Agrární komora České republiky (AK ČR), která sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství a jejíž členové produkují přes 80 procent domácích komodit, říká, že privátní značky, jako například Jarmark, Pilos či Clever, do kterých si obchodní řetězce nechávají zabalit potraviny od různých dodavatelů, se staly vzhledem k nízké ceně velkým lákadlem pro české zákazníky. Ve skutečnosti však jimi dle AK ČR obchodní řetězce diskriminují tradiční výrobky domácích producentů, které tak v regálu slouží pouze jako takzvaně předražená stafáž pro zlepšení prodejů potravin jejich privátních značek.
Právě privátní značky jsou v posledních letech díky příznivé ceně a dobré kvalitě na vzestupu. Jak jsme v loňském roce zjistili ve velkém průzkumu, nejvíce privátek mají Lidl a Penny Market.
Galerie: Privátní značky v ČR
Jak řetězce tlačí na výrobce?
Agrární komora říká, že obchodní řetězce si zpravidla objednají konkrétní privátní výrobek u svého dodavatele, od kterého již odebírají jeho vlastní výrobky, které zákazník dobře zná, například o mléko či mléčné výrobky, a následně si začnou diktovat například to, jak má vypadat obal. Své požadavky často a rychle mění, tlačí na co nejnižší nákupní cenu a zároveň si dodáním sortimentu do privátní značky podmiňují odběr značky, která patří dodavateli.
„Obchodní řetězce dlouhodobě diskriminují české výrobce potravin, ať už je to nevýhodným umístěním v regálu, nedoplňováním jejich zboží nebo přemrštěnou obchodní přirážkou. Ještě ke všemu mají tu drzost obviňovat dodavatele ze zdražování potravin. To nejsou jediné nekalé praktiky, se kterými se dodavatelé setkávají. Od našich členů máme informace, že obchodníci dokonce plíživě snižují objednávky jejich zavedených výrobků ve prospěch privátních značek, které si nechávají dodávat za co nejnižší cenu,“ říká prezident AK ČR Jan Doležal.
Každá nová smlouva přitom znamená další slevu, a tedy vyšší marži pro obchod, nikoliv nižší cenu pro zákazníka. „Pokud dodavatel na jejich jednostranně nadiktované a neférové podmínky nepřistoupí, jednoduše jej vymění za jinou firmu, která je ochotna tyto podmínky přijmout. Přitom se může jednat i o zahraničního dodavatele, nicméně výrobek se stále tváří jako domácí produkt označený pouze logem privátní značky. Nemají totiž povinnost uvádět název konkrétního výrobce, který je pro běžného spotřebitele jen obtížně zjistitelný,” uvádí Jan Doležal.
Obchodní řetězce dle komory zneužívají dominantního postavení
„Spotřebitelé při nákupu základních potravin v současné době zohledňují v prvé řadě cenu, a preferují tak potraviny prodávané pod privátní značkou. Přitom si neuvědomují, že se mohou stát pouze oběťmi klamavé obchodní politiky zahraničních obchodních řetězců a v dobré víře si domů odnesou potravinu tvářící se jako českých produkt, na který si zvykli a který jim vyhovuje, přičemž se ve skutečnosti může jednat o zahraniční výrobek pochybných kvalitativních vlastností. Kdo tady pak koho drží pod krkem?“ ptá se prezident Agrární komory České republiky.
Obchodní řetězce tak podle AK ČR zneužívají svého dominantního postavení na tuzemském maloobchodním trhu a využívají důvěry svých zákazníků, kteří jsou nuceni za současných hodnot inflace hledět na cenu ještě více než kdykoliv předtím.
Skončí české značky kvůli rozmachu privátek?
Komora varuje, že obchodníci mohou těmito praktikami zcela ovládnout domácí výrobu potravin a vytlačit tak z trhu zavedené české značky, které tuzemské firmy budovaly dlouhá léta. 11 obchodních řetězců ovládá 75 procent domácího maloobchodu, určují ceny potravin pro zákazníky a mají obrovskou vyjednávací sílu vůči svým dodavatelům, kteří jsou v obavě z ukončení spolupráce ochotni přistoupit na nevýhodné podmínky. AK ČR se proto obrátila na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se žádostí o prověření situace.
„Věříme v nezávislost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jehož hlavním posláním by měla být ochrana rovných podmínek na domácím trhu pro všechny subjekty, a jsme k dispozici pro doplnění podrobností,“ dodává prezident Agrární komory České republiky.
Cena potravin by se mohla začít hýbat
Už před měsícem ministr zemědělství Zdeněk Nekula zdůraznil, že se někteří hráči na našem trhu s potravinami snaží zneužívat zákazníka a šponují ceny ve snaze maximalizovat své zisky. Uvedl, že zvýšení obchodních přirážek bylo extrémní a u některých subjektů neodpovídá růstu nákladů, tenkrát vyzdvihl enormní navýšení ceny cukru. Nekula tak na základě jednání u kulatého stolu rozhodl o podání oficiálního podnětu antimonopolnímu úřadu, aby věc prověřil a zjistil, proč obchodníci zdražili v jeden moment o takto výraznou částku.
Pro Českou televizi včera (11. 4. 2023) Nekula opět zdůraznil, že potřebujeme konkurenční trh a kontroly mají odhalit a napravit ty nekalosti, které se nám v Česku rozmohly v loňském roce. „V kontrolách budeme pokračovat,“ podtrhl s tím, že výsledky šetření by měly být známy v polovině května.
Poslanci zemědělského výboru včera doporučili ministru zemědělství snížení administrativní zátěže producentů jídla, nebo podporovat lokální výrobce a zpracovatele. Nebo navýšení podpory investic do obnovitelných zdrojů, aby energie nebyla tou dominantní částí, která ovlivňuje výslednou cenu potravin.
ČLÁNKY DO MAILU