Názor k článku 4 důvody, proč je princip paleodiety pochybný od EC - Takhle to dopadne, když autor nemá ani vztah...

Takhle to dopadne, když autor nemá ani vztah ani znalosti k tématu a pouze opíše, co se někde dočetl a to ještě z jednostranně zaměřených zdrojů. Díky bohu tyhle diskuze už v zahraničí dávno mnohokrát proběhly a tak si ji můžeme jednoduše zopakovat tady v Čechách.

"Pomiňme, jaké má paleodieta důsledky,"
Tak samozřejmě. Důsledky paleo diety byly vědecky zkoumány několikrát a vždy se skvělými výsledky. Ale pomiňme to, je to na samotný článek.

"Evoluce neskončila u lovců a mamutů"
To někdo někdy tvrdil?

"po vzniku zemědělství naopak nabrala docela rychlé tempo"
Ano. Co urychluje evoluci? Větší populace (více mutací) a větší selekční tlak (větší rozdíly v reprodukci různých genů). Co to ale znamená ten "větší selekční tlak"? To znamená, že nějaká změna prostředí působí na lidi nepříznivě. Takže rychlé tempo evoluce je v podstatě jenom důsledkem neolitické revoluce - nejde jenom o stravu, ale i o imunitu (vysoká koncentrace lidí).

"Rychle vznikla a byla vyselektována schopnost trávit i v dospělém věku mléčný cukr (laktózu) a škrob"
Co se týče selekce laktózy, tak v ČR je cca 5 - 10 % lidí s různým stupněm laktózové intolerance. K tomu pár procent lidí s alergií na kasein či syrovátku.
Procento lidí s intolerancí ke škrobům je neznámé, ale při pohledu na explozi problémů s metabolismem sacharidů (cukrovka, obezita..) to číslo nebude nízké. (Tolerance ke škrobům se dá přibližně určit třeba pomocí počtu kopií genu kódujícího produkci amylázy ve slinách). Přirozeně není pravda, že by lidé z paleolitu neuměli škroby trávit vůbec. Ale jde o množství.

"Druhý problém je v tom, že lidé v paleolitu jedli to, co jim bylo dostupné. Neznamená to, že by jim taková strava nutně prospívala, průměrný dožitý věk tehdy za moc nestál."
1.) Jedli co bylo dostupné a několik miliónů let evoluce je vyselektovalo dost dobře, aby na tom žili v dobrém zdraví. Jestli evoluce většinu z nás naučila za pár tisíc let se jakž takž vypořádat s mlékem, proč by se to nedělo dříve? Evoluce nezačala až nástupem neolitu, víme?
2.) Průměrný věk dožití je nic neříkající údaj. Jestliže třetina dětí zemře během či krátce po porodu, asi to touhle statistikou dost zamává. Taky jaksi chybí zmínka, na co ti lidé umírali - zranění. Dávat to do souvislosti s výživou je buď autorova blbost, nebo demagogie. Co se týče trapné snahy o tvrzení, že se civilizačních chorob nedožili, tak autor opět buď z neznalosti, nebo z demagogie zapomíná na to, že z první poloviny 20. století máme velké množství záznamů o soudobých lovcích - sběračích. A víme, že se dožívali relativně vysokého věku a bez známek civilizačních chorob.
Ovšem je tady další pointa, kterou autor vynechává - zdravotní stav není jenom o délce dožití, ale i třeba o vzrůstu, stavu kostí či zubů. Autor by musel přiznat, že po nástupu neolitu (zemědělství) se lidé výrazně zmenšily, kvalita kostí klesla a kazivost zubů razantně vzrostla. A že až moderní lidé západního světa ve 20. století se výškou (ovšem už ne mohutností nebo kazivostí) vyrovnali těm "podvyživeným" lovcům.
"Pointa spočívá v tom, že kdybychom se tedy chtěli živit jako naši předkové, dost možná bychom měli maso konzumovat syrové,"
Zajímalo by mě, jestli autor definitivně blouzní či co. Příště se radši zeptejte wiki, jak dlouho lidé (homo) ovládají oheň.
Když už jsme u těch našich předků - našimi předky je nejspíše malá skupina Homo sapiens, která se vydala na cestu do Evropy až po prvotních hominidech zde přebývajících. Takže doba, kterou zde v Evropě naši předci tráví, není nějak impozantní, odhaduje se na cca 50 000 let.

