Vlákno názorů k článku Příliš mnoho syrové stravy škodí od EC - Autor opakovane predvadi fascinaci "moudrosti nasich predku", ktera...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 10. 2011 19:21

    EC (neregistrovaný)

    Autor opakovane predvadi fascinaci "moudrosti nasich predku", ktera nabyva az smesne podoby v priklade vina. Vino se nefermentuje proto, aby melo lepsi zdravotni ucinky, ale aby se clovek dostal do nalady - to jaksi z vinnych hroznu moc nejde. Podobne muzu naopak rici, ze lysohlavky se nefermentuji, protoze pak by ztratily ucinek. Caj se take fermentuje - je to snad ze zdravotnich duvodu? Je to podobny nesmysl stejne jako v predchozim clanku, kdy "moudrost pekaru" vede k bile psenicne mouce. Za prosazenim urcitych potravin a potravinarskych postupu nestoji jenom zdravotni prospech (ten je spise hluboko v pozadi), ale kolikrat napr. chut, pozadovany ucinek (alkohol, tabak, opium..), dobova moda a dalsi mnohe vlivy popsane v sociologickych studiich.
    Tisicileta moudrost a tradice stoji krome nekterych potravinarskych postupu take napr. za prisavanim pijavic, astrologii nebo zenskou obrizkou v Africe, abych jmenoval nektere nejkriklavejsi priklady. Je snad zrejme, ze takova argumentace je absurdne prazdna a faktograficky nepodlozena.

    Abych byl vice k tematu - tak me nezajima, jestli maji ty zeny menstruaci, ale jestli jsou plodne (vliv nikde neprokazan, byt se to zde autor snazi vsugerovat; ztratu menstruace povazuji mnohe vitarianky naopak za prospesnou vec). Stejne tak je nezajimavy "nedostatek vitaminu" nebo "podvaha"(oproti jakesi arbitrarni norme), ale jestli to ma negativni zdravotni ucinek. Zadny dukaz.
    Takze de facto jedine castecne prokazane negativum prumerne vitarianske stravy vuci prumerne strave jsou problemy se zuby a castecne kostmi (hustota kosti souvisi s lamavosti jenom castecne). Na takovouhle neskutecne chabou faktografickou vybavu dela autor kolem tohohle tematu dela dosti velky humbuk.

  • 14. 10. 2011 9:34

    Autor (neregistrovaný)

    "za prosazenim urcitych potravin a potravinarskych postupu nestoji jenom zdravotni prospech (ten je spise hluboko v pozadi), ale kolikrat napr. chut..."

    jenomže chuť a celkový pocit z jídla bývá normálně indikátorem toho, co je zdravé a co tělo ke svému zdravému vývoji potřebuje. Z tohoto důvodu se neprosadil celozrnný chléb z pšenice, protože lidem způsoboval zažívací problémy. Kdyby tomu tak nebylo, nevyráběl se s námahou, ale zůstali bycho u zrní. Toto pravidlo chuti a zdraví samozřejmě neplatí v případě drog, alkoholu, koření - i když ani tyto věci zpočátku nechutnají a musí si na ně člověk zvyknout a vypěstovat si návyk.

    "Vino se nefermentuje proto, aby melo lepsi zdravotni ucinky..."

    To ani netvrdím. Jisté ale je, že víno má příznivé účinky na zdraví, které hrozny nemají.

    "prisavanim pijavic, astrologii nebo zenskou obrizkou v Africe, abych jmenoval nektere nejkriklavejsi priklady"

    I tyto věci měly ve své době určitý význam,alespoň první dvě; pijavice se užívají i v moderní medicíně, astrologie měla význam mj. jako předchůdkyně astronomie...

    "tak me nezajima, jestli maji ty zeny menstruaci, ale jestli jsou plodne..."

    ztráta menstruace je vážný problém, to vám potvrdí každý gynekolog. Pokud žena nemá menstruaci, znamená to, že neovuluje, a tudíž ani nemůže otěhotnět. A to nemluvím o tom, že pokud vitariánské veganky otěhotnějí, ohrožují své děti.

