Smutek a prázdnota nejsou jedinými příznaky deprese. Přidat se mohou bolesti hlavy či zažívací problémy

Deprese se řadí mezi nejrozšířenější duševní poruchy. Ačkoliv je okolím vnímána spíše jako špatná nálada, nemá s běžným zhoršením nálady nic společného. Jde o psychické onemocnění, které ovlivňuje kompletně celý organismus. Má velký vliv na kvalitu života a v těch nejhorších případech může mít i život ohrožující charakter. Podle závažnosti rozlišujeme tři typy deprese:

• lehká deprese,
• středně těžká deprese,
• těžká deprese. [1, 2]

Psychické příznaky deprese:

• skleslost,
• ztráta zájmu o sebe i okolí,
• nedostatek energie,
• nespavost nebo naopak nadměrná spavost,
• neschopnost cítit radost (ahedonie),
• snížené sebevědomí,
• problémy se soustředěním,
• sociální izolace,
• pocity beznaděje a prázdnoty,
• podrážděnost,
• myšlenky na smrt.

Fyzické příznaky deprese:

• změny chuti k jídlu,
• úbytek na váze, nebo naopak přibírání,
• zažívací obtíže,
• bolesti hlavy a zad,
• svalové křeče,
• snížené libido. [3, 4, 5]

Typy depresí a jejich specifika

Existuje celá řada depresivních poruch, které se mohou lišit svými klinickými příznaky, průběhem i dalšími faktory.

Klinická deprese: příznaky

Jako klinickou depresi označujeme takovou depresi, která trvá minimálně dva týdny. Jde o vůbec nejběžnější typ deprese, který obvykle nemívá těžký průběh. I přesto jde o stav vyžadující klinickou léčbu. Mezi časté příznaky patří pocity smutku, ztráta zájmu a nedostatek energie.

Endogenní deprese: příznaky

Bývá označována jako takzvaná biologická deprese, neboť vzniká bez působení vnějších vlivů. Příčinou je chemická nevyváženost v mozku, kterou je nutné upravovat pomocí léčiv. Tento typ deprese mívá nejzávažnější průběh. [6, 7, 8]

Exogenní deprese: příznaky

Tento typ deprese vzniká jako reakce na okolní podněty. Objevuje se po prožití určitých změn, jako jsou stěhování či změna práce. Dalším druhem spouštěčů jsou traumata typu úmrtí v rodině či rozvod.

Poporodní deprese: příznaky

Tento typ deprese se objevuje u některých novopečených maminek. Příčinou jsou hormonální změny po porodu. Poporodní deprese ztěžuje matce péči o dítě. Žena trpí pocity strachu, že se nedokáže o dítě řádně postarat, je smutná, plačtivá a unavená. Někdy může jít o tak závažný stav, že je nutné pacientku hospitalizovat. [9, 10]

Těžká deprese: příznaky

U většiny pacientů je charakteristickým znakem těžké deprese extrémní útlum. Pacient není schopen vykonávat ani běžnou denní hygienu, vyčerpává ho jakýkoliv pohyb i myšlenka. Navíc má tendenci utápět se v černých myšlenkách a může přemýšlet i o sebevraždě.

Těžká deprese s psychotickými příznaky je stav provázený bludy a halucinacemi. Vyskytuje se nejčastěji u pacientů, kteří jsou rezistentní vůči antidepresivům. [11, 12]

Maniodepresivní psychóza: příznaky

Přestože se nejedná vyloženě o poddruh deprese, bývá bipolární porucha (dříve nazývaná maniodepresivní psychóza) s depresemi spojována. Při tomto onemocnění totiž pacienti trpí tím, že se u nich střídají období mánie a deprese. V manické fázi prožívají pocity absolutního štěstí, moci a hyperaktivity, zatímco depresivní epizody jsou charakteristické propadem nálady, celkovým útlumem, úzkostmi a straněním se ostatních. [13, 14]

Příznaky deprese u mužů

Muži prožívají depresivní stavy trochu jinak než ženy. Mají tendenci k výbušnému a popudlivému chování, což může u některých jedinců vést k agresi. Častěji sklouzávají také k nadměrnému pití alkoholu a užívání návykových látek. Mívají problémy mluvit o svých pocitech, takže se více trápí a uchylují se více k sebevraždám.

Přečtěte si také:

Atypické projevy deprese? Bolesti, závratě, zažívací obtíže a problémy se zády

Příznaky deprese u žen

Ženy mívají k depresím obecně vyšší sklony než muži. Velice často jsou u nich spojeny s úzkostnými poruchami, poruchami příjmu potravy (PPP) či panickými stavy. Má se za to, že k rozvoji depresí přispívají u žen hormonální výkyvy. Proto některé ženy trpí depresemi před menstruací, v těhotenství, po porodu či v období menopauzy. [15, 16]