Sběr ostružin má oproti jiným lesním plodům. Lesní jahody jsou menší, snadno se v prstech rozmáčknou, a to samé platí i pro borůvky. Ostružin se naopak letos urodilo víc než dřív, navíc jsou většinou větší. Sezóna lesních jahůdek i borůvek navíc už skončila, zato ostružiny na řadě míst právě dozrály nebo dozrávají.
Letošní ostružinové úrodě přispělo to, že na rozdíl od předchozích velmi suchých let je v tomto roce ve svrchní vrstvě půdy vody přece jen o něco více. Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se i v současné době vyskytuje riziko mírného půdního sucha jen v pěti okresech, středního ve dvanácti okresech, vysokého ve dvou okresech a mimořádného také ve dvou okresech, a uvedená data se ani v předchozích týdnech od současné situace příliš nelišila.
Výhodou ostružin je také skutečnost, že nerostou úplně při zemi, a prakticky tak odpadá (byť malé) riziko alveolární echinokokózy – tasemnice liščí, která se v jednotlivých případech v ČR občas objevuje, a která se může na člověka přenést, pokud v lese sebere plody s pozůstatky liščích výkalů. Uvedené riziko zřejmě poroste, podle veterinářů je tasemnicí nakažena zhruba pětina lišek v ČR, přičemž stavy lišek mírně rostou (více v textu Lišky jsou přenašeči nebezpečného měchožila. Kde je výskyt nakažených šelem nejvyšší?).
Co obsahují ostružiny?
Nejdůležitější ale je, že konzumace ostružin, především v čerstvém stavu, představuje pro člověka prevenci celé řady nemocí. To je dáno jejich složením, mimo jiné vysokým obsahem vitamínů C, B, E a K, ale i minerálů, jako je železo, hořčík či draslík.
Omýváte před konzumací lesní plody?
Důležitý je také vysoký obsah flavonoidů, jejichž přítomnost signalizuje tmavofialová barva plodů a jejichž účinnost je až třikrát vyšší, než u malin. Jadérka ostružin, které jsou možná pro někoho při konzumaci nepříjemná, protože zůstávají mezi zuby, pak obsahují salicyláty, látky účinné proti zánětům a bolestem.
Příznivých účinků na lidský organismus je ale samozřejmě mnohem víc. Konzumace ostružin působí mimo jiné jako prevence rakoviny (zejména tlustého střeva), snižuje obsah cukru a cholesterolu v krvi, detoxikuje naše tělo a chrání játra nebo zpomaluje stařeckou demenci.
Sbírat můžete i ostružinové listy
Stejně jako u jiných lesních plodů je možné ke konzumaci, respektive k přípravě léčivých čajů, využít také listy ostružin, ale ne ty podzimní. Sběr ostružinových listů je naopak nejvhodnější na jaře.
Ostružiny jsou kromě toho všeho vhodné i pro ty, kteří mají nadváhu a kteří preferují nízkosacharidou stravu, neboť oproti jiným lesním plodům neobsahují tolik cukru a jejich energetická hodnota činí jen 130 kJ/100. Možná i kvůli nižšímu obsahu cukrů stojí proto ostružiny poněkud ve stínu ostatních lesních plodů, jako jsou právě borůvky, maliny, případně jahody, které ale v lese sbírá málokdo. Nejčastěji sbíranými lesními plody jsou přitom v České republice suverénně borůvky.
Ostružiny bychom ale měli sbírat také, a navíc si je můžeme uchovat pro období, kdy v přírodě už nebudou. Ostružiny lze samozřejmě zamrazit, což je nejčastější způsob zpracování, také je ale možné připravit si z nich například ostružinovou marmeládu. Recept na ní je velmi jednoduchý, stačí k tomu stejné množství ostružin a želírovacího cukru, například 1 kg ostružin a 1 kg cukru.
Postup při přípravě marmelády:
- Omyté ostružiny rozmixujeme, přidáme želírovací cukr, promícháme a přivedeme k varu.
- Vaříme zhruba pět minut, pokud je budoucí marmeláda příliš tuhá, lze přidat trochu kyseliny citronové.
- Marmeládou požadované konzistence naplníme připravené sklenice, uzavřeme je, otočíme dnem vzhůru (marmeláda nesmí vytékat), přibližně po půl hodině otočíme a je hotovo.
Ostružiny lze samozřejmě pěstovat i na zahrádkách, a také se tak často děje. Na několika lokalitách se u nás již pěstují také průmyslově. Většina spotřebitelů ale dává přednost nákupu ostružin v maloobchodních sítích, zrovna v současném období je to ale trochu zbytečné.
ČLÁNKY DO MAILU