"Lze předpokládat že fermentací nebo vařením dojde k rozrušení buněčné struktury a tím ke snadnější vstřebatelnosti látek."
To netřeba předpokládat, to je prokázaný fakt. Když se výživáři naučili (asi před deseti lety) měřit množství látek tělem skutečně ze stravy získaných (a ne jen v ní obsažených), tak začali rychle měnit názor na vařené ovoce a zeleninu. Je sice pravda, že vařením se ztrácí až 90% vitamínů a dalších látek, ale ten zbytek tělo dokáže využit téměř beze zbytku, zatímco u syrového ovoce a zeleniny dokáže využít řádově jednotky procent, zbytek odchází zadním otvorem. Takže z vařené stravy tělo získá několikanásobně více vitamínů a dalších látek než ze stravy syrové.
Podobně se začal měnit názor na houby - dříve se příliš nedoporučovaly pro obsah těžkých kovů. Pak se ale zjistilo, že ty kovy jsou v těch houbách tak silně vázané, že nejen že do těla nepřechází, ale naopak ještě houby dokáží tělo těžkých kovů zbavit.
Koneckonců, kdyby ta tepelně zpracovaná strava byla tak škodlivá, tak by přece na ni museli vychcípat už naši předci a my bychom tady nebyli. To, že tady jsme je důkazem prospěšnosti tepelného zpracování stravy.