Pište dál, Richarde, takově věci je třeba šířit a připomínat. Za sebe jen tolik: Funguje to a může to dost lidem pomoci. Samozřejmě budou-li to chtít přijmout.
Dle meho nazoru diteti prijatemu rodici odpovida secure attachment style a neprijatemu avoidant nebo anxious preoccupied. Viz wikipedia attachment in adults.
Při pobytu v nemocnici jsem potkala dva druhy pacientů – jedni tam šli s tím, že je to v pohodě, nic hrozného se neděje, všechno dobře dopadne. Druzí jančili, skuhrali, věděli předem, že budou mít všechny možné komplikace. Jak to dopadlo? Přesně podle očekávání obou skupin – alespoň v jejich představách.
Dvě ženy po stejné operaci – jedna byla ráda, že to, co v ní bylo, je venku a má jen jizvu. Ta druhá vyváděla, měla totiž jizvu.
Jenomze pravda neni subjektivni zalezitost. Tu nezmenite tim ze si nasadite ruzove bryle a budete se snazit na vsem najit neco dobreho.
Znal jsem nasilnika a vraha ktery mel ke svemu cinu nasledujici pristup: Ta holka vypadala ze moc tech chlapu nemela a to vite – to holka prece potrebuje, tak jsem se nad ni smiloval a sej ji to tedy udelat. Branila se, ale ja ji rikal nebran se vzdyt ty vubec nevis co se dobryho. Kdyz jsem byl hotovej tak strasne brecela a delala hrozne sceny ze takovou ostudu neprezije a ze se bude trapit do konce zivota. Tak ja jsem ji od toho trapeni pomoh. Nevim proc mne teda za to pak dali do vezeni.
Jenomze to takhle nejde. Pokud souhlasite s tim, ze pravda je relativni tak pravda vraha a nasilnika ma stejnou cenu jako pravda soudce a neni proto mozne rozhodnout kdo ma pravdu. Nazor proti nazoru.
Spor v zahrade Eden se tykal toho zda je Zakon aboslutni nebo relativni (vase ruzove bryle pozitivniho mysleni). Satan tvrdil ze si lide mohou urcovat zakony samy a JHVH byl proti a tvrdil ze kdyz si lide zadnou urcovat co je dobre a co je spatne sami ze spatne dopadnou. Kdyz se podivame na soucasny stav spolecnosti tak musime uznat ze mel JHVH pravdu.
Nase zakony jsou nejenze derave a ohebne, ale kdyz nam nevyhovuji tak proste premluvte 101 poslancu a udelejte si nejaky zakon co vam lepe vyhovuje.
Celkem dobrý článek. Poznámku a nesouhlas bych vyslovil pouze k „vemte si tužku a papír“. Pokud člověk začne „vést rozhovor sám se sebou“ tak patrně tento rozhovor nepůjde vyjádřit ani slovy natož ho zapsat. I když možná, výtvarně nadaný jedinec by něco, co někoho dalšího osloví, nebo co pak zpětně ucítí (ale zase jde o pocit) nakreslit mohl.
I kdyby to slovy někdo zkusil, tak jedna myšlenka vyvolá hromadu dalších a lidská ruka i paměť jsou značně omezeny. Navíc, když se někdo musí soustředit na psaní tak se nemůže pořádně soustředit na nic jiného.
.
Osobně si myslím, že hodně lidí má vůbec problém ve „způsobu procházení se myslí“, když je tělo v klidu a manuálně nepracuje (mysl se nemusí zabývat činností těla) a myšlení obecně.
Všimněte si, že lidé velmi často „myslí ve větách a slovech“, ale jde to i jinak…
Návod nejsem schopný předat, ale jde to. V okamžiku kdy se vám to povede, třeba večer před usnutím, tak pocítíte, že to je „ten lepší způsob“ a když si to jednou uvědomíte, tak se vám to bude dařit častěji.
Kdyz se podivame do Bible, konkretne do dopisu Korintskym tak se dozvime odpoved na otazku uvedenou v clanku.
2,14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. 15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. 16 Vždyť ‚kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat‘? My však mysl Kristovu máme.
Neverici uvazuji hmotnym zpusobem a tudiz se snazi najit nejakou hmotnou pricinu, ktera podle nich poskodi jednince natolik ze zacne verit v Boha, protoze zdavy jedinec by prirozene podvadel jakmile dostane k tomu prilezitost a nesnazil se nasledovat hodnoty za kterymi stal Jezis a vsichni proroci. Zadna takova priocina neexistuje, protoze se jedna o vysledek svobodneho rozhodnuti. Materialisticka veda by velmi rada dokazala ze svobodna vule je jen iluze a ze jsme naprosto podrizeny ruznym zakonitostem a musime pak podle toho bezmocne jednat.
Stačí jen chtít a hned můžeme být věřící. Nejsou k tomu potřeba žádné předpoklady, žádna kvalifikace a nezáleží na tom zda jsme hříšní či čistí.
Lukáš 13,34 “Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!
snazim se pochopit co by melo byt spatne na tvrzeni, ze
"Má existence je závislá na mém těle. Jakmile tělo umře, mé vědomí zanikne."
Ze clanku vyplyva, ze pokud si to myslim, mel bych se nad sebou zamyslet. Proc?
ČLÁNKY DO MAILU