Když u nás vymýšlíme plejádu různých nových ochranných známek, které zase pro změnu neznají nikde jinde v Evropě, tak se nedivme, že zase neznáme ochranné známky, které fungují v Evropě.
Chráněná zeměpisná označení jsou na skutečných originálních výrobcích, ovšem pokud se k nám dováží "originály", které o místě původu nemají ani páru, tak mohou mít na etiketě obrázků a přesvědčujících textů kolik chtějí a pořád to budou jen plagiáty. Např. jeden obchodní řetězec dováží od známé potravinářské firmy něco, o čem tvrdí, že je to balsamico (dokonce s různými příchutěmi), nicméně vzhledem k tomu, že to o italskou Modenu nezavadilo ani při cestě kamionem k nám, tak to bude vždycky jenom napodobenina, na kterou ani chráněné zeměpisné označení nepatří a nikdy tam nebude.
A navzdory jiné chuti jiných sýrů rokfórového typu bude niva vždy jen česká, za což jí chráněné označení patří.
Pokiaľ mi internet funguje správne, názov balsamico chránený nie je. Chránený je jeho zložený tvar vo forme Aceto Balsamico di Modena, Aceto balsamico tradizionale di Modena alebo Aceto balsamico tradizionale di Reggio Emilia (prvé viz nariadenie Rady č. 583/2009, druhé dve viz nariadenie Rady č. 813/2000).
Ono by bolo dosť blbé chrániť generický názov, kde dodržaním pôvodnej receptúry pri použití surovín z geografický odlišnej oblasti dokážeš vytvoriť produkt, ktorý je ľudským zmyslom v podstate na nerozoznanie od toho vytvoreného v tradičnom regióne.