Na to, jak málo Čechů chodí na prevenci, upozornil Svaz zdravotních pojišťoven. Příčinou je především to, že se lidé cítí dobře a nepozorují na sobě příznaky žádné nemoci.
Například screeningu rakoviny tlustého střeva se v posledních dvou letech podle průzkumu AeskuLab zúčastnilo jen 46 procent lidí v klíčovém věku. Stejně tak prevenci rakoviny děložního hrdla loni absolvovalo pouze 44 procent žen. Zhruba polovina lidí, kteří by na kontroly měli chodit především, se tak kontrol neúčastní dostatečně pravidelně, z toho skoro čtvrtina vůbec.
Více nádorů i obezity
Jenže toto zanedbávání prohlídek se následně projevuje na zdraví lidí. „V loňském a letošním roce registrujeme nárůst diagnostikovaných případů rakoviny ve kmeni klientů v životním pojištění a pojištění velmi závažných chorob. Zvýšil se i výskyt obezity, která je branou k dalším vážným onemocněním,“ komentovala vývoj Eva Svobodová, mluvčí UNIQA pojišťovny.
Podle Svobodové je jednou z příčin mezera v prevenci během covidového období. Během pandemie totiž lidé maximálně omezovali kontakty a návštěvy ordinací lékařů. Podle PAQ Research odložilo klíčovou prevenci asi 15 procent lidí.
Například prevenci nádorů prsu a tlustého střeva si posunulo asi 14 procent lidí v klíčové skupině. Část z nich šla na kontrolu později, ovšem šest procent lidí na tento screening již vůbec nedošlo. Vzhledem k tomu, že základ řádně docházejících lidí je omezený, mohlo to znamenat efektivní výpadek v prevenci, dlouhodobě až o cca 15 procent.
„Při včasném odhalení nemoci je statisticky významně větší šance na rychlejší, účinnější a často i jednodušší léčbu pacienta. Typicky se to týká například nádorových onemocnění, kterých se specializovaná preventivní vyšetření týkají nejčastěji, ale třeba i u odhalení vysokého tlaku, který může indikovat jiné obtíže,“ sdělil prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Lidé nevědí, kdy mají na prohlídky chodit
Dalším velkým problémem u preventivních prohlídek je i to, že Češi nevědí, jak často a na jaké mají docházet. Frekvence prohlídek vychází z doporučení odborných společností, záleží také na příslušné zdravotní pojišťovně, u které je dotyčný pacient pojištěný. Základní rozsah prohlídek je však pro všechny pojišťovny stejný.
Ze zákona mají lidé jednou za dva roky nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře, v rámci které je vyšetřena krev kvůli hladině cukru a cholesterolu a také moč. Od 40 let mají vždy jednou za 4 roky pacienti nárok také na EKG.
Dvakrát za rok je pak hrazená prohlídka u stomatologa (jedenkrát jde o preventivní prohlídku podle vyhlášky, jedenkrát tzv. pravidelnou prohlídku).
Ženy mají od 15 let jednou ročně nárok na gynekologické vyšetření, jehož součástí je i screening karcinomu děložního hrdla. Ve 35 a ve 45 letech mají pacientky nárok na HPV test.
Součástí prevence jsou i screeningová vyšetření pro včasná odhalení onkologických onemocnění. Na mamografii mají jednou za dva roky nárok ženy starší 45 let, jednou za rok je pak pro lidi starší 50 let proplácen screening karcinomu tlustého střeva a konečníku.
„Od 1. 1. 2022 probíhá v pilotním programu screening karcinomu plic. Pilotní program je určen pro lidi mezi 55 a 74 lety, kteří kouří dvacet a více let dvacet cigaret denně nebo po dobu deseti let čtyřicet cigaret denně, nebo ty, kteří přestali kouřit, ale byli to denní kuřáci dvaceti cigaret po dobu dvaceti let nebo třeba čtyřiceti cigaret po dobu deseti let,“ uvádí dále Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Nedostatečná prevence stojí peníze
Včasná prevence představuje výrazný způsob, jak může stát ušetřit peníze. Zanedbaná prevence vede k předčasným úmrtím a dopadá na zdravotní systém.
„České zdravotnictví je nadstandardně zatíženo chronickými a preventabilními nemocemi, které tvoří okolo tří čtvrtin jeho nákladů. Může za to nezdravý životní styl i nedostatečná prevence. Studie přitom ukazují, že většiny úspor ve zdravotnictví můžeme dosáhnout právě skrze prevenci,“ říká Eliška Dvořáková, jedna z autorek studie od PAQ Research.
Ztracené roky života vedou v důsledku špatného životního stylu a omezené prevence kumulativně ke ztrátě až ve výši 700 miliard korun do roku 2040.
ČLÁNKY DO MAILU