Dříve se pacientům s epilepsií zakazoval jakýkoliv sport, i dnes se lidé s tímto nejčastějším chronických onemocněním mozku setkávají s přístupem, že by sportovat vůbec neměli. Odborníci přitom radí opak.
„Pokud lidé s epilepsií dodržují základní bezpečnostní pravidla, mohou si troufnout v podstatě na jakýkoli sport,“ vysvětluje lékařka Jana Zárubová z Centra pro epilepsii FN Motol, která je zároveň místopředsedkyní spolku EpiStop. Ten se již čtrnáct let snaží zlepšit postavení lidí s epilepsií ve společnosti.
Sport je pro nemocné epilepsií prospěšný
EpiStop pořádá mimo jiné pravidelné vycházky severské chůze vedené profesionální instruktorkou, běžecký závod Epi©Run v pražské Stromovce nebo vodácký triatlon, jenž se v září konal ve Vlkovské pískovně u Veselí nad Lužnicí.
V současné době zástupci EpiStopu jednají s ministerstvem školství o podpoře kurzů pro trenéry a učitele základních či středních škol, aby si získali nebo si rozšířili znalosti o epilepsii a bezpečnosti při pohybových aktivitách.
Vědecké poznatky ukazují, že sport je pro nemocné epilepsií prospěšný, protože snižuje množství záchvatů a pomáhá tlumit stres, kterému jsou pacienti často kvůli své nemoci vystaveni. Dětem pomáhá vyrovnat se zdravým kamarádům, učí je samostatnosti a dodává jim sebedůvěru.
„Provokace záchvatů fyzickou aktivitou je zcela výjimečná. Jen malé procento lidí s epilepsií má zvýšenou pohotovost k záchvatům kvůli sportování, a pokud ano, bývá připisována nadměrné fyzické zátěži. Výzkumy rovněž neprokázaly, že by lidé s epilepsií měli vyšší procento úrazů než lidé zdraví,“ uvádí brožura Sportujeme s epilepsií, která je k dispozici na webu EpiStop.
Zásady při sportu s epilepsií
- Pokud jste nedávno měli záchvat, zkonzultujte sport se svým lékařem.
- Nesportujte sami, váš doprovod informujte o nemoci a poraďte mu, jak má pomoci, kdyby přišel záchvat.
- Vybavte se ochrannými pomůckami, na zápěstí si můžete připnout speciální náramek s diagnózou, medikací a důležitými telefonním čísly.
- Při sportu se nepřepínejte, hlídejte si tepovou frekvenci, dýchání, dělejte pauzy, pijte a nesportujte na prudkém slunci.
- Vyhněte se potápění, létání nebo boxu, hrozí při nich závažné pády, utonutí či zranění mozku.
Sportovat je lepší ve dvou
Pokud má pacient záchvaty, měl by sportování předem probrat se svým neurologem. Pokud záchvaty již delší dobu nemá, sportu se, až na výjimky, vyhýbat nemusí. Měl by ale dbát na pravidla, aby pohyb byl bezpečnější.
Základním pravidlem je, aby člověk s epilepsií nesportoval úplně sám, aby dostatečně informoval okolí o své nemoci a poučil ho, jak mu může pomoci při případném záchvatu. Při sportování je také dobré používat ochranné pomůcky, jakými jsou přilba, chrániče nebo plovací vesta.
Sportovec by také neměl dlouho pobývat na prudkém slunci bez pokrývky hlavy, volit příliš náročný trénink, dlouhé trasy či aktivitu, která by vedla k vysoké tepové frekvenci nebo hyperventilaci, tedy ke zrychlenému, překotnému dýchání. Pomůže také cvičení v kratších intervalech s přestávkami, pravidelné pití nesycených nápojů a pravidelný příjem stravy.
Pokud epileptik nosí brýle, měl by mít buď plastová skla, nebo kontaktní čočky. Pomůže také, když bude mít u sebe kartičku epileptika a na ruce náramek, kam se dají vepsat jméno, diagnóza, kontakt na příbuzné, ošetřujícího lékaře či informace o lécích. Při cestě na túru či do zahraničí je dobré s sebou mít také zásobu léků v originálním balení. Na dovolenou si přibalit také zprávu s informacemi o zdravotním stavu přeloženými do jazyka země, kam nemocný hodlá vycestovat.
Potápění a box raději ne
I přesto, že nemocný dodrží všechna pravidla a rizikům se snaží předcházet, existuje pár výjimek, kdy by ze sportování měl slevit. Za vysoce rizikové se považuje potápění kvůli riziku utonutí, box kvůli poranění mozku, horolezectví či létání, protože při nich hrozí nebezpečí závažného pádu. Jak uvádí brožura EpiStopu, výšky jsou pro epileptika vždy riskantní. Nedoporučuje se také sport, při které se používají zbraně nebo nebezpečné náčiní, jakými jsou například oštěp, kladivo nebo koule.
Naopak velmi dobrým sportem je pro epileptika třeba jóga kvůli zklidnění a zlepšení koncentrace. Dobré jsou také týmové a kontaktní sporty, protože při nich není člověk sám. Riziko zranění je pro nemocného srovnatelné se zdravými spoluhráči.
„Epilepsie není jen jedna, takže je třeba ke každému pacientovi přistupovat individuálně, nikdo by se však kvůli své nemoci neměl pohybu vzdávat,“ dodává lékařka Jana Zárubová. Doporučuje proto lidem s epilepsií, kteří se setkali se zakazováním či výrazným omezováním sportu ze strany ošetřujícího lékaře, aby se nebáli kontaktovat jiného odborníka, ideálně ze specializovaného epileptologického centra, a záměr sportovat s ním zkonzultovali.
„Pacient může buď oslovit centrum přímo, nebo prostřednictvím stránek EpiStop, kde je k dispozici formulář. V něm vyplní základní údaje o sobě a své diagnóze, jakému sportu se chce věnovat, proč mu to neurolog nedoporučuje, a požádá o konzultaci,“ radí Jana Zárubová.
ČLÁNKY DO MAILU