Doby, kdy frčely tesilky a umělohmotné kelímky, už jsou pryč, toužíme po návratu k přírodě. Chceme trička z biobavlny a boty ze slámy, pít vodu z ledovce a čistit si zuby jako dávní Římané. Klacíkem ze stromu. Zatímco biobavlna je třikrát dražší než ta obyčejná, u kartáčku to neplatí; když budete mít štěstí, v Egyptě jeden kus koupíte za třicet korun, u nás obvykle za stovku. Zajímalo nás, jak chutná, jak zuby čistí a jestli by ho zubaři doporučili.
Salvadora je plná zázračných látek
Asi třináct centimetrů dlouhý klacík mě prvně zaujal v koupelně mé kamarádky (fascinovaný byl i můj pes, kterému zjevně připomínal buvolí kost). Nadšeně mi vyprávěla, jak čisté má po něm zuby, jak snadno s ním během ranního kalupu s dítětem v náručí zvládá ranní hygienu a jak je šťastná, že už nemusí používat zubní pastu. Nevěřila jsem, objednala jsem.
Na českém trhu existuje řada dodavatelů, přičemž prakticky všichni do jednoho nabízejí stejný produkt, avšak pod jiným názvem, s jinými doplňky a cenou. Prakticky vždy však jde o větvičku či kořen rostliny salvadory perské, chcete-li araku, který používali již Babyloňané, Řekové i Římané a dávné roky si jím čistí zuby i obyvatelé Orientu. V Africe si čistí zuby jak arakem, tak částmi citronovníků a pomerančovníků, v některých částech Ameriky si vystačí s větvičkami senny. Arak však celosvětově přírodním kartáčkům vévodí, neboť je u něj udáváno, že obsahuje celou řadu blahodárných látek pro zdravý chrup: fluorid, vitamin C, síru, kyselinu tříselnou i salicylovou, fosfor i flavonoidy. Navíc je antibakteriální.
Mimochodem právě z výtažků araku se vyrábí řada zubních past, což je pravděpodobně i důvod, proč se při čistění s tímto kartáčkem obejdete bez zubní pasty. Čistíte jen drobnými jemnými vlákny, kterým se říká dřeň floémových pletiv, jimiž je klacík tvořen. Po jednom až dvou dnech vlákna nově seříznete, kůru odstraníte, rozžvýkáte a tak pokračujete postupně až do konce. Co dva dny si tak zuby čistíte novým kartáčkem.
Klacík chutná velmi specificky, možná si nezvyknete
Kartáčky se nejčastěji označují jako siwak nebo miswak. Protože se stále jedná o jeden a týž strom, objednala jsem si kartáček u prvního výrobce, na kterého jsem na internetu natrefila. Šlo o kartáček „Siwak“, který dodavatel dováží z Pákistánu. Upřímně, první dojmy byly spíše vlahé, v zatavené fólii, do níž se kartáčky balí prý těsně před odesláním, na mě čekal tenký, ne příliš voňavý, vlhký klacík prostý štětinek. K nim se dostanete poté, co ho umyjete ve vlažné vodě odstraněním asi jednoho centimetru vrchní kůry. Dáte klacík do úst a začnete jemně žvýkat, až do té doby, než ucítíte, že se na konci „roztřepil“. Tohle je pro citlivky trochu silný okamžik, chuť je velmi specifická, kořenitá, někomu silně připomíná křen, což u čištění zubů neočekáváte.
Teď už je kartáček připraven k boji s plakem, jen to bude chtít trpělivost, do široka rozevřenou pusu a nácvik čistění jednoho zubu po druhém a to z pěti stran: z vnitřní, vnější, dvou bočních a žvýkací plochu plus jazyk. Zapomeňte na krouživé pohyby kolem dásní, přírodním kartáčkem se zuby obvykle čistí stíravými pohyby odshora dolů. Počítejte, že na stoličky se dostanete s obtížemi a čistění vnitřní strany spodních jedniček je vcelku legrace, až když už máte kartáček opravdu seřezaný na malý špalíček (nebo to chce získat lepší grif).
Při běžném používání dvakrát, třikrát denně vám kartáček siwak vydrží asi tři týdny. Z osobní zkušenosti musím potvrdit, že ačkoliv mi chuť kartáčku zrovna chuťové pohárky nepohladila, po dvou dnech jsem si zvykla. Zuby zůstávají velmi krásně hladké po dlouhou dobu. Zcela nečekaně mi po pěti dnech užívání kartáčku zmizela ze zubu skvrna od kávy – vítaný bonus. Dovedu si představit používání tohoto kartáčku jako toho hlavního, ne však jediného. Mezizubní kartáček je nevyhnutelný, ani zubní nit bych kvůli siwaku nezavrhla.
