Názor k článku Přítulný autista či Asperger? To je jako tulící se dikobraz od Jirka Čermák - Ano, neměl jsem na mysli, že mám odpovědi...

Ano, neměl jsem na mysli, že mám odpovědi na autismus :-). Jen jsem tím chtěl říct, že jsem se sám pocitově dobral jistého pochopení pro reakce v této diskusi.
A začínám si uvědomovat i nějaký smysl těch sáhodlouhých dotazníků k autismu - pokud hlavní rozdíl je v prožívání a ne v příznacích, na prožívání se zeptat moc nejde. Takže zbývá dát dohromady všemožné příznaky a na základě jejich součtu pak hledat odpověď. Není to o tom, že autor dotazníku je hňup a neví nač se ptát, ale z podstaty problému nemá jinou cestu.
Vašemu příkladu o pohledu do očí myslím rozumím zcela přesně. Jen nerozumím tomu, jak tedy v praxi odlišit drzého spratka od autisty. Nejspíš zkrátka těžko a jedině v kontextu všech ostatních projevů. A proto asi je bohužel omyl v diagnóze i poměrně snadno možný. Přitom bohužel důležítý, protože autista a to drzé dítě potřebují docela odlišné zacházení. A korunu tomu dává úvaha mého kamaráda učitele, který kdysi na toto téma řekl, že neví, proč si někdo myslí, že autistické dítě by nemohlo někdy být navíc i drzé a nevychované.