"Lidé se v minulosti mnohem více pohybovali a jejich strava byla nepravidelná."
Však taky pohyb je zdravý, nebo není? Strava byla nepravidelná - a to je něco špatného? Všechna zvířata vystavovaná experimentálně méně časté stravě žijí déle (intermitent fasting protokoly).
Ostatně zemědělci taky neměli vždy pravidelnou stravu a naopak kosterní pozůstatky ukazují dost přesvědčivě, že častěji podstupovali období extrémního hladu.
Není na tom nic divného - zemědělství byla z nouze ctnost - způsob jak uživit čím dál větší populaci a nevydrancovat zdroje. Zemědělství umožnilo mnohem vyšší hustotu obyvatel a vyšší reprodukční rychlost (kdyby ne, tak se zase potichu opustilo). Ale taktéž to znamená, že když už jsou jednou lidé zemědělci, tak při neúrodě nemají moc co jíst, protože jich je prostě mnoho.
Druhým bodem je snížená pestrost - zemědělství závisí na několika málo druzích plodin, zemědělská strava je málo diverzifikovaná. Malá diverzifikace znamená větší systémové riziko - když jste zvyklí jíst kde co, tak neúroda některého typu stravy vás tolik nepostihne. Když jste zvyklí jíst kamut, tak neúroda kamutu vás dost postihne.

"přecpat se k prasknutí a pak se měsíc nacházet na pokraji smrti hladem"
Autor opět netuší, jak úspěšní ve shánění potravy byly lovci - sběrači. Ne že by na ně občas nepřišla bída, ale rozhodně to nebyl obvyklý jev. Kdyby byl, projevilo by se to na jejich kostech.

"Paleodieta se dá velmi těžko definovat už proto, že člověk je oportunistický, jí prostě to, co je k dispozici"
Dá se definovat velmi lehko - člověk by měl jíst alespoň analogii toho, co se přirozeně vyskytuje ve volné přírodě. Tedy maso, vejce, zeleninu či ovoce - jak ostatně definuje paleostravu autor v samém úvodu. Jenom nechápu, že zapomněl na hlízy, ořechy či semena. Asi by to neznělo tak moc drasticky, když připustíme pojídání třebas batátů. Někteří paleo-autoři připouští i koncept safe-starches, které mají napodobit dnes již těžko dostupné hlízy - třebas brambory či rýži. Někteří autoři dokonce zařazují do zdravé stravy luštěniny či obilniny v malých dávkách. Ostatně i naši předci je zřejmě v malých dávkách jedli ještě před nástupem zemědělství.

"Autoři studie též upozorňují, že když si dnes kupujete ovoce či zeleninu, opět jde už o vyšlechtěné odrůdy."
Opět zavádějící tvrzení. Nikdo neříká, že by měl člověk jíst PŘESNĚ to, co jedli předci. Principem je jíst co nejbližší člověku dostupné analogie.
Je zajímavé, že třeba zoologické zahrady starající se o zdraví svých zvířat jim taktéž servírují analogie jejich přirozené potravy, nikoliv jejich přesnou kopii. Dovážet přesně ty rostliny, kterými se v přírodě živí třebas gorily nížinné, by bylo asi trochu drahé. Ale můžeme je živit podobnými rostlinami dostupnými v našem okolí. Nepřekvapivě je to pro ně prospěšnější, než je krmit "sušenkami speciálně vytvořenými pro gorily", jak bývá stále ještě dost často zvykem.