Málokdo ví, že Alzheimerova choroba je smrtelná a od jejího propuknutí zbývá pacientovi v průměru osm let života. Záleží pak na mnoha faktorech, zejména na včasném zahájení léčby tzv. kognitivy – léky zlepšujícími funkci centrálního cholinergního systému, laicky řečeno ‒ zpomalujícími průběh nemoci.
„Pokud jedinec zapomíná jména, nezvládá běžné denní činnosti, mění se povahově – například vyčítá svému okolí domnělé křivdy, jedná se o signály, které nesmíme bagatelizovat,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Pidrman z gerontopsychiatrické ambulance v Hradci Králové.
Katalog nemocí: Alzheimerova choroba (demence)
Víte, že: Doposud žádný lék na Alzheimerovu chorobu neexistuje, a tak ji lze některými medikamenty pouze zpomalovat…
„Mojí mamince bylo jen něco málo přes šedesát, když jsme si uvědomili, že není něco v pořádku,“ popisuje začátek onemocnění své matky Alena H. „Nejprve to bylo spíš legrační, zaměňovala slova, chovala se jako roztržitý profesor, což vzhledem k jejímu vysokému vzdělání a vědecké profesi celkem sedělo. Až když si i děti začaly všímat, že se babička chová divně, došlo nám, že to k smíchu nebude."
A nebylo. Začaly se objevovat problémy se zvládáním běžných situací, proto Alena kontaktovala matčiny lékaře, kteří ji poslali na odborné vyšetření. „Máma – vědkyně, si samozřejmě dala vše dohromady, natolik byla ještě soudná, pročetla lékařská doporučení, vyhledala neznámé termíny ve slovníku… a zhroutila se.“ Upnula se k úkolu udržet si mozek v kondici, usilovně se snažila cvičit paměť, dávala si nejrůznější úkoly. Jenže mozek na to už neměl a každý neúspěch zhoršoval její stav. „Byla popletená, zmatená a ze všeho vynervovaná a nešťastná,“ vzpomíná Alena.
Lékařka sdělila rodině, že původní IQ kolem 130 teď dosahuje stěží přes 90 a vysvětlila, že ke cvičení mozku jsou vhodné jen takové úkoly, které pacient může zvládnout, jinak působí kontraproduktivně, a nasadila léčbu proti úzkostem. „Je to pokrok, babička je popletená a zmatená pořád, jen už jí to teď vůbec nevadí, prostě si neuvědomuje reálnou situaci,“ shrnuje ironicky Alena.
Čtěte téma: Přežít stáří a vyhnout se demenci
Po světě bude prý chodit čím dál tím více stoletých lidí. Fyzická kondice a zdravotní stav orgánů je jedna věc, ale utáhne to naše hlava?
Příliš mladí na „Alzheimera“
Podle statistických údajů se Alzheimerova nemoc vyskytuje téměř u třetiny lidí starších 85 let. To ale neznamená, že se mladších ročníků netýká. Deset procent všech nemocných jsou čtyřicetiletí a padesátiletí lidé, kterým nemoc zásadně naruší život v produktivním věku. Stejně jako u seniorů i u nich bohužel platí, že nemoc není vyléčitelná.
Existuje mnoho příruček a rad, jak se na „Alzheimera“ připravit a co dělat v případě, když se objeví první příznaky. Skoro to pak vypadá, jako by se pacient připravoval na válku. Na válku s nemocí:
- Noste při sobě všechna důležitá telefonní čísla.
- Nalepte si na dveře popisky, že je třeba pokaždé zamykat; na elektrické přístroje, že je nutné je vypnout.
- Polepte skříně a zásuvky obrázky nebo popisky, kde bude jasně vyjádřeno, co v které skříni je a k čemu ten určitý předmět slouží.
- Zjistěte si vše o předčasném odchodu do důchodu a získejte informace o různých sociálních podporách.
- Pokud si přejete, aby později s vaším majetkem hospodařil synovec, který vás často navštěvuje, a ne třeba dcera, již jste deset let neviděli, tak je právě teď pravá chvíle k sepsání závěti.
- Promluvte otevřeně s rodinou a přáteli o tom, jaké změny vaše nemoc způsobuje a jak se bude dál vyvíjet.
Hlavně se ale začněte léčit ‒ v tom právě bývá nejčastěji problém. Nemocní, stejně jako jejich okolí, si tuto nemoc neradi připouštějí. „O nemoci, která propukla u mé matky, již není pochyb. Ona si ji bohužel nepřipouští a je nevrlá, kdykoliv s ní na toto téma mluvíme. Když ji upozorníme, že zas zapomněla, tak nám odvětí, že už na to přece má věk,“ říká Magdaléna T., která se stará o svoji šestasedmdesátiletou matku.
Čtěte téma: Má smysl mobil pro seniory?
Jednoduché ovládání, velká písmena a tlačítka. Stisknutím jednoho z nich si může starý člověk přivolat pomoc… Vše zní dobře, ale fungují mobily pro seniory v praxi?
Kdy je to „jen“ věkem?
„Pravda, určité zapomínání nepodstatných věcí je ochrannou funkcí mozku. Nemůžeme si pamatovat všechny události za celý život. Když je však zapomínání nápadné rodině či okolí, nebo v případě, že se opakuje často a nějakým způsobem už vadí, je zapotřebí brát situaci vážně. To ale neznamená, že musíme propadnout panice či beznaději. V mnoha případech tato porucha souvisí s něčím zcela jiným, než je Alzheimerova choroba,“ vysvětluje prim. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontologického centra Prahy 8. Dodává, že různé studie prokázaly zbytečné mnohaměsíční zpoždění diagnózy, na kterém se téměř rovným dílem podílejí pacienti samotní, jejich rodiny i ošetřující lékaři, a to právě tím, že se snaží situaci maskovat či podceňovat se slovy „to je přece v tomto věku normální“.
Nečekejte na to, až se „Alzheimer“ představí v celé síle, to už může být pozdě. Pokud máte malé podezření, pošlete svého blízkého (případně sebe) na vyšetření. Česká alzheimerovská společnost v rámci projektu Dny paměti nabízí vyšetření paměti, a to zdarma ve všech regionech.
„V současné době jsme v rámci projektu vyšetřili již dva tisíce lidí, podařilo se nám jednak zachytit včasné případy Alzheimerovy choroby, kdy je možné ještě nasadit léčbu oddalující vývoj onemocnění. Dále se jednalo o mírnou kognitivní poruchu, kde jsme doporučili preventivní opatření a další kontrolu. V mnoha případech šlo také o depresi, která je velmi dobře léčitelná a kognitivní poruchu může někdy imitovat, a samozřejmě také o nadměrný stres, přepracování a podobně. To vše může způsobovat zhoršení kognitivních funkcí, které mohou kohokoli zbytečně vyděsit. Z těchto zkušeností plyne jednoznačné doporučení: poruchám paměti je třeba věnovat pozornost včas a vyhledat pomoc. Vyplatí se to,“ uzavírá primářka Holmerová.
Ilustrační foto: agentura SXC
ČLÁNKY DO MAILU