Nový biobox ve Fakultní nemocnici (FN) Bulovka je určený například pro pacienty s plicní formou moru, ebolou či jinou krvácivou horečkou. Nebo pro ty, u nichž je na tyto či jiné smrtelné infekce podezření. Například malárie může mít v počátcích podobné projevy jako ebola. Zatímco s druhou jmenovanou nemocí se ve FN Bulovka ještě nesetkali, malárií tady léčí za rok až desítky případů.
Biobox má podobu menšího pokoje s vybavením jednotky intenzivní péče včetně možnosti dialýzy, umělé plicní ventilace nebo možnosti provést menší operaci. Unikátní je v tom, že může fungovat v podtlakovém režimu, což zamezí úniku bakterií nebo virů do okolí. Z tohoto důvodu k němu přiléhá i nerezová dekontaminační místnost.
Podle primářky Kliniky infekčních nemocní FN Bulovka Hany Roháčové jeho zprovoznění znamená úlevu. Je to totiž prostor, ve kterém mají zdravotníci jistotu, že se o pacienta s velmi nebezpečnou nemocí špičkově postarají. „Není to ale jen o vybavení, ale také o týmu, který je vycvičený na mimořádné situace. A takový tým my máme,“ říká Hana Roháčová v rozhovoru pro Vitalia.cz.
Biobox je součástí JIP pro pacienty se smrtelnými infekcemi, které se u nás běžně nevyskytují. Jaká jsou specifika tohoto zařízení?
Hlavní specifikum je jeho naprostá oddělenost od běžného provozu. Pacienta v drtivé většině případů přivezou záchranáři na tuto novou jednotku v biovaku. To znamená, že je izolován od okolí, ještě než dorazí sem. Biobox se otevře pouze na čipovou kartu, takže běžný personál do něj nemá přístup. Před otevřením se spustí podtlakový systém, pacient je následně přivezen, převezme si ho personál, který je, pokud je příjezd avizován, předem připraven a s pacientem pak už pracuje na lůžku.
Jakou má biobox kapacitu?
Na intenzivní režim je to jedno lůžko.
Kolik pobyt na takovém lůžku denně stojí a proplatí ho zdravotní pojišťovna?
Jde o režim, který nevyžaduje žádnou zvláštní úhradu. U bioboxu bylo drahé jeho vybavení, ale platební režim je z hlediska plateb od zdravotních pojišťoven stejný jako u pacienta ve vedlejším pokoji. Samozřejmě v případě pohotovosti je péče dražší o to, že musíme používat ochranné obleky, hepafiltry a tak dále. Ale pojišťovna péči hradí.
Jak dlouho bude biobox čekat na prvního pacienta?
To souvisí i s cestovním ruchem. Když byl čilý, tak jsme tady měli každou chvíli nějaký případ malárie, protože lidé cestují všude možně, což je i dobře. Ale my nebudeme čekat na prvního takového pacienta, biobox nebude v mezičase mrtvý prostor… My na této nové JIP budeme mít naše běžné pacienty. Tedy ty s různými druhy sepse nebo záněty srdce. Lůžka JIP máme trvale obsazena.
V takovém případě ale půjde o běžný režim. Ten mimořádný by nastal, pokud by k vám vezli pacienta s podezřením na krvácivou horečku nebo třeba plicní formu moru. Takové nemoci se u nás nevyskytují, lidé si je musí odněkud přivézt. Jde o dobrodruhy z džungle, nebo turisty z pláže?
Z pláže ani moc ne. Ale v běžných bioboxech, které máme tři, jsme v minulosti měli například pacienty s malárií. A k té přijdete snadno v různých zeměpisných oblastech. Pamatuji si třeba, jak jsme tady léčili člověka, kterému patřila nemovitosti v Africe, myslím, že v Keni, a ten si přivezl docela těžkou formu této nemoci. Malárie může končit smrtelně, ale není nebezpečná v tom směru, že by byla přenosná z člověka na člověka. Většině pacientů proto stačí běžný režim léčby. Pokud by ale nastal například otok mozku, což se u malárie může stát, pak by to byla úplně jiná situace a takového pacienta bychom umístili do nového zařízení.
Galerie: Jak vypadá nový biobox ve FN Bulovka
S covidem přišel útlum cestování. To jste asi měli méně pacientů s exotickými infekčními nemocemi?
Cestovatelů v posledních dvou letech je určitě méně. Čas od času nějakého máme, to ano. Ale domnívám se, že jakmile se hranice přes léto otevřou, tak jich opět přibude.
Jaké nemoci si turisté vozí domů nejčastěji?
Nejčastěji jde o cestovatelské průjmy. Z exotičtějších pak zmíněná malárie. Ale máme také docela dost pacientů, kteří pobývají v oblastech, kde se vyskytuje vzteklina. Tam je kousne zvíře a už jsou u nás a musí se jim podávat protivzteklinová prevence. Protože vzteklinu, když propukne, už nelze léčit. Docela dost si lidé vozí také kožní problémy, třeba komárem přenosnou leishmaniózu. Vzácně si lidé vozí také tyfus, paratyfus, amébózy nebo jiné parazitární nemoci.
Kolik pacientů, kteří si nemoc přivezou z pobytu v zahraničí, tady za rok míváte?
Když do toho budu počítat i turisty z Egypta, Thajska, Chorvatska nebo do zemí kolem Středozemního moře, tak jich určitě za rok budou stovky. Těch mimořádných pacientů, o kterých jsme se bavily, tady máme asi do stovky.
Pokud by pacient kvůli diagnóze či zdravotními stavu skončil v novém bioboxu, jak dlouho může ten mimořádný režim, kdy je místnost v podtlaku, trvat?
Otázkou je, jak dlouho jsou infekční. Třeba ebola je infekční několik dnů, pokud tedy pacient nezemře. Ale máme pacienty, kteří jsou na JIP týdny, protože se u nich třeba nedaří obnovit samostatnou funkci dýchacích cest. Ale u těch, pokud nejsou infekční, by podtlakový režim v bioboxu být nemusel.
Dostanou se do nového bioboxu i pacienti s covidem?
Pacienty, kteří jsou kvůli covidu na JIP, tady samozřejmě máme, a pokud bychom na běžných jednotkách intenzivní péče měli přetlak a pacienta s covidem bychom neměli kam jinam dát, tak samozřejmě může být i na této nové JIP.
Těší vás, že se vám podařilo tento nový prostor získat?
Mám velkou radost, že jej po mnoha letech snažení máme. Je to úleva, protože teď jsme si trochu jistější v tom, že když je nám avizován příjezd pacienta s podezřením na nebezpečnou nákazu, tak už víme, kam ho máme dát. Žádná jiná česká nemocnice si pacienta s podezřením na ebolu nepřevezme. Ale ono to není jen o tom vybavení, ale také o týmu – aby jej nemocnice měla a aby byl na takové situace vycvičený. A takový tým my máme.
MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.
Přední česká infektoložka. Od roku 1996 primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka, kde působí od roku 1980. Zabývá se mimo jiné neuroinfekcemi nebo lymeskou boreliózou.
ČLÁNKY DO MAILU