Před pěti lety to bylo poprvé, kdy World Hepatitis Alliance vyhlásila Světový den boje proti infekčním žloutenkám. 28. červenec je od té doby zasvěcen všem pacientům, kteří bojují s touto závažnou infekční nemocí. A že jich není málo, každoročně se se žloutenkou typu A po celém světě potýká kolem 1,4 milionu lidí. Žloutenky typu B a C jsou také velmi rozšířené. Celosvětově trpí jednou z nich každý dvanáctý člověk, což je více než například počet pacientů s HIV či onkologickým onemocněním. I proto je třeba každoročně zvyšovat povědomí o rizicích nákazy a nepříjemných následcích, které s sebou tato nemoc přináší. Varující jsou i čísla, která podtrhují závažnost onemocnění. Každoročně na infekční žloutenky a jejich následky umírá na celém světě téměř jeden milion lidí.
V České republice je nejrozšířenější žloutenka typu C a A. Zatímco proti typu A a B se lze chránit očkováním, proti ostatním typům C, D, E, F a G tato ochrana zatím neexistuje. Je žloutenka stále jen nemocí špinavých rukou, jak se už léta traduje, nebo je příčin mnohem víc?
VELKÝ PŘEHLED OČKOVÁNÍ DO ZAHRANIČÍ
ÚVOD, KDE A KDY ZAČÍT
OČKOVÁNÍ – CO KAM JE TŘEBA
OČKOVÁNÍ – KOLIK A ZA KOLIK
AKTUÁLNÍ RIZIKOVÉ OBLASTI
Přenos žloutenky typu A
– přenáší se kontaminovanou vodou, potravinami, ale i dotykem ruky na ústa, po kontaktu s infikovaným předmětem
Léčba: Lékař nasadí jaterní dietu a doporučí, po dobu aktivního onemocnění, omezení fyzické námahy. Naštěstí nebyl popsán přechod žloutenky typu A do chronického stadia, nicméně pokud chorobou onemocní osoba starší čtyřiceti let, je zde varianta komplikovaného průběhu i úmrtí.
Přenos žloutenky typu B
– přenáší se pohlavní stykem, infikovanou krví, použitím kontaminovaných jehel, holicích strojků, zubním kartáčkem, těhotná žena potom při porodu přenáší nemoc na dítě
Léčba: Lékař nařídí jaterní dietu a stejně jako při léčbě typu A doporučí omezení fyzické aktivity. Je zde velmi reálná možnost přechodu do chronicity s rizikem cirhózy či karcinomu jater. Dostoupí-li žloutenka typu B do chronického stádia, následuje několikaměsíční léčba antivirotiky s nejistým úspěchem.
Přenos žloutenky typu C
– k přenosu dochází pohlavním stykem, kontaktem s infikovanou krví i kontaminovaných předmětů jako je jehla, holicí strojek či zubní kartáček
Léčba: Jaterní dieta je i v tomto případě nezbytná, po dobu aktivního onemocnění je doporučeno omezení fyzické námahy. Léčba trvá několik měsíců, po které jsou podávána antivirotika, avšak s nejistým úspěchem. Hrozí zde přechod do chronického stádia s rizikem cirhózy a karcinomu jater.
Jedna žloutenka, různé příznaky
Je zajímavé, že přestože se viry způsobující žloutenku typu A, B i C vyskytují celosvětově, každý typ onemocnění je jiný. Liší se od sebe nejen způsobem přenosu virů, příznaky, ale i průběhem či následky. Není tedy možné dopředu určit, jak by žloutenka probíhala u konkrétního jedince. V některých případech může mít infekční žloutenka mírný, až bezpříznakový průběh, v jiných může být toto onemocnění smrtelné.
Významnou roli proto hraje prevence, jejíž nejspolehlivější podobou je očkování. Tím se však dá zatím přímo chránit jen proti žloutenkám typu A a B. Proti typu C očkování dosud neexistuje.
Žloutenka typu A:
Očkování proti žloutence typu A není součástí pravidelného očkování. Děti i dospělí tak mohou být vůči žloutence typu A vnímaví. Kompletní očkovací schéma se skládá ze dvou dávek, z nichž druhá se aplikuje šest až dvanáct měsíců po první. Ochrana nastupuje dva až čtyři týdny po první dávce a je dlouhodobá.
Žloutenka typu B:
Od roku 2001 jsou v rámci pravidelného očkování proti žloutence typu B chráněny děti při narození a současně dosud neočkovaní dvanáctiletí adolescenti. Základní očkování dětí a dospělých tvoří celkem tři dávky monovalentní vakcíny.
Existuje i varianta, kdy se naočkují vakcíny proti typu A i B současně. Cena takové kombinované vakcíny proti žloutence typu A a B se pohybuje kolem 1 500 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU