Názor k článku Přítulný autista či Asperger? To je jako tulící se dikobraz od Jirka Čermák - S vaším názorem nemám problém a vaše pozorování...

S vaším názorem nemám problém a vaše pozorování jsou určitě podnětná.
Co se kritiky článku TN týče, mám ale stále dojem, že je trochu přehnaná - článek snad jen trochu příliš zobecňuje fakta, která přece ani vy vlastně nepopíráte. Anebo tedy - opravdu zobecňuje příliš? OK, může být, takhle tomu rozumím.
K vašim postřehům - špatná orientace v čase? Zajímavé. Jak to jde dohromady s potřebou autistů, mít pevný časový režim? Měl jsem dojem, že neměnný režim potřebují mj asi i proto, že se v čase orientují dobře a proto citlivě reagují na změny. Prosím, bez ironie, opravdu se ptám.
Špatné čtení i produkce sociálních signálů - souhlasím, to i mě připadá jako jeden ze základních rysů.
Snad to vysvětluje i neschopnost vnímat vlastní emoce a reagovat na ně, neschopnost autisty se racionálně domluvit, když je něco špatně a zdánlivě by stačilo si prostě říct o nápravu ...
Nějaká bariéra mezi emoční a vědomou částí mysli.
Špatné čtení sociálních signálů taky popisuje rozdíl mezi asociálním psychopatem a autistou. Autista nereaguje na (cizí i vlastní) emoce ne proto, že sám emoce nemá, nebo že cizí emoce mu jsou lhostejné, ale prostě je jen neumí vnímat, u sebe ani u druhých lidí. Asociální psychopat má pokud vím naopak skutečně omezené prožívání emocí a bývají mu lhostejné, ty vlastní i ty cizí.
Výsledek bohužel často bude napohled stejný, ale prožívání úplně jiné.