Bylo to ve II. cenové na nádraží ve Žďáře n. S., kde si přisedli dva pánové, tak čtyřicátníci. Já byl odrostlé pískle, nebrali na mne ohled. Jeden se svěřoval druhému, že si chce otevřít hospodu a jak bude stavět pivní sklenice po opláchnutí dnem dolů. aby voda stekla do sklenice... jak bude ředit hořčici, jaká kouzla se dají udělat s klobásou, když místo ní poskytne obyč. párek... aj... On tu hospodu ještě neměl, ale naprosto přesně věděl, jak bude okrádat.
Jindy a jinde. Na pípě bylo 5 kohoutů, na tom pátém byla napojena voda. Tou hospodská "křtila" pivo... Byly stížnosti, ale vždycky se z toho vyvlékla, až jí schodila kuchařka, údajně se nedohodly na tringeltech. Hospodská byla "za trest" přeložena do vedlejší hospůdky, kde se nevařilo...
V malé vísce kdesi na periferii státu... Obchod vedly matka s dcerou. Matka kradla jako straka. Při kasírování se vždycky zeptala na toho či onoho člena rodiny, na nějakou chorobu - odpoutala pozornost zákazníka a už jela, totiž mýlila se ve svůj prospěch. Jednou se jedna paní svěřovala sousedce, že jí říkala (ta kradoucí vedoucí), že má nosit brýle na čtení, ale protože jí NESLUŠÍ, tak je nenosí a proto se plete (vždy ve svůj prospěch). Stížnosti se míjely účinkem, na kontrolu jezdil bývalý sexuální přítel té dámy... Dačice, náměstí... V košíku 4 položky, na účtence 4 bylinná másla... Všude po obchodě cedule, jak bude zacházeno se zloději. Vskutku, nejvíce zde okrádá finanční úřad...
Takže mi fígle řetězců ani tak nepřekvapují, jsou v tom zase ryze české hubičky a šikovné ručičky. Co je marže a co rabat neví, ale ví naprosto přesně, kde nás mají okrást, mají to darem od samotného pána boha...