Kroužky pro děti můžete vybírat v zásadě podle tří kritérií. Prvním z nich je cena, druhým jakási výkonnostní úroveň, třetím pak místní a časová dostupnost.
Zájmová činnost vašich dětí vás může vyjít na pět stovek za pololetí, ale také na dvacet tisíc korun za stejný časový úsek (přečtěte si: Rozhovor s tenisovým trenérem: Kolik stojí výchova šampiona?). Počítejte s tím, že ani když nebudete mít nijak přehnané představy, několik tisíc vás to stát bude, stačí se podívat na ceny – zatímco výtvarný kroužek pořádaný přímo školou vyjde na zmíněnou pětistovku, hudebka, která obnáší hodinu dvě hodiny týdně (hodina nástroj, hodina nauka) většinou stojí patnáct set až dva a půl tisíce korun. Dítě můžete přihlásit také na golfový kurz za tři tisíce či do špičkové jazykové školy na angličtinu, kde si za pololetí naúčtují těch tisícovek pět. Ve srovnání s tím vypadá školní kroužek angličtiny za pár stovek jako výhra.
Aby se naučilo cizí jazyk či hru na nástroj
Převedeno z peněz na to, co se dítě naučí – pokud vám jde o měřitelné úspěchy dítěte v cizím jazyce, nezbude vám než volit onu špičkovou jazykovku, která nabízenou úrovní běžnou českou školu rozhodně zastíní. Aby to však mělo smysl, mělo by tam dítě chodit dlouhodobě, pak ho placená jazykovka připraví i na různé závěrečné jazykové zkoušky.
Pokud chcete, aby dítě díky placené jazykovce umělo o něco více než ve škole, případně aby dohnalo mezery, pokud zrovna jazyky nepatří k tomu, co mu jde samo od sebe, volte jazykovku střední úrovně, orientujte se podle toho, že dáte patnáct set až dva a půl tisíce za pololetí. Zajímejte se také o reference od jiných rodičů. Toto pravidlo ostatně platí při výběru všech kroužků, jedině tak alespoň trochu spolehlivě zjistíte, co od nich můžete čekat. Protože při lákání dětí vám naslibují někdy i modré z nebe.
Školní kroužek můžete až na výjimky brát jen jako nezávaznou zábavu, kde se děti při troše štěstí baví víc anglicky než česky. Na druhou stranu, může jim to příjemně zpestřit odpoledne ve družině a pro vás to představuje další čas, kdy je o dítě postaráno, aniž by se muselo někam přemisťovat.
Mohlo by vás zajímat: Taxi pouze pro děti. Bez rodičů, zato s erární chůvou
Podobné to bude třeba s hrou na hudební nástroj – nejdražší je individuální učitel, který za dítětem může chodit domů, velmi dobrou úroveň mají základní umělecké školy, dítě se tu však až na výjimky nevyhne zkouškám a veřejným přehrávkám. Pokud nabízí hru na hudební nástroj i družina, berte to spíše tak, že si dítě vyzkouší, zda má k tomuto umění bližší vztah – pokračovat může případně jinde. Pozor však, někde jsou podobné kroužky zdrojem špatných návyků a platí rovněž, že hudební školy nerady mezi začátečníky přijímají děti starší než sedmi- či osmileté.
Bude z něj sportovec?
Speciální kategorií jsou sportovní kroužky. „Když byly děti malé, chodila jsem s nimi do sokola. Když povyrostly, chtěla jsem, aby dál pokračovaly nějakým sportem, aby se hýbaly. Jenže se ukázalo, že to skoro není možné, protože všude čekali, že z dítěte chceme mít sportovce, který bude hrát alespoň okresní přebor ve florbale,“ stýská si Anna Turková z Příbrami.
Přečtěte si: Florbal – levná alternativa hokeje
Nic proti okresnímu přeboru, samozřejmě, ale v praxi to znamenalo, že dítě bude chodit po čase trénovat nejméně dvakrát týdně a pak že bude v doprovodu rodičů část víkendů trávit na závodech. Podobný problém se týká většiny sportů, a proto tady bývají různé školní pohybové hry či sportovní kroužky lepší volbou, pokud z dítěte skutečně nechcete mít aktivního sportovce.
Výhodu veškerých kroužků nabízených školou je navíc snadná dostupnost, vedoucí si dítě pouze vyzvednou z družiny a pak ho tam případně zase vrátí. Nemusíte tím pádem složitě řešit jeho přesun a případně platit hlídání. „Počítejte také s tím, že věci jinak vypadají v září a jinak v prosinci. Mám na mysli to, že kroužek, který končí v půl páté odpoledne, v prosinci znamená, že končí za tmy, což jen zvyšuje únavu dítěte,“ upozorňuje Anna Turková na základně vlastní zkušenosti.
Pokud volíte kroužky mimo školu, rozhodně o jejich dobré dopravní dostupnosti uvažujte, včetně toho, že vezmete v potaz, že na ně případně dítě bude jezdit samo. Nechte v každém případě časovou rezervu na přesun, počítejte s tím, že se dítě zdrží v MHD nebo se po cestě zapovídá s kamarádkou, nemůžete mu tam nechat nejmenší možný časový úsek.
Čtěte dále: Září není jen škola, ale i dětské kroužky
Vyplatí se, když se domluvíte s ostatními rodiči a přihlásíte více dětí na stejný kroužek nebo třeba turistický oddíl – jednak se tak může upevnit jejich kamarádství, navíc si vy dospělí můžete u menších dětí vzájemně pomoci s dopravováním a vyzvedáním z kroužku. Zrovna turistické, přírodovědné či skautské oddíly nabízejí bonus v podobě víkendových výprav a letních táborů, cenově přitom vycházejí velmi levně.
Kolik kroužků je akorát?
Odborníci každý rok v září doporučují, aby to rodiče s počtem zájmových aktivit svých potomků nepřeháněli – to je určitě pravda, nicméně jsou děti, které by byly nesvé, pokud by neměly každý den „něco“. V tom případě se snažte zkombinovat více různých typů aktivit.
Psycholožka Markéta Veselková nepovažuje za chybu, pokud dítě chodí na více kroužků, ale doporučuje, aby jen některé z nich požadovaly po dítěti nějaký soustředěný výkon. „Tedy pokud dítě například chodí do hudebky a musí doma cvičit dejme tomu na klavír a ještě ho přihlásíte do jazykovky, má toho až nad hlavu a dalším kroužkem by měla být leda oddechová keramika v odpolední družině,“ uvádí příklad.
K tématu: Zájmové kroužky – méně je někdy více
Možná se vám povedlo ke své i dětské spokojenosti najít hned několik kroužků typu hudebka, sportovní oddíl a navrch dramaťák, ale počítejte s tím, že nakonec si dítě stejně bude muset vybrat a jednu partu kamarádů opustit s tím, jak budou stoupat časové nároky zvolených aktivit.
Snažte se proto co nejdříve vypozorovat, k čemu dítě inklinuje a ostatní aktivity spíše utlumovat, aby vám pak nebylo líto i peněz, které jste do všeho investovali.