Velkou nevýhodou (ale i výhodou, pro kterou jej řada lidí kupuje) je jeho zcela přírodní původ, jako takový je totiž náchylný k plísni. Není doporučováno uchovávat ho v blízkosti toalety či sprchy, neboť z nich nasává vlhkost. Aby nevyschl, nenechávejte ho na topení, ani na slunci a rozhodně ho neberte špinavýma rukama.
Co na klacík v ústech říkají lékaři
Čisté zuby, přírodní původ, antibakteriální složení, to jsou benefity, pro které se tento druh zubních kartáčků stává trhákem po celé Evropě, jenže co na něj říkají lékaři a dentální hygienistky? „Kartáček jsem vyzkoušela, ale ve své praxi ho nevyužívám. Správný kartáček nahradit nemůže, nemá dostatečně měkké štětiny, které čistí sulcus (žlábek) u každého zubu, to společně se správnou technikou čištění zubů pomáhá udržet zdravý závěsný aparát zubu,“ uvádí Monika Sojková z Dentální kliniky Jan Stuchlík. Kartáček ale zcela nezavrhuje. „Tento kartáček lze díky své tvrdosti vláken a kulatému tvaru využít na čištění krčků jednotlivých zubů, protože kopíruje tvar korunky a žlábku,“ dodává.
To zubní hygienička Tereza Svobodová ze Zubního Centra Ořechovka by vám kartáček ke koupi nedoporučila a jednoznačné ne vyslovil i vedoucí zubní lékař Robert Vondruška z téhož pracoviště: „Vzhledem k tomu, že s těmito kartáčky nemáme žádné zkušenosti a ani jsem nečetl žádné odborné články nebo studie, které by tyto kartáčky doporučovaly, neradil bych pacientům, aby námi doporučované zubní kartáčky nahradili těmito kartáčky. Při čištění zubů je především důležité pečlivé mechanické očištění povrchu zubů od plaku, a to všude. Nezdá se mi, že se všude kartáček siwak dostane tak dobře jako měkký kartáček s malou hlavičkou, který doporučujeme.“ Netají se ani obavami z nedostatečného očištění od zubního plaku a zbytků potravy, potažmo množení bakterií na povrchu kartáčku.
Dovozce kartáčků siwak však kontruje: „Zubaři doporučují kartáček známý pár desítek let, přírodní kartáček siwak je však prověřen desítkami generací. Někteří lékaři tento kartáček neznají a nevědí, že podle nich byly vyrobeny dnes oblíbené jednosvazkové kartáčky. Mnoho lidí nic jiného nepoužívá a fungují bez problémů. Vždy je dobré kombinovat to nejlepší, proto říkáme, že ideální je používat obojí. Kartáček i siwak. Navíc je siwak možné chápat jako žvýkačku, bonbón a ústní vodu zároveň,“ řekl nám dovozce těchto kartáčků Jiří Bartyzal. Jako možný doplněk k zubní hygieně vnímá siwak i dentální hygienistka Monika Sojková: „Na pravidelné denní čištění zubů bych tento kartáček nedoporučila kvůli tvrdosti vláken a tvaru hlavičky. Na dočistění může být.“
Co se týče vypuštění zubní pasty při čištění zubů, zde jsou odborníci zcela jednotní. „Čištění zubů bez pasty nevadí, plak je lepkavé konzistence, tudíž je třeba ho odstranit hlavně mechanicky,“ říká Monika Sojková. Vedoucí lékař ze zubního centra Ořechovka pak doplňuje, že pokud nemluvíme o dětech a dospívajících, kteří potřebují pastu s fluoridy nebo nějakou speciální pastu, jako je například pasta na citlivé zuby, nemusí vadit, že pacienti zubní pastu nepoužívají. „Při čištění zubů je především důležité pečlivé mechanické očištění povrchu zubů od plaku, a to všude,“ říká Robert Vondruška, ale zároveň dodává: „Zubní pastu používají pacienti také na osvěžení dechu a zde nevím, jestli kartáček siwak bez pasty dech osvěží tak, že její funkci nahradí.“
Odborná spolupráce:
MUDr. et MUDr. Robert Vondruška
Vedoucí odborný zubní lékař a jednatel Zubního centra Ořechovka. Studoval na Univerzitě Karlově, obor všeobecné lékařství, následně obor stomatologie. V roce 2001 založil privátní praxi v Praze 6.
Tereza Svobodová, DiS.
Diplomovaná dentální hygienistka s vystudovanou Vyšší odbornou školou zdravotnickou v Praze, obor diplomovaná dentální hygienistka.
Zubní hygienička Zubního Centra Ořechovka.
Monika Sojková, DiS.
Vystudovala Soukromou vyšší odbornou školu zdravotnickou pro dentální hygienistky v Praze.
Pracuje jako dentální hygienistka v Dentální klinice Jan Stuchlík.
Jiří Bartyzal
Kreativní producent a ideamaker.
Dovozce kartáčků siwak, www.siwak.cz.