Většina výrobků je poseta nesčetným množstvím různých log, značek a certifikací. Jejich regulace neexistuje, proto se v budoucnu šedesátistránková kniha certifikátů jistě dále rozroste. Registrujete je ještě vůbec, řídíte se podle nich při výběru potravin? A v neposlední řadě: Víte, co která značka znamená a zaručuje? Na některé z otázek odpověděl únorový průzkum agentury STEM/MARK, který si nechala zpracovat Potravinářská komora (PK ČR). S jeho výsledky vás na následujících řádcích seznámíme. A od obchodního ředitele Madety se dozvíte i zásadní důvod, proč má a nadále chce mít jejich Niva logo, které prakticky nikdo nezná.
Galerie: Potraviny s chráněným označením
Chráněná označení? Co to je?
Cílem zmíněného průzkumu bylo zmapování znalosti značek a ocenění kvality potravin v rámci populace ČR. Pokud nahlédneme do závěrečné zprávy, zjistíme, že polovina z dotazovaných vyjádřila alespoň obecně povědomí o značkách a oceněních potravin. Celému žebříčku vévodí Klasa, následována je logem Český výrobek a stříbrnou pozici obsadila Regionální potravina. Poslední pozice v žebříčku znalosti připadla na tzv. Chráněná označení, o kterých má ánunk jedno procento respondentů.
Vypadá to jako prohra, ale v očích Miroslava Koberny z Potravinářské komory ČR je i jedno procento úspěch: „I přes to, že jde o nejméně vnímané označení, jsme velmi rádi, že spotřebitelé tato označení na produktech zaznamenali. České značky kvality, jako jsou Klasa nebo Český výrobek jsou známé díky dlouhodobé podpoře a kampaním.“ V červnu a červenci se proto díky EU spustí kampaň Kvalitní evropský výrobek, která by trojici chráněných označení z posledního místa ráda posunula trochu výš.
Přečtěte si: Loga na potravinách: Průvodce zmateného spotřebitele
Chráněná značení:
Chráněné zeměpisné označení – jde o název regionu, určitého místa nebo výjimečně i země, který se používá k označení zemědělského produktu nebo potraviny pocházející z tohoto regionu, místa nebo země, mající určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a jejíž produkce, zpracování nebo příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.
Chráněné označení původu – jde o název regionu, určitého místa nebo výjimečně i země, který se používá k označení zemědělského produktu nebo potraviny pocházející z tohoto regionu, místa nebo země, jejíž jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím (což zahrnuje přírodní i lidské činitele) a jejichž produkce, zpracování a příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.
Zaručená tradiční specialita – zemědělský produkt nebo potravina, která je prokazatelně produkována nebo vyráběna po dobu min. 25 let a jejíž zvláštní povaha je uznávána EU, a to zápisem do rejstříku ZTS. Zvláštní povaha produktu je dána nejen jeho vlastnostmi, ale např. i metodou produkce nebo zpracování.
Zdroj: oznaceni-eu.cz
Jsou značení, která zná každý, i když můžeme vést nekonečnou diskuzi o tom, jestli dotazovaní tuší, co jim zaručuje (nebo nezaručuje). Tyto značky pak pomáhají výrobci zvedat prodej produktu. Jenže co s logem, které zaplácne plochu na obalu, ale nikdo ho nezná?
Nikdy nevíte, kdy úřední šiml zařehtá
Mezi produkty, které nesou chráněná značení patří například Žatecký chmel, Karlovarské oplatky anebo Jihočeská Niva. Měli jsme možnost získat informace přímo od Jana Teplého, ředitele obchodu společnosti Madeta, který nám prozradil tajemství kulatého loga na výrobcích Zlatá Niva a Jihočeská Niva. „Chráněné zeměpisné označení jsme získali v roce 2010. Jak je patrné z průzkumu, není přespříliš úspěšné nebo přespříliš známé. Nicméně známost byla jen jednou z věcí, kterou jsme od loga očekávali. Rád bych zdůraznil, že jsme logo brali hlavně jako ochranu proti úřednímu šimlovi. Řekli jsme si, co když se někde najde úředník, který se rozhodne, že označení „niva“ mate průměrného občana Evropské unie, protože Niva je řeka v Rusku. A někdo by si mohl myslet, že je to třeba říční voda.“ Jan Teplý tímto naráží na kauzu pomazánkového másla, které v květnu, po bezmála 40 letech ztratí podstatné jméno ze svého názvu právě kvůli úřednímu lichokopytníkovi.
K tématu: Konec pomazánkového másla? Ještě ne definitivně
V závodech, kde již mnoho let vyrábějí českou specialitu zvanou Niva, holt musí vidět i za roh. „Doufáme, že když má naše Niva Chráněné zeměpisné označení, že to bude logo, které bude dostatečně odolné proti byrokracii EU, potažmo neschopnosti českých úředníků prosazovat zájmy České republiky, a tak máme šanci, že nám třeba Nivu nezakážou.“ Pokud by k něčemu takovému snad někdy mělo dojít, jednalo by se jistě o spor, který by předčil tahanice o název pomazánkové máslo. Niva má totiž u nás více než šedesátiletou tradici, je to české unikum, které vzniklo v 50. letech jako plísňový sýr typu rokfór.
Výrobci, kteří uznaná chráněná označení používají, jsou pravidelně podrobeni kontrole. Při ní se ověřuje, zda dodržují podmínky výroby pro tyto produkty stanovené ve specifikaci dané značky.
V Česku máme v současné době tři výrobce Nivy: Madetu, společnost Niva a Mlékárnu Otinoves. Oslovili jsme společnost Niva a jejího provozního ředitele Jiřího Bednáře s otázkou, jestli jejich nivu neplánují také označit, tedy chránit před možnou byrokracií, odpovědi jsme se bohužel nedočkali.
ČLÁNKY DO MAILU