strukturovaný režim potřebují autisté právě protože se nemusí dobře orientovat v čase a ta struktura jim dává jistotu, co bude následovat a odbourá se tím celkem dost scén, protože budou vědět, co je čeká. (aspoň teda u nás).
Popíšu vám jak vypadá strukturovaný režim dne mého syna. Je to tabule, na které je nalepený kus koberce na něj připevňuji piktogramy nebo fotky se suchým zipem na druhé straně.
V režimu jsou dva sloupce v prvním sloupci je časová posloupnost a ve druhém co se bude dít.
ráno - vstávat
7:00 - snídaně + léky
7:15 - čisti si zuby
7:30 - obléknout, vedle je obrázek auta a fotka školky (je tedy jasné že až se oblékne jede do školky autem)
dopoledne - hraní ve školce
poledne - oběd pak znovu auto a domov (čili ze školky jede po obědě domů)
odpoledne - práce (myšleno učení u stolku - pak konkrétně přidávám fotku toho co budeme ten den dělat)
- hraní také přidávám fotky s čím si budem hrát
18:00 - večeře
večer - čistit zuby, koupat se, pohádka na dobrou noc
noc - spát
Všimněte si, že tam sice mám hodiny, ale syn je ještě malý na to, aby je uměl. Ovšem neznamená to, že všichni autisté se v čase orientují, někteří ho třeba nechápou.
Tím, že mu rozdělím den pomocí piktrogramů se mu snadněji orientuje v průběhu dne. Koukne na tabuli a vidí co bude - ale ne protože by nějak věděl kolik je hodin, ale protože to co už proběhlo, tak se dává pryč. - piktogramy si sám sundavá a vloží do košíčku u režimu dne, takže tam je už jen to, co bude následovat.
Nicméně zrovna u něj neplatí, to že by rigidně trval na tom, co tam má za piktogramy. Občas jsou nečekané situace, kdy se změní naše plány. Syn je ale naštěstí přístupný změnám a nevzteká se, když se mu to vysvětlí pomocí jiných piktogramů.