Dobrý den,
Děkuji za dovysvětlení vašeho článku. Nejsem si ale jistá, že mu tak docela rozumím. Osobně, pokud nějaká "problematika není středem mého zájmu", nevyjadřuji se k ní z pozice odborníka. Nebo jen velmi opatrně - aby mi nemohlo někde uniknout nějaké "nevymezení" či nepřesné vyjádření. Jsem tím opatrnější, čím laičtější publikum/čtenáře mohu očekávat, protože ti na moje případné nepřesnosti nemohou kompetentně reagovat a mohou mít sklon brát je za pravdy. Ale to bude asi tím, že jsem "řekněme hodný nebo neproblémový autista".
Srozumitelnost vaší reakce je pro mě ale především ovlivněna druhou částí textu. Myslím, že to, co vám - jak uvádíte - především leží na srdci, s věcí nesouvisí. Reagujícím, pokud čtu správně, nejde o poradny a dostupnost jejich služeb, ale o to, že se vám podařilo na relativně malém prostoru shromáždit pozoruhodné množství stereotypů a klišé o autistech (aspergerech), což vnímají o to citlivěji, že se má jednat o text odborníka, psychologa, a tutíž to má pro čtenáře značnou váhu. V daném kontextu mi proto povídání o poradnách připadá jako skoro manipulativní odvádění pozornosti jinam. Nerozumím tomu, proč je tak těžké se jen omluvit, nebo třeba i jen vyjádřít k dané věci a udělat tečku.
PZ
PS: PS mi připadá už úplně zbytečné, téměř bych to zařadila k ironii či sarkazmu, ale to jako asperger nechápu, že.