Profesor Vladimír Vašků, přednosta I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, radí, jak připravit kůži na opalování.
Jakou funkci plní v přípravě kůže na léto vitamínové doplňky?
Především vitamín E a vitamín C, jako tzv. antioxidanty, zmírňují nepříznivý dopad ultrafialového záření na kůži a mimo jiné pomáhají chránit systém vaziva ve škáře.
Má nějaký smysl používat samoopalovací krémy při přípravě kůže na letní slunění, nebo jde pouze o vizuální vylepšení vzhledu kůže?
Samoopalovací krémy mají jen minimální význam v ochraně, skutečně jde spíše o kosmetické vylepšení vzhledu.
Pomáhá při přípravě kůže na opalování i pravidelná návštěva solária?
Návštěva solária jen navyšuje zátěž.
Čtěte téma: Solária, stroje na rakovinu?
Chrání kůži před UV paprsky samoopalovací krémy?
Jejich ochranný efekt, jak již jsem uvedl, je minimální.
Je vůbec možné kůži na opalování připravit?
Jednoduchý dotaz, složitá odpověď. Jakou kůži? Jaký fototyp? Některé typy kůže by se slunečnímu světlu s ultrafialovou složkou záření měly vystavovat jen minimálně, jde o fototyp I., tedy osobu rusovlasou, s mléčnou pletí, pihami a v podstatě neschopností se opálit, získat tedy ochrannou pigmentaci. Takové osoby by se tedy neměly ani připravovat na letní slunění. V případě nutnosti pobytu na slunci by se měly krýt prostředky s vysokými ochrannými faktory v závislosti na délce expozice a denní době, tj. při intenzitě slunce silné až extrémní používat prostředky s ochrannými faktory většími než 50, při střední intenzitě 30.
U fototypu II., tedy osoby se světlými vlasy a jistým individuálním rozmezím schopnosti pigmentovat, je ochrana rovněž nutná. Je možné použít ochranné prostředky, které mají nižší faktory. Při postupné zátěži u hnědnoucích jedinců stejně jako u jedinců s fototypem III., u kterých se vždy vytváří ochranná pigmentace, tato pigmentace již významně chrání před další zátěží.
Co způsobuje nedostatek vitamínu D, který se v těle vytváří díky opalování?
Nedostatek vitamínu D způsobuje mj. křivici u rostoucích organismů, jeho nedostatek může hrát také nepříznivou roli v protinádorové imunitě u některých nádorů vnitřních orgánů.
Je vhodné, aby se cíleně opalovaly i malé děti? Jak by se správně měly opalovat děti v jednotlivých věkových kategoriích?
Systematické opalování bez ochrany u kojenců je nevhodné, k syntéze vitamínu D postačí v letních měsících přirozená expozice nechráněných oblastí kůže jako je obličej a horní končetiny. Maximální ochrana je třeba u dětí do dvou let věku, u dětí chránit kůži jako u nízkých fototypů.
Jaké procesy se dějí během opalování v lidském těle?
Během opalování se děje mnoho věcí především v kůži samé. Část světla se během opalování odráží od horní části pokožky, část proniká hlouběji, a to světlo, které je pohlceno molekulami v kůži, v pokožce i v hlubších částech, vede k různým efektům. Přispívá k syntéze vitaminu D, ale také tlumí buněčnou složku imunitního systému v kůži, případně vede až k zániku některých buněk a ovlivňuje také zárodečný aparát buněk, což ve svých důsledcích může vést až k rakovině kůže.
Chrání kůži slunečník?
Pouze částečně. Světlo na zemském povrchu nepůsobí jen přímo, ale i jako odražené.
Může na opalování vzniknout závislost?
Asi ano, podívejte se na klienty solárií.
Může být dítě na slunci jen v plavkách, nebo je vhodnější ho obléci, tak aby mělo více chráněnou kůži?
Platí výše uvedené. Především v extrémních podmínkách, tj. na letním slunci mezi 10.-16. hodinou, by měla být citlivá dětská kůže chráněna a oděv je možnou ochranou, kromě již zmíněných prostředků s ochrannými faktory.
Může opalování poškodit i jiné orgány než jen kůži? Pokud ano, tak které orgány a jaké jsou následky?
Samozřejmě při opalování může dojít k určitým změnám očním. Další dopad na zdraví člověka může mít intenzivní, přehnané opalování díky svému působení na imunitní systém vč. jeho složek, které procházejí krevním oběhem v kůži a mohou být tedy hlouběji pronikajícím světlem ovlivněny.
Je vhodné opalování i pro člověka, který má kožní potíže?
Existují choroby, kde se používá přirozeného slunečního světla jako možnosti doplňkové léčby, např. coby součásti přímořské terapie, jednoznačným příkladem je psoriáza. Ale řekněme si, zase ne každá. U akutní výsevové rychle se rozvíjející psoriázy je i přirozené slunění kontraindikováno. Slunění může mít blahodárný dopad také u některých ekzémů apod. Ale je nutno uvést onemocnění označovaná jako fotodermatózy, kdy je světlo vyvolávajícím faktorem v rozvoji těchto chorob.
Je nutné také chránit rty před slunečními paprsky?
Samozřejmě. V důsledku dlouhodobých expozic záření mohou vznikat na rtech tzv. prekancerózy, např. chronický zánět rtů vyvolaný slunečním zářením, tzv. aktinická cheilitida a potom také nádory. Existují ochranné tyčinky apod.
Chrání lidskou pokožku antioxidanty obsažené v opalovacích krémech?
Pokud jsou tam obsaženy, tak samozřejmě ano.
Je nutné používat na každé místo na těle opalovací krém s jiným faktorem?
Bylo by to dost složité. Vhodnější je řídit se podle fototypu a chránit svou kůži jako celek.
Musí se lidé mazat opalovacím krémem vždy, když jdou na slunce?
Opět záleží na typu kůže a způsobu jak na slunění reaguje, na míře již získané pigmentace, ale v počátečním období slunění při letních aktivitách apod. samozřejmě toto nutné je. Ochranné prostředky mají taky určitou dobu účinnosti, která trvá, řekněme několik hodin, ale může být snížena koupáním.
Jaké množství opalovacího krému je nutné nanášet na kůži, aby byla chráněná?
Množství, které souvisle pokryje oblast, kterou je nutno chránit.
Co má člověk udělat, když se mu na kůži po opalování objeví vyrážka?
Může to být projev některého onemocnění ze skupiny fotodermatóz, nebo to může být prosté spálení sluncem vedoucí např. až ke vzniku puchýřků či puchýřů. V případě pochybností by měl postiženého vyšetřit dermatolog a určit způsob léčby.