"Zhoršené chápání sociálních a emočních věcí" bych jako charakteristiku autismu klidně uznal. Jeden klinický psycholog mi říkal, že považuje autismus za formu "sociální dyslexie".
Problém je v tom, že pro laika nemusí být vždy zřejmé, čím jsou problémy dítěte způsobené a jak mu pomoci. "Agresivní" spolužák Vašeho syna by možná vůbec nebyl agresivní, pokud by někoho z pedagogů opravdu zajímalo, co si myslí a cítí (a potřebuje) tento autista. Inteligentní autista dokáže často kompenzovat své nedostatky, pokud veškerou dostupnou energii nespotřebuje ve své marné obraně před nesrozumitelným/nepřátelským světem. Naopak nevhodné postupy pedagogů nebo poznámky dětí typu "to je škoda, že jsi dneska přišel do školy" mohou z inteligentního dítě udělat trola, kterého se každý bojí (což ještě situaci zhoršuje).