Vyrůstala jsem bez diagnózy a bez úlev (ročník 77). Věřte mi, že otázku, jestli by mi "s" bylo lépe, si kladu často. Odpověď neznám. Bylo by to jiné. Já bych asi byla také jiná. To je jediné, co k tomu mohu říci.
Samozřejmě jedna věc je chybná diagnóza - ať už nediagnostikování PAS tam, kde je, nebo diagnostikování tam, kde není. Právě snaha pomoci tomu, aby k chybným diagnózám nedocházelo, vede myslím velkou část pobouřených hlasů v této diskuzi.
Druhá věc jsou ty nejlepší úmysly, které zmiňujete. Cesta do pekla je prý jimi dlážděna. Já dodávám, že je dlážděna dobrými úmysly nepoučenými, nekompetentní, nepromyšlenými a zbrklými.
Tím se dostávám k další věci, kterou zmiňujete. Že je problém stručně a jasně říci, co autismus je. Ono to totiž opravdu nejde. A pokud se o to někdo pokusí, tak jako se o to, veden nejlepšími úmysly (bez ironie) pokusil Tomáš Novák, hrozí spousta nedorozumění.
Děkuji, pomohl jste mi uvědomit si, v čem je tu asi jádro konfliktu. Vy - laici obecně, veřejnost autismem nedotčená či s ním blíže neseznámená - potřebujete jasné a stručné vysvětlení. A my, protože jako mnoho věcí v životě, i autismus je na jednoduché a stručné vysvětlení příliš barevný, komplexní, se ježíme a nechceme a vám ho dát. Protože nemůžeme, ono není. Uznávám, že z tohoto pohledu jsou některé reakce zde v diskuzi nekonstruktivní.