    "nedostatek vitaminu" nebo "podvaha"(oproti jakesi arbitrarni norme), "

    Samořejmě že tyto věci nejsou v pořádku! tu normu, odkdy je podváha pro ženu nebezpečná, uvádím v článku o anorektičkách.

    "Na takovouhle neskutecne chabou faktografickou vybavu dela autor kolem tohohle tematu dela dosti velky humbuk."

    Článek v podstatě říká, že se to se syrovou stravou nemá přehánět. A to po zvážení všech relevantních argumentů pro a proti.

  • 14. 10. 2011 12:21

    EC (neregistrovaný)

    Napriklad vetine lidi chutna cokolada. Je jeji chut indikatorem jejiho zdravotniho prospechu? Pochybuji. Pozitivni ucinky piti vina nebyly nikdy prukazne dokazany. Prokazana byla pouze korelace mezi umirnenou spotrebou a zdravim, ale nikdy ne pricinny vztah pri vylouceni vsech ostatnich vlivu.
    Netvrdim, ze chleb neni pro telo lepsi nez zrna. Ale necelozrnna mouka se prosadila primarne z chutovych duvodu.
    Existuji dukazy, ze otehotnet se da i bez menstruace. Pokud se to snazi doktori popirat, tak se pouze drzi nauceneho paradigmatu a nejsou ochotni jej menit. Je spousta veci, ktere jeste nevime, a je aroganci jenom proto prehlizet veci, ktere nam nepasuji.
    Podobne je to s dalsimi pop-zdravotnimi tvrzenimi jako je treba zminena podvaha (urcite telesne konstituce jsou prirozene silnou podvahou a nemaji negativni efekt na zdravi). Nauky o vyzive toho vi o tele tak malo a rikaji to tak arogantne, ze jsou smesne skoro jako ti astrologove.
    Kdyz uz se zastavim u te astrologie, tak tvrdite, ze ma svuj vyznam ji dneska provadet? Ze se stala zakladnou pro rozvoj astronomie nijak neubira na sile argumentu - je to tisicileta tradice, mame ji nasledovat? Pousteni zilou taky byla dlouhodoba tradice, ma smysl ji nasledovat? Tvorba hladke mouky je dlouhodoba tradice, ma smysl ji nasledovat jenom pro tento jediny fakt? Neni lepsi se zamyslet spise nad faktem, ze bile pecivo ma dosti mizerne mikronutriencni hodnoty?

  • 14. 10. 2011 13:37

    Autor (neregistrovaný)

    Pšenice se zpracovávala na bílou mouku, protože kvas není v případě pšenice zdaleka tak účinný. Budu citovat z knihy o výživě vyd. před asi 10 lety: "Pozor při celozrnné stravě z pšenice - příliš vysoká spotřeba podporuje plísně ve střevech, protože obranné látky pšenice zabraňují rozkladu škrobu. Tento nestrávený škrob je v koncové části střeva střevní flórou přeměňován na cukr. A ten je velmi vítaným krmivem pro střevní kvasinky. Pšenice je stravitelnější ve formě bílého chleba."

    O vztahu vína a zdraví - to by bylo na celý článek, nicméně existují desítky studií, podle kterých lidé, kteří pijí střídmě a pravidelně alkohol, žijí v průměru déle (a mimochodem to platí i pro konzumenty čokolády). A nejlépe (i zdravotně) na tom ze všech alkohol. nápojů obstálo víno.

    K astrologii bych jenom připomněl to, co jste sám uvedl o arogantním odmítání něčeho, čemu se nerozumí.

