Název pokrmu je odvozen (logicky) od německého přístavu Hamburk, v němž tamní kuchaři již v 19. století připravovali syrové sekané maso na rozpálené pánvi, a také proto tento produkt ještě dnes nazývají mnozí Němci jako „Deutsches Beefsteak“. Kdo byl ale prvním tvůrcem hamburgeru na americkém kontinentu, o tom se vedou stále spory.
Příběhy mnoha potravin v jedné knize
Příběh hamburgeru je jedním z příběhů potravin, které popisuje v knize Příběhy potravin Ladislav Steinhauser, zakladatel uzenářské firmy Steinhauser s.r.o., někdejší předseda Českého svazu zpracovatelů masa ČR a také někdejší děkan Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, která uvedenou publikaci vydala. (Stovka na obálce knihy upomíná na výročí u příležitosti 100 let od zahájení výuky na tehdejší Vysoké škole zvěrolékařské v Brně.)
Ladislav Steinhauser je ale také vášnivým cestovatelem a popularizátorem oboru zpracování masa a své zážitky a poznatky z celého světa předkládá čtenářům prostřednictvím svých knih.
To vše v praxi znamená, že informace v těchto publikacích obsažené mají zároveň punc odbornosti a zároveň atraktivity založené na reálných i osobních zkušenostech, k nimž se veřejnost v naší zemi nemá v praxi možnost dostat. Například týkajících se hamburgeru.
„Novinka rychlého amerického občerstvení“
Pokrm se do Ameriky dostal zásluhou evropských emigrantů a námořníků, kteří si na cestu do „Nového světa“ s oblibou vozili plátky sekané vložené mezi dva kousky chleba.
V USA se přitom za prvního výrobce a prodejce hamburgerů považuje Charlie Nagreen, který upečené masové koule splácnul na placku a vložil mezi chleby, což bylo zdokladováno už roku 1885. V roce 1890 se hamburger prodával v přístavním městě New Haven na severovýchodě USA.
I to však bylo ještě před prodejem hamburgerů na Světové výstavě v Saint Louis v roce 1904, což je obvykle považováno za start této „novinky rychlého amerického občerstvení“, jak se pokrm nazýval. V tomto případě šlo již o placičku hovězího masa, vložené do speciální kulaté, středem rozříznuté housky „hamburger bun“.
Co s burgerem v restauraci…
Hamburgery se následně staly stravovacím fenoménem a jedním z gastronomických symbolů USA v průběhu 20. století. Za jejich expanzí do celého světa stál především jednotný tvar, chuť, hmotnost i způsob prodeje.
I to se ale postupně měnilo a mění – variant hamburgerů je dnes celá řada, včetně těch vegetariánských, a jak také připomíná Ladislav Steinhauser, ačkoli šlo původně o jídlo do ruky a pro okamžitou spotřebu, našly si hamburgery v současné době cestu i do špičkových restaurací. To ale podle něj představuje určité komplikace. „Mám s hamburgerem v restauraci ale problém – nevím, jak ho jíst. Nemohu se zbavit dojmu, že na talíř vyvinutý nebyl, že se nemá jíst příborem, ale chytit pořádně mezi prsty obou rukou a zakousnout se. Ukousnout pořádnou porci a poprat se s ní jako námořník. Jenže to mi k prostřenému stolu neladí,“ popisuje autor knihy Příběhy potravin své pocity při konzumaci tohoto pokrmu, které nepochybně nejsou jen jeho.
Galerie: Burgery i pro český McDonald's se vyrábějí v Polsku
Jde o publikaci čtivou, vhodnou pro širokou veřejnost, která si v ní mimo jiné může přečíst čínskou verzi naší pohádky „sůl nad zlato“, příběhy mnoha dalších potravin včetně párků nebo to, kdo, kdy a proč poprvé prodával balenou vodu. Nejen o hamburgeru a nejen o zpracování masa se z ní člověk dozví leccos.