Běžný lékař se neptá jestli jste v pohodě, jestli dobře spíte, nemáte nějaké starosti atd. Mě se stalo pře 4 lety něco podobného. Nemohla jsem se "dodechnout". Jako když si zívnete, takové hluboký nádech a výdech. Bylo to nepříjemné a přivádělo mě to k šílenctví. Někdy jsem měla pocit že se udusím. Obvoďák mě poslal na plicní a tam mi paní MUDR řekla že v noci to je astma a přes den neví, ale astma to nebude. Nechápavě jsem kroutila hlavou a říkala jí že pocity jsou stejné jak ve dne tak v noci. Ale doktorka si stála za svým, v noci astma přes den záhada. Dostala jsem nějaké léky a dýchátko. Zkoušela jsem párkrát dýchat, ale nepomohálo to a bylo to stejné. Léky jsem nikdy nebrala dýchátko je někde v šuplíku. Pak jsem začala chodit na jógu, díky které jsem se naučila sklidnit se, vědomě dýchat a relaxovat. Sem tam mě to ještě trápí, ale už jsem našla příčinu a astma to určitě není. Příčinou byl spánkový deficit. Přítel chrápe a pouští si před usnutím v ložnici televizi. Já vždy čekala až usne ať ji můžu vypnout, ale mezitím jsem se probrala a když jsem tv vypla, tak mě zase rušilo chrápání. Když jsem se odstěhovala do druhé ložnice, problémy odezněly. Tak spíme odděleně. Přítel nehodlá na svých zvycích nic měnit a já se potřebuji vyspat.