Cévní mozková příhoda (CMP), mrtvice, „mozkový infarkt“ nebo anglicky „stroke“ je jedno z nejzávažnějších onemocnění v zemích západní civilizace včetně České republiky. Je třetí nejčastější příčinou smrti (v ČR dokonce druhou).
Mrtvice má navíc, nebo možná především, tyto důsledky:
Autobus do propasti denně
CMP je časté onemocnění. Za rok na něj umírá více než 11 tisíc lidí, přepočteno na den je to 32 úmrtí denně (to je každý den jeden autobus padající do propasti). Hospitalizací s touto diagnózou je v ČR téměř 60 000 za rok, praktičtí lékaři registrují za rok 26 000 nemocných pro CMP. Co je skutečně téměř neuvěřitelné, je délka pracovní neschopnosti u nemocného s CMP. Ta činí průměrně 153 dní.
Jestliže mrtvice začíná, je třeba si to uvědomit a co nejrychleji se dostat do specializované péče. Urgentní léčba ve specializovaném komplexním cerebrovaskulárním centru nebo na „iktovém centru“ je tím úspěšnější, čím dříve ji nemocný dostane.
FAST – hlavně rychle
Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Americká společnost pro CMP vytvořila snadnou pomůcku pro diagnostiku základních příznaků, která je znázorněna na obrázku.
Příznaky mozkové mrtvice je důležité rozpoznat rychle – a rychle také volat pomoc. U nás známé číslo 155.
Pojem, který bychom si měli pamatovat, je F A S T:
- Face – tvář, pokleslý koutek, vytékající sliny
- Arm – paže, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže
- Speech – řeč, neschopnost mluvit nebo i obtížné rozumění řeči
- Time – co nejrychlejší transport
Čas je mozek
Samozřejmě existují i další varovné příznaky počínající CMP. V každém případě je skutečně zásadní, aby byla nemocnému co nejrychleji poskytnuta pomoc. Tzv. trombolýza se může provést pouze do 4,5 hodiny od vzniku příznaků, další léčebné metody ještě za 6–8 hodin. Ale čím později, tím hůře. Platí, že: ČAS JE MOZEK. Musíme si uvědomit, že každou minutou zanikají 2 miliony mozkových buněk a je zničeno na 14 milionů nervových spojení.
I když je léčba účinná, přeci jen je nesrovnatelně lepší, když dokážeme mozkové mrtvici předejít. A prevenci představuje účinná intervence rizikových faktorů.
Na vzniku CMP se podílí především rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo zvýšený cholesterol. Významné riziko představuje také nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tato rizika můžeme a musíme účinně ovlivnit.
Cévní mozková příhoda
- Cévní mozková příhoda (CMP) je příčinou nedostatečného zásobování mozku krví
a následně se rozvíjející ztráty mozkových funkcí - Typy mozkových příhod lze rozdělit do dvou hlavních kategorií:
Ischemické mozkové příhody – nastávají následkem přerušení přítoku krve způsobeného ucpáním cévy
Krvácivé mozkové příhody – nastávají následkem protržení krevní cévy či poškozené cévní struktury způsobující krvácení do mozku - Cévní mozková příhoda je v rámci rozvinutých států hlavní příčinou úmrtí či pracovní neschopnosti a po srdečním onemocnění druhou nejčastější příčinou smrti
- V roce 2004 zemřelo následkem cévní mozkové příhody na celém světě 5,7 milionu obyvatel
- Více než 50 milionů lidí na celém světě se momentálně z cévní mozkové příhody zotavuje
- V České republice je ročně evidováno cca 38 000 pacientů s novou dg. CMP
- Následkem cévní mozkové příhody jsou velmi často dlouhotrvající paralýza, porucha kognitivních funkcí a invalidita, které závažným způsobem ovlivňují kvalitu života daného pacienta i jeho rodiny
Co je fibrilace síní
- Fibrilace síní je v běžné populaci nejčastěji diagnostikovanou poruchou srdečního rytmu a zároveň závažným rizikovým faktorem cévní mozkové příhody a úmrtí. Přibližně 6 milionů obyvatel Evropy a 2,3 milionu Američanů trpí fibrilací síní, přičemž tento počet trvale roste
- K fibrilaci síní dochází při nepravidelném stahování horních oddílů
- Jelikož se síně během fibrilace nedostatečně vyprazdňují, krev jimi neprotéká uspořádaně a vzniká nebezpečí vytvoření krevní sraženiny
Fibrilace síní jako rizikový faktor cévní mozkové příhody
Krevní sraženiny, které se vytvořily následkem fibrilace síní, se mohou uvolnit a krevním řečištěm doputovat až do mozku. V tomto případě hrozí nebezpečí ucpání mozkové cévy takovou krevní sraženinou, vyúsťující v cévní mozkovou příhodu.
- 85 % všech cévních mozkových příhod tvoří ischemický typ, přičemž z toho
k 15–20 % dochází následkem fibrilace síní - U pacientů, trpících fibrilací síní, probíhá cévní mozková příhoda závažnější formou
a s 50% pravděpodobností úmrtí pacienta v horizontu jednoho roku při neadekvátní léčbě - Kromě toho zvyšuje přítomnost fibrilace síní riziko dlouhotrvající a závažné invalidity navazující na cévní mozkovou příhodu o téměř 50 %
ČLÁNKY DO MAILU