  • 16. 10. 2011 21:04

    Patrik Chrz

    Vino se nefermentuje proto, aby melo lepsi zdravotni ucinky, ale aby se clovek dostal do nalady - to jaksi z vinnych hroznu moc nejde. Podobne muzu naopak rici, ze lysohlavky se nefermentuji, protoze pak by ztratily ucinek. Caj se take fermentuje - je to snad ze zdravotnich duvodu?
    Důvodů pro fermentaci je více, kromě chuťových je to i trvanlivost (víno vydrží déle než hrozny, kysané zelí vydrží déle než hlávkové, fermentované salámy (např. uherák) vydrží déle než měkké, fermentovaný sýr (např. Gouda) vydrží déle než čerstvý (např. žervé).
    Jak by skončily fermentované lysohlávky nevím (nezkoušel jsem ani syrové), ale pokud by ztratily účinek tak je to jen důkaz toho, že fermentováním se neutralizují škodlivé látky v potravinách, to by tedy ty zdravotní důvody podporovalo.
    Lze předpokládat že fermentací nebo vařením dojde k rozrušení buněčné struktury a tím ke snadnější vstřebatelnosti látek.

  • 18. 10. 2011 7:22

    Pavel (neregistrovaný)

    "Lze předpokládat že fermentací nebo vařením dojde k rozrušení buněčné struktury a tím ke snadnější vstřebatelnosti látek."

    To netřeba předpokládat, to je prokázaný fakt. Když se výživáři naučili (asi před deseti lety) měřit množství látek tělem skutečně ze stravy získaných (a ne jen v ní obsažených), tak začali rychle měnit názor na vařené ovoce a zeleninu. Je sice pravda, že vařením se ztrácí až 90% vitamínů a dalších látek, ale ten zbytek tělo dokáže využit téměř beze zbytku, zatímco u syrového ovoce a zeleniny dokáže využít řádově jednotky procent, zbytek odchází zadním otvorem. Takže z vařené stravy tělo získá několikanásobně více vitamínů a dalších látek než ze stravy syrové.

    Podobně se začal měnit názor na houby - dříve se příliš nedoporučovaly pro obsah těžkých kovů. Pak se ale zjistilo, že ty kovy jsou v těch houbách tak silně vázané, že nejen že do těla nepřechází, ale naopak ještě houby dokáží tělo těžkých kovů zbavit.

    Koneckonců, kdyby ta tepelně zpracovaná strava byla tak škodlivá, tak by přece na ni museli vychcípat už naši předci a my bychom tady nebyli. To, že tady jsme je důkazem prospěšnosti tepelného zpracování stravy.

  • 7. 12. 2011 15:43

    petrxh (neregistrovaný)

    To, že tady jsme zhruba do 50 let jakžtakž funkční, a pak už by málokdo přežil bez lékařské pomoci, svědčí spíše o vyspělé medicíně, než o prospěšnosti vařené stravy. Btw. nějaký odkaz na metodiku měření přijatých živin by nebyl?

  • 24. 8. 2012 8:10

    bez přezdívky

    Co byste chtěl za názory na serveru, který nadepíše článek "Češi volají po kvalitních potravinách..." a pak se tam dočtete o kvalitě špekáčků, párků a jiných uzenin. :-) http://www.vitalia.cz/clanky/cesi-volaji-po-kvalitnich-potravinach-ale-nekupuji-je/
    Argument, "divím se, že naši předci nevychcípali, když přeci tisíce let vařili", je jak ze školky. Mohl bych se stejně demagogicky zeptat, že se divím, že naši předci nevychcípali, než poznali oheň, nebo divím se, že nevychcípali všichni býložravci. Mimochodem naši předci si tisíce let mysleli, že je země placatá :-)
    Zařekl jsem se, že sem už chodit nebudu, ale moje matka mi říkala, že v TV mluvil nějaký "odborník", který říkal, že ze syrové stravy je rakovina :-) Tak jsem zadal dotaz uncle google, a ejhle, jsem zas na serveru pro buřtožrouty :-)
    Myslím, že nejlepší výzkum je selský rozum a nejlepší argument proti "oficiální lajně stravovacích návyků (zlozvyků)" je pohled kolem sebe na ulici a nedejbože koupalištích. :-)
    Nelámat hlavu a hlavně nepřesvědčovat:
    http://www.facebook.com/photo.php?fbid=180189228778404&set=a.180189212111739.39758.133698333427494&type=1&theater

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).