Privátní značky ve světě: V Číně jsou novým fenoménem, Libanon odolává

Privátkám se u nás daří

Podíl vlastních značek především u maloobchodních řetězců roste ve většině zemí a Česká republika není výjimkou. Zároveň v posledních letech výrazně narostl podíl privátních značek od českých výrobců.

„Zákazníci také mnohem více tlačí na kvalitu, a i když cena je pořád hlavním motorem nákupního rozhodování, kvalita a zdravotní aspekty hrají čím dál silnější roli. A je to vidět i v posunu nabídky privátních značek od českých výrobců a v úzké spolupráci obchodu a potravinářů na reformulacích a podpoře udržitelné produkce,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.

Spotřebitelský průzkum agentury NielsenQ ukázal, že pro 61 % spotřebitelů je hlavním důvodem pro nákup zboží privátních značek nižší cena proti značkovým výrobkům. Z 50 % se jedná o předchozí pozitivní zkušenost a 31 % z nich zaujme srovnatelná kvalita. Čtvrtým důvodem je s 23 % zvyšující se kvalita privátních značek a pátým pak doporučení (15 %).

Podrobněji se podmínkám privátek věnujeme v článku Výhody a nevýhody privátních značek: komu se vyplatí? V Česku a Evropě je o ně zájem, na asijské trhy teprve více či méně úspěšně pronikají. Jaká je situace v Libanonu, Číně, Japonsku nebo Vietnamu?

Čeští mlékaři v Libanonu – pod privátní značkou

Bejrút je znám jako Paříž Blízkého východu, staroevropský způsob prodeje je tu patrný na každém rohu. Lidé tu neustále rádi nakupují v malých rodinných obchůdcích, které často plní společensko-kulturní funkci. Privátní značky to tedy v Libanonu nemají jednoduché, většina jich je z dovozu. „Privátní značky tu vlastně teprve začínají, i proto jsou zde patrné velké výkyvy v kvalitě,“ popisuje zemědělský diplomat v Bejrútu Petr Sochor.

Zajímavostí je, že jedním z dodavatelů na libanonský trh je i česká společnost Lacrum Velké Meziříčí. Prodává tam svůj 45% sýr pod značkou Fondel; mlékárna Olešnice do tamních dvou řetězců, Carrefouru a Spinneys, dodává sýr Akkawi pod značkou Richland.

Pokud vás zajímá, proč české mlékárny do Libanonu nepronikly s produkty pod svým jménem, důvod je prostý. Do obchodů je vždy snazší a rychlejší se dostat pod již na trhu etablovanou značkou. Jak říká Petr Sochor, pro arabského zákazníka je problém přečíst české názvy na přebalu, nic mu neříkají, nic pro něj neznamenají. Fondel a Richland jsou ale v Libanonu osvědčené a známé značky.

Privátky se rozvíjejí ve velkých městech Číny

Privátní značky jsou v Číně ve srovnání se světem poměrně novým fenoménem, proto je jejich tržní podíl na trhu pouze jedno až dvě procenta, nicméně roste velmi dynamicky. A to zejména v potravinářském, elektro a nápojovém segmentu.

V Číně mají kromě Walmartu a Carrefouru i u nás neznámé velké sítě supermarketů, a to RT-Mart, Yonghui, CR Mart and CR Suguo Freshippo a Jing Dung Jing Zao. Jde o řetězce, které na privátky sází nejvíce. Najdete u nich jak speciální značku obilných produktů, lokálních specialit, tak i prémiové zahraniční produkty. Ekonomicky zajímavou kategorií je i zboží určené pro mládež (snacky, sušenky, sušené ovoce), či čerstvé zboží, čerstvé potraviny a hotová jídla.

Privátky tu vlastní buď prodejci, tedy většinou obchodní řetězce, nebo distributoři, tedy ti, kteří Číně dlouho importovali zboží ze zahraničí. „Privátní značky se rozvíjejí zejména v největších čínských městech tzv. první kategorie, jde o Peking, Šanghaj, Kanton a Šen-čen. Větší rozvoj je patrný na jihu Číny,“ doplňuje Ondřej Plaček, zemědělský diplomat v Pekingu.

Japonsko: privátním značkám nahrál covid

V Japonsku se potraviny prodávají zejména v menších supermarketech, kterých je v zemi nejvíce; dále v obchodních domech, specializovaných prodejnách s vínem nebo rybami a drogeriích. Hojně roste i prodej v automatech.

V Japonsku je velké množství řetězců, a to i družstevních, jde například o obchody patřící do skupiny AEON (Ministop, Daiei, Maruetsu, Peacock, Max Valu), která má již velmi dobře propracovaný systém privátních značek. Dělí je do čtyř kategorií podle ceny i kvality, a to v širokém segmentu: ovoce, zelenina, pečivo, zmrzlina, maso či bio potraviny.

Supermarket Gyomu Super pak vyrábí celou řadu tradičních japonských potravin ve vlastních továrnách, zaměřuje se i na pečivo, těstoviny či oleje a dresinky privátních značek. Kaldi Coffee Farm se zaměřuje na prémiové zahraniční značky, oproti tomu Costco Wholelase cílí na vodu, džusy, vína a čokolády za nižší cenu.

„Podíl privátních značek na trhu je v Japonsku spojován s ekonomickou situací země, jejich podíl roste nejrychleji v době nepříznivých ekonomických podmínek, což bylo naposledy v roce 2021 v době pandemie covidu,“ říká zemědělská diplomatka Irena Leopoldová s tím, že k nejprodávanějšímu privátnímu zboží patří sladkosti, rýže, těstoviny a instantní potraviny.

Sypaný čaj privátní značky, to je Vietnam

První privátní značka se ve Vietnamu objevila již zhruba před dvaceti lety, přesto privátky tvoří v tamních supermarketech pouze 2,5 % prodeje (v Evropské unii se bavíme až o 30 %). Nejčastěji nakupovanými položkami mezi privátními značkami jsou ve Vietnamu toaletní papíry, ubrousky, sypaný čas, mražené potraviny a olej.

Potraviny se tu prodávají skrze tradiční dodavatelské řetězce – přes tržnice, prodej na ulici, večerky a moderní dodavatelské řetězce – supermarkety a hypermarkety a minimarkety (menší obchody 24/7 obvykle s fast foodem).

Největší obchodní síť Co.op uvedla první privátní značku na trh v roce 2003 a nyní má téměř 3000 produktů. AEON Vietnam získává zboží i od místních výrobců, kteří jsou schopni vyrábět produkty pod jeho privátní značkou Topvalu. Potraviny se nebudou prodávat pouze na místním trhu, ale budou exportovány i do Japonska a na další asijské trhy. Během letošního roku by mělo jít až o sto různých výrobků. I další řetězec LOTTE Mart Vietnam začal vyvíjet produkty privátních značek.

Zda asijské země budou následovat evropské a zvýší se v nich výrazně podíl privátních značek v maloobchodě, není zatím jasné; jisté je, že k tomu je ještě daleko.