Problémy s prostatou trápí s přibývajícím věkem mnoho mužů. Jenže vzhledem k tomu, jakých partií se potíže týkají, se často stydí a raději riskují své zdraví, než by šli k lékaři.
Říjnový průzkum agentury Ipsos pro laboratoře SYNLAB ukázal, že šest z deseti mužů nemíní dělat pro prevenci tohoto typu rakoviny nic. Na komplexní vyšetření prostaty by šlo asi šestnáct procent dotázaných mužů, a pokud jde o jednoduché vyšetření krve, z vlastní iniciativy by ho preventivně podstoupilo jen necelých 10 procent dotazovaných. Dalších čtrnáct procent by tam šlo, kdyby jim to doporučil lékař.
Včasné odhalení znamená účinnější léčbu
Obecně přitom platí, že pokud se onemocnění diagnostikuje včas, je možné ho efektivněji léčit. „Karcinom prostaty je zákeřný v tom, že o sobě nedává na začátku vědět a projeví se až později. Pokroky v diagnostice však dávají možnost zachytit ho v raném stadiu, kdy je dobře léčitelný,“ vysvětluje doktor Marek Antoš z laboratoře SYNLAB.
Preventivní vyšetření prostaty se proto doporučuje všem mužům starším 50 let. U mužů, u jejichž příbuzného se tento nádor vyskytl, dokonce i dříve. „Nově se diagnostikované případy objevují i v nižších věkových skupinách, procento případů je diagnostikováno ve věku pod 50 let. Mezi 50 a 60 lety je to již více jak sedm procent nových případů. Tento fakt ukazuje na nutnost screeningu již u mladší věkové skupiny,“ doplňuje genetik laboratoře SYNLAB Libor Staněk.
Hnutí Movember
Na riziko rakoviny prostaty, ale také varlat, upozorňuje už od roku 2003 charitativní hnutí Movember. Jeho podporovatelé si nechávají v listopadu narůst knír.
Účelem Movemberu je vzbudit zájem mužů o vlastní zdraví a získat finanční prostředky pro podporu výzkumných projektů a ke zkvalitňování a rozšiřování možností léčby rakoviny prostaty a varlat.
Za dobu existence kampaně se po celém světě podařilo vybrat už více než dvanáct miliard korun.
Zvýšené riziko rakoviny prostaty přitom odhalí i jednoduchý krevní test, který funguje jako ukazatel aktivity prostaty. Při něm se ze vzorku krve zjišťuje hladina prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi. PSA je specifická bílkovina produkovaná v prostatické tkáni, jejíž hladina je obvykle velmi nízká a s věkem se zvyšuje. „Hladina prostatického specifického antigenu je vyšší například u zvětšené prostaty, ale zejména u nádorů. Test PSA tak může včas odhalit riziko rakoviny prostaty, a pokud pacient podstupuje léčbu, vyhodnotit i její účinnost,“ vysvětluje lékař Marek Antoš.
Hladina PSA se může v průběhu času měnit z důvodů, které nemusí souviset s rakovinou prostaty. Při hraničních hodnotách může lékař doporučit další test PSA za několik měsíců nebo další vyšetření prostaty urologem, magnetickou rezonanci či biopsii. Vše záleží na věku, rodinné nebo předchozí anamnéze.
Muži starší padesáti let by měli test PSA podstupovat nejméně jednou za dva roky, v delších intervalech se doporučuje již od čtyřicátého roku života. Tento test provádí praktičtí lékaři a urologové, ale je možné ho podstoupit také jako tzv. samoplátce.
Rakovina prostaty
Jde o jeden z nejčastějších a nejzávažnějších problémů souvisejících s prostatou. V Česku ji lékaři každoročně diagnostikují asi u 8 tisíc pacientů, na 1500 z nich zemře. „Nejčastěji se objevuje u mužů starších 50 let, ale výjimkou nejsou ani čtyřicátníci. Vyšší riziko mají ti, u nichž se rakovina prostaty již v rodině vyskytla,“ říká genetik Libor Staněk. I přesto, že za poslední dva roky počet nově diagnostikovaných mírně klesl, celkově za posledních třicet let incidence roste.
Chodíte vy nebo muži z vaší rodiny na prevenci rakoviny prostaty?
„V roce 1990 byla incidence tohoto onemocnění v ČR 32 případů na 100 000 obyvatel a mortalita 20 zemřelých na 100 000 obyvatel. V roce 2020 již byla incidence 129 nových případů na 100 000 obyvatel a mortalita 29 zemřelých na 100 000 obyvatel. Za posledních 30 let se incidence karcinomu prostaty v České republice zčtyřnásobila, zatímco mortalita je významně nižší, pouze s mírným nárůstem,“ vysvětluje Libor Staněk. Tento fakt je dán screeningovým vyšetřením a také možnostmi moderní léčby.
Riziko nemoci spočívá především v tom, že dlouho probíhá bez jakýchkoliv příznaků. Pokud se neléčí, může pak metastázovat do jiných orgánů, například do lymfatických uzlin nebo kostí. Nádor prostaty se později může projevit třeba obtížemi při močení, ale jeho projevy jsou velmi individuální.
ČLÁNKY DO MAILU