Kdy je nejlepší čas nechat si zkontrolovat znaménka?

To, že bychom měli zajít na preventivní kontrolu mateřských znamének, si často vzpomeneme až se sílícím jarním sluncem. Kdy je tedy na prohlídku kůže lékařem nejlepší doba a jak často bychom na ni měli chodit?

„Pokud jde o kontrolu kůže, každý člověk by alespoň jednou měl zajít za kožním lékařem. A je jedno, kdy se k němu objedná,“ říká Ivana Krajsová, primářka Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Podle ní žádná univerzální frekvence preventivní kontroly kůže neexistuje. Pacientovi četnost prohlídek doporučí lékař na základě toho, co na jeho kůži vidí.

„Určitě neplatí, že všichni musíme na prevenci docházet každý rok, protože někdo na kůži nemá téměř nic. A jiný ji zase má v takovém stavu, že si jej lékař pozve na kontrolu každého půl roku,“ dodává lékařka.

Aplikace napoví

Komu se nechce k lékaři objednávat, může v těchto dnech využít ve třech českých městech preventivní akci s názvem Stan proti melanomu, ve kterém lékaři kůži prohlížejí.

Dostupné jsou také aplikace do mobilních telefonů, které dokáží stav útvarů na kůži hodnotit. Podle Ivany Krajsové mohou být dobrým pomocníkem, ale návštěvu ordinace nenahradí.

„Dejme tomu, že aplikace napoví, kdy má člověk jít k lékaři. Ale že by prostřednictvím mobilních telefonů dermatologové kůži kontrolovali, to si neumím představit, protože my si na tu kůži potřebujeme sáhnout. Ne každá hnědá skvrna je nebezpečná, důležitá je také konzistence znaménka. Třeba to, zda je vyklenuté. Existuje řada faktorů, podle kterých se to hodnotí a z fotky je nepoznáte,“ říká primářka. Podle ní ze stejného důvodu bude v dermatologii jen omezeně fungovat vzdálená, takzvaná telemedicína.

Přečtěte si také:

Melanom dělá rozdíly mezi muži a ženami. Má jiná místa nejčastějšího výskytu

Nádory nejčastěji souvisí s kůži

Kožní nádory jsou velmi pestrá skupina onemocnění, proto patří k nejčastěji diagnostikovaným zhoubným onemocněním. „Za vysokou četnost jsou odpovědné tzv. nemelanomové kožní nádory,“ uvádí Ivana Krajsová. Mezi ně patří zejména tzv. bazaliom a spinaliom. Názvy mají podle toho, ze které vrstvy pokožky vyrůstají. V případě bazaliomu, který tvoří až 80 % všech nemelanomových nádorů, je to nejspodnější, tzv. bazální vrstva kůže. U spinalionu jde o vrstvu, která se nachází blíže povrchu kůže.

„Na bazaliom se v podstatě neumírá. Když jej ale neodstraníme, dokáže dělat závažné  deformity. Proto nemocný může přijít o část kosti a kvůli tomu třeba i o část tváře. Takže bazaliom se musí vždy léčit. Spinaliom, to je druhý nejčastější nádor, a ten metastázuje asi v pěti až deseti procentech,“ uvádí odbornice.

Méně častý je melanom. Tedy nádor, který vzniká z pigmentotvorných buněk pokožky. Ten budí největší pozornost, protože velmi často metastázuje. Tedy rozsévá své buňky do orgánů těla. 

Existuje také široká skupina dalších nádorů, které vyrůstají z jiných struktur kůže. Jde třeba o karcinom z Merkelových buněk, který je rovněž metastatický. „Ten je velmi vzácný, ale co do nebezpečnosti vůči zdraví je téměř horší než melanom,“ popisuje lékařka.

Přečtěte si také:

Nechte si vyšetřit znaménka. Stany proti melanomu vyrostou v Praze, Brně a Ostravě

Podle lékařky rakovinu kůže, ať už má jakékoliv příčiny, jen těžko přehlédneme. „Třeba nemelanomové nádory kůže sice mohou mít barvu pokožky, na rozdíl od jiných výrůstků ale mění velikost, tvar i vzhled,“ podotýká Ivana Krajsová. Příznakem bývá také krvácení ze znaménka či jiného kožního útvaru. Při tomto příznaku s návštěvou lékaře neotálejte, protože krvácení může značit pokročilé stádium nemoci.

I když je rakovina kůže velmi častá, patří mezi onemocnění, jehož vznik lze aktivně ovlivnit. Třeba tím, že se budeme chránit zejména před ultrafialovým a ionizujícím zářením nebo chemickými karcinogeny (např. dehty). Mezi rizikové zevní faktory patří také nákazy lidskými papilomavirem. Tomu lze předcházet očkováním.

Už méně ovlivníme vnitřní faktory, jakými jsou kožní fototyp (čím světlejší kůži člověk má, tím má vyšší riziko kožních nádorů), genetická dispozice (vrozená onemocnění, která zvyšují riziko kožního nádoru), věk (s vyšším věkem stoupá i pravděpodobnosti onemocnění) nebo tzv. imunosuprese, tedy potlačování vlastní imunity kvůli léčbě.

Odborná spolupráce:

MUDr. Ivana Krajsová, MBA

Dermatoložka, primářka Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK. Její specializací je diagnostika a léčba melanomu.