Antibiotika jsou nadužívána a přestávají účinkovat. Na vině má být přístup jak lékařů, tak lidí, kteří antibiotika užívají chybně – ať už je to příliš krátce (nedoberou dávku), zbytečně (antibiotik se dožadují i na kuří oko) nebo úplně nesmyslně (něco tu zbylo po babičce).
Pro někoho jsou antibiotika modlou, všelékem, bez něhož se nelze uzdravit a kterým se řeší vše počínaje „horečkou“ nad sedmatřicet. Pro jiné představují bubáka, jenž číhá všude kolem nás – v přírodě, ve vodě, v potravinách. V podezření se někdy ocitají i mléko či jogurty. „Mléko často obsahuje velká množství antibiotik,“ dočetla jsem se například. „No jistě, jogurty jsou toho plné,“ tvrdila mi známá. A divila se, že to nevím.
I krávy stůňou
Pan Kopáček se nedivil. Šéf mlékárenského svazu je na podobné zaručené informace zvyklý. Dokonce je poněkud masochisticky sbírá. Mýtus o antibioticích v mléce sice nepatří mezi největší skvosty jeho sbírky, ale mrzí ho stejně. O to víc, že na šíření nesmyslů o mléce se podílejí i média, včetně těch veřejnoprávních. K nejpozoruhodnějším „exponátům“ patří „odhalení“ České televize, že do mléka se lije řepkový olej, nebo že trvanlivé mléko je plné „éček“. Není, mléko nesmí obsahovat vůbec žádná aditiva. Stejně jako by ke spotřebiteli ani k dalšímu zpracování nemělo dostat mléko se zbytky antibiotik.
I kráva musí být léčena, když je nemocná. A podobně jako my se léčí také antibiotiky. „Je to dáno intenzifikací zemědělských chovů. Když chtějí z kravičky vymáčknout ještě víc, ona má čas od času problémy sama se sebou. Pak musí být léčena,“ říká Jiří Kopáček. Antibiotika se v našich chovech užívat smí, evropská legislativa však jejich užívání toleruje právě pouze k léčebným účelům. Co se děje s mlékem krávy „na prášcích“? Podle Jiřího Kopáčka takové mléko zemědělci zkrmí, vypijí ho například telata. K člověku se dostat nemá – a to nejen po dobu užívání antibiotik zvířetem, ale ani v následující ochranné lhůtě.
Lež jako věž
Nad čistotou mléka bdí – mimo jiné – Státní veterinární inspekce (SVS). Kontroluje jak syrové mléko přímo u chovatelů, tak mléčné výrobky z výrobních závodů. Kolik šetření a s jakými výsledky uskutečnila, se může každý přesvědčit na jejím webu (www.svscr.cz); pokud jde o antibiotika, jsou prý naše krávy „čisté“. Podle informací SVS nebyla v minulých letech zjištěna žádná rezidua nepovolených léčivých přípravků.
Přesto se i oni setkávají s pochybovači z řad laiků i „odborníků“. „Jako příklad je možné uvést vývody jednoho rádoby poradce, jenž dehonestuje požívání mléka a mléčných výrobků. Uvádí, že mléko není vhodné vůbec požívat, neboť mimo jiné obsahuje rezidua antibiotik a hormonů s tím, že tomu veterinární dozor nedokáže zabránit. To je nehorázná lež,“ zlobí se mluvčí SVS Josef Duben. „Pečlivě sledujeme všechna rezidua cizorodých látek, tj. zejména těžké kovy, PCB, antibiotika i hormony. Všechny výsledky vyšetření jsou hluboce pod povoleným limitem (v podstatě na hranici detekovatelnosti). Antibiotika se smějí používat pouze z léčebných důvodů a např. zmíněné mléko léčených krav se nesmí do mlékáren dodávat.“ Nesmí, nicméně mlékárny si parametry mléka od dodavatelů ještě samy velmi pečlivě kontrolují. Zbytky antibiotik by jim totiž nadělaly pěknou paseku.
Pro mlékárnu jsou antibiotika velký problém
Mlékárny sledují u každé dodávky mléka, dříve, než se vůbec mléko stočí, parametr, kterému se říká „rezidua inhibičních látek“. „Pokud by jakékoliv minimální množství zůstalo v mléce, tak to mléko je pro mlékárenskou technologii naprosto nepoužitelné,“ vysvětluje Jiří Kopáček. Muselo by být z dodávky vyloučeno a dodavateli by hrozily dost velké postihy.
Antibiotika působí jako inhibiční látky
- Látky, které svými účinky znesnadňují nebo úplně znemožňují zpracování mléka na mléčné výrobky, při jejichž výrobě se používají čisté mlékařské kultury, např. kysané mléčné výrobky, sýry a tvarohy.
- Látky, které inhibují, tj. omezují až zastavují růst čistých mlékařských kultur.
„Jakékoli mléko, které zpracováváme, je podrobeno testům,“ říká Kamila Dušková z Danone. Společnost pro svůj závod v Benešově denně nakupuje syrové kravské mléko ze zhruba padesátky farem. Mléko se sváží každý den, nejmenší farmy denně dodávají přibližně 150 litrů, ty největší kolem 17 000 litrů mléka. Každá dodávka mléka je do mlékárny převzata až po důkladné analýze. „V některých případech jsou dva testy za sebou, aby se vyloučilo, že žádný litr mléka, který k nám přijde, není od léčené dojnice. Každý zemědělec má ve smlouvě, že pokud by on nebo někdo z jeho pracovníků toto porušil, musí uhradit celou dodávku i od ostatních dodavatelů. V žádném případě není možné takové mléko použít, pustit do výroby v jakémkoli množství.“ Mlékárna má pro to dobrý důvod.
Mléko se zbytkem antibiotik se totiž nikdy nesrazí například na jogurty. „Kdybychom do takového mléka přidali jogurtovou kulturu a byla by přítomná inhibiční látka, jogurt se nesrazí. A cisterna, která má 20 000 litrů, by přišla vniveč. Proto je mlékárna tak přísná a proto toto musí sledovat. To platí i pro sýry a pro všechny mlékárenské výrobky,“ říká Jiří Kopáček.
Délka ochranné lhůty se liší podle použitého léčiva. Podle zkušeností Kamily Duškové zemědělci nespoléhají jen na předepsanou lhůtu, ale sami pořizují příslušné testy a mléko analyzují, třeba i opakovaně, aby měli jistotu, že je vše v pořádku.
ČLÁNKY DO MAILU