tato zánětlivá reakce vzniká jako obranná odpověď na některé látky z okolí, které se do průdušek dostávají při dýchání. To jsou především různé látky, které jsou schopny vyvolat alergickou odpověď – tzv. alergeny. Alergen je obvykle drobná částice bílkovinného původu – například pylová zrna, výměšky roztočů, některé produkty zvířat, plísně apod.
Galerie: Alergie na roztoče: věčný boj proti prachu
K tomu, aby vzniklo astma, nestačí být jen alergikem. Ne všichni alergici totiž jsou zároveň astmatiky. Ke vzniku astmatu je třeba mít ještě některé další vlohy, které spolu s alergií nakonec vedou ke stavu, který označujeme jako nadměrnou reaktivitu (hyperreaktivitu) průdušek. Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a dovedou při styku s alergenem zareagovat otokem, zvýšenou tvorbou hlenu, stahem svaloviny ve své stěně. To vše vede nakonec k zúžení průdušek, které nemocný pociťuje jako překážku při dýchání.
Kromě styku s alergeny může podobně spustit astmatické obtíže i virová infekce, kouř z tabáku, námaha a také stres. (Více informací naleznete na www.cipa.cz.)
Lze vzniku astmatu zabránit nějakou formou prevence?
Rozvoj a trvání astmatu je řízeno interakcemi mezi geny a zevním prostředím. Pro děti je kritické období těhotenství, kojenecký a batolecí věk. Ve světě probíhá řada dlouhodobých studií, které se této problematice věnují.
K současným doporučením patří:
- Odstranit expozici k tabákovému kouři v těhotenství a v časném dětském věku.
- Podporovat porody přirozenou cestou, tj. vaginálně, což zajistí expozici k přirozené mikroflóře pochvy v prvních minutách života, a tak ke správnému mikrobiálnímu osídlení dítěte.
- Kojení neodstraní dispozici k alergii nebo astmatu, ale zajistí přirozený zdroj výživy a určitou ochranu proti infekcím.
- Pokud je to možné, nepodávat paracetamol a antibiotika v prvním roce života dítěte.
Zdroj: www.ginasthma.org
Přibývá pacientů s astmatem (celosvětově i u nás)?
Astmatem trpí tři sta miliónů lidí na světě a je to nejčastější chronické onemocnění. V dětském věku je vyšší výskyt.
V České republice je počet astmatiků odhadován asi na půl miliónu. Je ovšem velmi pravděpodobné, že dalších asi dvě stě padesát tisíc lidí trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli. Jsou to hlavně lidé s mírnějšími příznaky, které již přijali za součást svého života, a proto ani nevyhledávají lékaře. Statistiky u dětí uvádějí pro Českou republiku výskyt astmatu v rozmezí deseti až patnácti procent všech dětí. Znamená to, že v průměru by se v každé školní třídě mohly najít dvě až tři děti s nějakou formou astmatu (zdroj www.cipa.cz).
Jaké jsou aktuální trendy v léčbě astmatu?
Dlouhodobá léčba astmatu podle Globální iniciativy pro astma je zaměřena na dvě oblasti: kontrolovat příznaky (tj. minimalizovat potíže) a redukovat rizika, která z nemoci vyplývají, tj. zabránit exacerbacím, tedy náhlým stavům zhoršení nemoci, a omezit nežádoucí reakce na léky.
Léčba je stupňovitá. Základem je léčba protizánětlivá, nejčastěji inhalačními kortikosteroidy. Pokud není onemocnění stabilizované a pacienti potřebují vdechovat úlevovou léčbu, která neléčí astmatický zánět, ale jen zúžené průdušky otevírá, a to více než dvakrát do týdne, pak přidáváme léky další. Aktuální trend jsou nové inhalační systémy s výbornou depozicí – tj. dodáním léků dostatečně hluboko do průdušek, režimy dávkování léků jedenkrát denně. U těžkých astmatiků je doporučována biologická léčba, která je poskytována v Centrech pro těžké astma na základě přísně stanovených kriterií.
MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D.
Vedoucí lékařka Alergologické ambulance Interní gastroenterologické kliniky
Zdroj: FN Brno
ČLÁNKY DO MAILU